[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Chcete, aby vaše ratolesti dosahovaly ve škole těch nejlepších výsledků. Jenže aby se přání stala skutečností, neměla byste během dne zapomínat na pravidelné čtení se svými dětmi. Nejdřív budete číst vy jim, později začnou recitovat z knih ony vám. A důvod, proč se vůbec něčemu tak „zastaralému“, jako je čtení, věnovat? Zrovna dnes, kdy nás obklopují moderní technologie?
Protože lásku ke knihám se děti mohou naučit jen v dětství, a sice přibližně mezi druhým a pátým rokem. Pokud toto období podceníte, vaše dítě se nikdy nestane vášnivým čtenářem se schopností imaginace, nebude se těšit na večer, až se dům zklidní a ono bude moct dočíst posledních patnáct stran. Nikdy nezažije vzrušení z vydání nové knihy, dalšího dílu oblíbené ságy… To jsou věci a situace, které technika nahradit prostě nedokáže. Dopřejte tedy svému potomkovi relativně lacinou zábavu, která je vhodná pro jeho duši i IQ.
Děti, které čtou pravidelně a často, si rozšiřují obzory. Nemá cenu s tímto tvrzením jakkoli polemizovat. Pokud potomka posadíte před televizi, je jasné, že práci na rozvoji imaginace za něj odvedl režisér, scenárista atd. Dítě se stává jen konzumentem. Pokud ale čte, musí si samo vystavět zámky, hory i lesy, kde se dobrodružství odehrává, podle toho, co napsal autor. A to už je pořádná práce.
Čtení procvičuje mozek. Čtení jako takové je komplexním úkolem, který zaměstnává mozek. Je prokázáno, že během četby vznikají v mozku nové vazby a neurony neumírají stejně rychle jako u lidí, kteří pouze sledují pasivní zábavu.
Četba zlepšuje koncentraci. Není nic horšího, než když jste od knihy neustále vytrhováni. Sama víte, jak vám vadí, když se musíte v ději vracet o pár stran zpět. Proto se snažíte si vše do detailu zapamatovat a stejně tak i vaše dítě. Jestliže tedy dítěti čtete, nakonec se ho zeptejte, o čem dnešní děj byl. Snadno si tak ověříte, jestli potomek vůbec vnímal a zda ho vybraná kniha bavila. Pokud ne, pravděpodobně vám nedokáže odpovědět.
Až si vezme knihu do ruky dítě a bude číst nahlas, ptejte se ho ze stejného důvodu na totéž. Myšlenkami totiž může bloudit jinde. A pokud je dítě schopné číst si potichu, občas se ho na dobrodružství prožívané v knize také zeptejte. Nejenže bude rádo, že vás může seznámit s tím, čím právě žije, ale vy ještě budete mít kontrolu, jak na tom se čtením a porozuměním obsahu vlastně je. Perioda koncentrace se navíc s věkem prodlužuje. Předškolák se dokáže soustředit asi deset minut, školák, pokud čte něco, co ho baví, i dvě hodiny.
Článek pokračuje v další kapitole