reklama

10 věcí, které potěší každé miminko

Kdekdo tvrdí, že miminka v podstatě nic nevnímají: jenom baští, spí a brečí, nedá se s nimi nic dělat. Jenže právě tihle drobečci naši pozornou péči potřebují ze všeho nejvíc. Jaké triky by nám sami poradili, kdyby mohli mluvit?

1. Pupíček

Maminko, v porodnici ti asi řeknou, že péče o můj pupeční pahýlek začíná a končí vytíráním toho slavného místa 60% lihem. Ale já ti poradím, jak zařídit zhojení a odpadnutí pahýlku až o několik dní dřív! Je to ověřené.

Stačí, když mi při přebalování ohneš horní lem plíny (tu část s obrázkem; neboj, mně to vadit nebude, zatím ho stejně neocením) pod pupíčkem tak, aby mi ten schnoucí cancourek zůstal nezakrytý a mohl větrat. Plínu mi pak klasicky přelep a počkej pár dní, uvidíš, co se stane! Já ti pak budu ještě víc vděčný, že mě ta „seschlá větvička“ už nebude při tréninku na bříšku tlačit a budu moct konečně podávat oslnivé výkony! 

2. Pevné zavinutí

Promiň mi tu osobní otázku, ale už jsi někdy ztratila sebekontrolu? Na základě naší společné devítiměsíční cesty bych řekl, že občas ano, a tak si určitě dokážeš vybavit, jak hrozný a beznadějný pocit to je. A přesně takhle se my mrňousové cítíme v neohraničeném prostoru.

Byli jsme zvyklí na těsné prostředí, přinášelo nám prostě pocit bezpečí. Jenže najednou jsme na světě úplně na volné ruce i noze a děsíme sami sebe: šermujeme rukama, zuřivě křičíme, roztahujeme packy, jako bychom padali.

Chceš prozradit trik? Chceme pevné zavinutí. Už v porodnici nám přece vázali ručičky podél těla látkovou plínou. Doma oceníme to samé, stačí nás zabalit do zavinovací deky nebo speciální zavinovačky, takzvané „kukly“, abychom měli ručičky pod kontrolou látky a nerozčilovali sami sebe těmi trhavými pohyby. Jestli se bojíš, jak na to, zkus to u mého pediatra nebo u známého „gůglu“. 

3. Bílý šum 

Já vím, zní ti to šíleně, ale na nás to prostě funguje! Máme rádi monotónní „hluk“, kterému vy říkáte bílý šum (my ho sice tam uvnitř vnímali červeně, ale to nevadí). V bříšku nás obklopoval 24 hodin denně a měl sílu až 90 decibelů: hučení tvých tepen, tlukot srdce, škrundání žaludku, tvůj hlas… Abych byl konkrétní, je to asi taková míra hluku, jako když pustíš vysavač nebo táta sekačku.

Novorozenec | Praktické rady

Zázračný bílý šum uspí každého nespavce. Znáte ho?

Vám sice zní nepříjemně (asi proto je berete do ruky tak neradi), ale překlad našeho pláče znamená: ticho nás uklidnit neumí. Ale neboj se, když mě chytne „řvací“ amok, nemusíš hned letět do elektra nebo hnát tátu na zahradu, spokojím se i se šumem puštěným přes mobil (prý na to máte i aplikaci!). Že to zabírá, ti potvrdí zdravotníci nebo třeba i fotografové novorozenců, víme o nich, že používají bílý šum, aby nás zpacifikovali spánkem…

4. Dudlík 

A teď ses možná zhrozila. Ze všech stran slyšíš, že dudlík je sice dobrý sluha, ale zlý pán a první týdny po narození nám má být zapovězený. Jenže právě teď máme takovou potřebu uklidňovat se sáním a vyrovnávat se se všemi těmi novinkami života mimo tebe. Je to náš reflex, který uspokojíme prsem a lahvičkou – anebo dudlíkem.

Poznávacím znamením je otevírání pusy a „hledání“. A nenech se zastrašit, techniku sání si tím nezkazíme a já i ty budeme spokojenější. Možná jsi to netušila, ale i v porodnici na sesterně nám dudlíky dopřávali. Víš, který tam frčí nejvíce? Žádné ortodontické vynálezy, ale klasická kaučuková kytička, kterou jsi dudlala i ty, vzpomínáš? 

5. Hraní

Pan profesor a pediatr Miloš Velemínský ví, o čem mluví, když říká, že v prvních třech měsících našeho života jsou pro nás hračky opravdu důležité. Na vláčkodráhu ale ať taťka zatím zapomene, potřebujeme hračky, které povzbudí naše kojenecké smysly (hmat, zrak a sluch).

Všichni se mnou budou jistě souhlasit, když jim do domácí hračkotéky vyjednám zejména kolotoč nad postýlku (naučí nás fixovat pohled a uklidnit se při hezké melodii), textilní knížku – leporelo (do postýlky i do kočárku, ať se rozvíjíme, co to dá) a maňáska na tvoji ruku. Když u toho budeš měnit hlas a občas nás pohladíš, budeme šťastní (a budeme dělat, že jsme to neprokoukli). A ještě rada na závěr: ze začátku nás nejvíc zaujme černobílá kombinace barev. 

Nestíháte si hrát? Nebojte, cennější je blízkost

PhDr. Eva Labusová

„Není pochyb o tom, že děti pro svůj zdárný rozvoj potřebují podněty. Ty k nim ale zdaleka nepřicházejí jen skrze hru s rodiči. V mnoha kulturách je dokonce neobvyklé, aby se rodiče s miminky ‚uměle‘ zaobírali, a přesto se miminka velmi dobře rozvíjejí.

Nedávná britská studie pojmenovala to, na čem záleží, takto: Dítě, které je alespoň po tři hodiny denně nošeno na těle matky, dostává obdobné množství podnětů, jako kdyby si s ním někdo cíleně hrál, zpíval mu nebo předčítal. Miminka mají sice specifické potřeby, ty ale neobnášejí organizovanou zábavu. Jde především o smyslové podněty, které prospívají nervové soustavě. Důležitá je bezprostřední tělesná blízkost hlavní pečující osoby, pocit bezpečí a přiměřené reagování na pláč.“ 

6. Bolavé bříško

Tak na tohle se netěší nikdo z nás. Jakmile začneme baštit mámino mlíčko, náš trávicí systém nám začne dělat problémy. Když mě bude bříško zlobit často, zkus mi pomoct tímhle: po krmení mě nech vždycky odříhnout (budu se snažit být rychlý, ale někdy mě přemůže spánek a ten je prostě silnější než já). Pokud budu mít tvrdé bříško a nožičky propnuté, zkus mi dlaní jemně přejíždět po bříšku ve směru hodinových ručiček (to pomůže prdíky „posunout“ ven). Bude se mi líbit i troška fitness, tedy pokrčené nožky v kolínkách mi tlač k bříšku.

Před krmením mi můžeš dávat kapičky, které odvedou moje prdíky z těla ven (třeba Espumisan nebo Sab Simplex). A od jednoho měsíce mi můžeš zpestřit stravu pravidelnou dávkou probiotických kapek. A když to se mnou bude vážně zoufalé? Zkus mi pomoct rektální rourkou z měkké gumy, na její povel se totiž většinou vždycky vyprázdním a pořádně se mi uleví. A slibuju, že zhruba po třech měsících ji pak budeme moct společně slavnostně vyhodit. 

7. koupání 

Vodu miluju, to dobře víš. Břišní koupačka mě provázela celým mým vývojem, proto budu mít radost z vody i mimo tvoje bříško. Jen počítej s tím, že potřebuju chvíli času, než si zvyknu na změnu prostředí.

I ty neklidné první dny ve vaně mi ale můžeš zpříjemnit: moc ocením pěnovou podložku do vany (plastová studí a tlačí), do ní se úplně zabořím a vodička mě hřeje. A jestli se ti nechce prát látkové žínky (stejně nejsou hygienické, bydlí v nich vlhkomilné bakterie), kup si ty jednorázové: jsou příjemné, moc nestojí a rovnou je pak vyhodíš.

A ještě něco: kdyby táta koupil přímotop, abych měl koupelnu pěkně vyhřátou, slibuju, že se budu snažit tvářit šťastně! 

8. spinkání

Já vím, podle obecných doporučení bych měl spát ve své postýlce, samozřejmě ideálně v přesném intervalu od do. Jenže já bych tolik chtěl cítit tvoji blízkost a vůni. A když hodně zamžourám, vidět tě vedle sebe. Chápu, vy dospělí se hodně bojíte toho SIDS a nechcete si nás, mimina, brát k sobě do postele, abyste nás nezalehli.

Víš co? Můžeme udělat kompromis: já zůstanu ve své postýlce, ale zároveň budu tak trochu u vás v posteli. Stačí, když mi vyndáš jednu bočnici a matraci snížíš na výšku své postele. Budeme tak blízko sebe, ty mě budeš moct v noci hladit a nebudeš muset šlapat vyhřátýma nohama po studené podlaze. 

9. Masáže

Ruku na srdce, maminko, masáže nemají sice závratný dopad na moje zdraví, ale pokud mi je dopřeješ, uděláš pro mě něco maximálně příjemného. Budu se cítit milovaný, opečovávaný a klidný. Mohl bych vyrukovat i s argumentem, že se díky tvým masážím budu líp zdokonalovat v psychomotorickém vývoji, ale citové vydírání není můj styl. Jak na to?

Stačí, když si natřeš ruce dětským olejíčkem a pak mě budeš postupně hladit po celém tělíčku, od čela až po paty. Může to být náš intimní rituál, kterým mě po koupání příjemně naladíš na mléčnou večeři a klidný a vydatný spánek . Jenom prosím, zařiď mi teplo, abych nenastydl, a radši si sundej prstýnky. 

10. Pozornost

Bylo jasné, že se to rozkřikne a nastane po tom velká sháňka. Ta úžasně didaktická, interaktivní 3D věc, které nikdy nedojdou baterky… Tvoje tvář. 

Prostě miluju, když se na mě směješ, křeníš se a vyprávíš mi. Vnímám tvou pozornost i gesta od narození a všechno si poctivě ukládám do paměti (je to fuška, proto potřebuju tolik spát). A už ve čtyřech týdnech to všechno budu umět zúročit v prvním vědomém úsměvu, který věnuju cíleně třeba jen tobě. A jak říkají doktoři, právě tahle prvotní komunikace (zpočátku zdánlivě bez naší odezvy) je tím nejdůležitějším podkladem pro moje sociální chování. Maminko, povídej si tedy se mnou… 

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Se svou prací dopoledne spíš lehce bojujete, po poledni jste ale díky vazbě Venuše disponovány k energické činorodosti. Kolegyně vaší…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama