Maminka.czVýchova

4 maličkosti, díky kterým budete o něco lepšími rodiči. Ještě dnes!

Simona Procházková 7.  4.  2022
Rodič, který nedělá chyby a nedopouští se omylů, zkrátka neexistuje. Přehnaná kritika, nebo naopak benevolence bez hranic, skrývání emocí nebo absence důslednosti… Kdo z nás může zodpovědně říct, že se ho to v žádném případě netýká? Zbavte se špatných rodičovských návyků a bude se vám žít o něco spokojeněji a šťastněji.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Pamatujete si, co vám jako dětem v přístupu rodičů nejvíc vadilo, co vás uráželo nebo co zavrtávalo obří klíny do vašeho křehkého sebevědomí? Neopakujte minulost a snažte se svým ratolestem dopřát jinou cestu. Jistě, role rodiče je náročná, nikdy nekončící dřina a nevyhnutelným faktem je, že každý občas dělá chyby. Ze kterých se ovšem v ideálním případě poučí. A posune se zase o kousek dále.

VIDEO: 10 zásad dobrého rodiče

Dobrou zprávou je, že nevhodné rodičovské návyky můžete změnit. Nic z toho, co se stalo v minulosti, nepředurčuje vaši budoucnost ani budoucnost vašich dětí. Vydejte se směrem k novému a lepšímu rodinnému životu. Tady jsou čtyři nepatrné změny, které stojí za to vyzkoušet. A můžete s nimi začít klidně ještě dnes.

Přestaňte křičet

Ničemu tím nepomůžete. Je jasné, že čas od času se nejspíš neovládnete a váš hlas vyletí do závratných výšin. Zejména ráno, když drobotinu potřebujete na čas dostat s aktovkami ze dveří. Jednání v afektu, vystupňovaný vztek a frustrace jsou naprosto přirozenou reakcí většiny rodičů v případě, když děti neposlouchají.

 

křikem děti učíte, že ječet na druhé je normální.

 

Jenže křikem ratolestem ukazujete, že ječet na druhé je v podstatě přijatelné, takže to časem mohou s klidným svědomím dělat taky. Vytváříte tím navíc problematickou komunikační taktiku. Obvykle totiž děti na křik reagují tak, že vás prostě ignorují. Proto dobře zvažujte, kdy opravdu zvýšíte hlas a kdy se raději kousnete do jazyka a budete mlčet nebo se – navzdory momentální zlosti a naštvání – pokusíte o klidný tón hlasu.

Nebuďte hnidopich, zůstaňte nad věcí

Přiznejme si to: je mnohem snazší vidět a kritizovat chyby a nedostatky dětí než naše vlastní. Peskujete ratolesti pokaždé, jakmile se spletou, něco nestihnou nebo na cosi zapomenou? Ať už úmyslně nebo nevědomky mnohdy máme tendenci své potomky komandovat, občas dokonce rodiče sklouznou k ironii nebo ponižování. Vždycky je jednodušší vidět nedostatky a neúspěchy než přednosti a úspěchy, protože ty první jsou obvykle zjevnější „na první dobrou“.

 

váš perfekcionismus nahlodá sebevědomí dítěte.

 

Pokud ale vaše kritika výrazně převažuje nad chválou a uznáním, dítě má sklony k tomu, začít vás ignorovat, nebo se naopak úpěnlivě (někdy až agresivně) bránit. Vaše hnidopišství a přehnaný perfekcionismus můžou nahlodat sebevědomí potomka až do bodu, kdy se úplně přestane snažit něčeho dosáhnout, protože se prostě bude už předem bát, že selže, udělá chybu a zklame vás.

„Pokud neustále dáváte dítěti negativní zpětnou vazbu nebo se příliš fixujete na jeho slabé stránky, může začít trpět pocitem, že jednoduše nemůže uspět,“ říká Cathy Cassani Adams, dětská a rodinná psychoterapeutka.

Jak ovlivňuje váš temperament výchovu vašich dětí? Víc, než si myslíte!

Nedělejte drama ze zbytečností

Dokážete rozlišovat, co je skutečně důležité, a které nesmyslné maličkosti a pseudoproblémy naopak nestojí za rozčilování nebo špatnou náladu u vás doma? Umíte mávnout rukou nad věcmi, které zrovna nemůžete nebo jednoduše nedokážete ovlivnit? Nebo pociťujete často zoufalství či zlost kvůli zbytečnostem, přistihujete se, že většinou (a někdy zcela automaticky, bez rozmýšlení) odpovídáte dětem „ne“ a udílíte jim jen povely, příkazy a zákazy?

 

neořezané pastelky fakt nejsou konec světa.

 

Přiznejte si, že rozlitá sklenička džusu, neořezané pastelky v penálu nebo neustlaná postel nejsou konec světa. Přistupujte k obtížím běžného dne s chladnou hlavou, když už máte pocit, že vám „bouchnou saze“, zastavte se nebo zavřete o samotě na minutku do koupelny, zhluboka se nadechněte a vyhodnoťte situaci. Co se pokazilo či nepovedlo? Přiřaďte problému v duchu číslo od jedné do deseti, přičemž jednička znamená incident, který nijak neovlivní kvalitu vašeho života. Příklad? Děti si neuklidily hračky nebo nechaly oblečení poházené v předsíni na zemi. Číslici deset může mít touto optikou například zlomená noha vašeho předškoláka při fotbalovém zápase.

Neduste v sobě emoce. Ani ty negativní

Zatímco někteří rodiče nosí své srdce (a pocity i emoce) doslova na dlani, zdaleka ne každý to tak dělá. A je to zcela v pořádku. Na nejrůznější podněty a situace reagujeme každý odlišně a jsou lidé, kteří potřebují své vnitřní pnutí „vykřičet“ do světa. Jsou i jedinci, u nichž nepoznáte, jak se zrovna cítí, co si myslí a co momentálně prožívají.

 

i rodiče mohou  být smutní, nazlobení nebo uražení.

 

Často se přistihnete, že své pocity necháváte v pozadí a snažíte se je vehementně potlačit? Například se vesele usmíváte a říkáte svému pětiletému potomkovi, že se nic neděje a vše je v pořádku, zatímco vnitřně zuříte kvůli nabouranému blatníku u auta nebo počmárané zdi v obýváku? Je možná na čase svůj přístup poněkud přehodnotit. Děti se potřebují dozvědět, že je naprosto v pořádku cítit se smutně, nazlobeně, uraženě nebo frustrovaně. Pomáhá jim to při vývoji emoční inteligence, učí se, jak ovládat a správně regulovat své aktuální pocity. A navíc určitě víte, že každé dítě má spolehlivý radar na to, aby poznalo, kdy jste k němu upřímní a autentičtí. Užitečné to bude i pro vás samotné, když dokážete dát průchod momentálním emocím, pomůže to zmírnit hladinu stresu, a tím i intenzitu řady dalších právě stresem vyvolaných problémů, jako jsou vysoký krevní tlak nebo nespavost.

Jste rodič policajt? Pozor, autoritářská výchova dítě poznamená na celý život!
Témata: Děti, Rodina, Mateřství, Péče o dítě a jeho výchova, Výchova, Rodičovství, Rodina a vztahy, Rodina a vy, Rodiče, Aktovka, Ratolest, Dobrý rodič, Pocit, Předsíň, Minulost, Zlomená noha, Ponižování, Zoufalství, Zuri, Maličkost, Návyk, Sebevědomí, Emoce, Skrývání