1. Pravidla stanovte předem
Musí být stručná a jasná: „Na sedačce v autobuse se sedí! Pokud na ni budeš stoupat, postavím tě na zem!“ „Lidé se nebijí, pokud budeš bít kamarády, půjdeme domů!“
2. Pokud dítě dělá něco nežádoucího, podřepněte k němu tak, abyste byli v přímém očním kontaktu
Můžete ho uchopit za ramena, abyste měli jeho plnou pozornost. Jasným, pevným hlasem mu sdělte požadavek: „Je třeba, abys stál u mě. Na silnici jezdí auta. Auta ti mohou způsobit bolest.“ „Váza není na hraní. Hrát si můžeš s autíčkem.“
3. Pokud dítě neposlechne, zopakujete pravidlo a dejte dítěti pocítit následek
Pokud je to nutné, využijte svou fyzickou převahu k tomu, abyste odvedli ze situace dítě, odnesli předmět nebo dítěti uchopením zabránili, aby ubližovalo druhým: „Chci, abys byl na chodníku, budu tě držet za ruku.“ „Váza není na hraní, odnesu ji.“
4. Nabídněte náhradní aktivitu
„S lahví se nehází, ale můžeme venku házet míčem.“ „Po zdi se nekreslí. Ale můžeme kreslit na papír.“
5. Nenechte se strhnout do hry „kdo z koho“
Nechte dětem alespoň malý prostor pro rozhodování: „Je třeba jít spát. Můžeš si vybrat, jestli budeme číst o Rumcajsovi, nebo o Křemílkovi.“
6. Zajímejte se o vývojové potřeby svého dítěte
Mnoho konfliktních situací mezi rodiči a malými dětmi vzniká z nereálných očekávání. Malé děti nemohou vydržet bez fyzické aktivity a potřebují vše aktivně zkoumat. Často stačí jen odvést pozornost dítěte k něčemu jinému.
7. Vycházejte z toho, že dítě k vám má hluboký vztah a chce vám vyhovět
Někdy toho pouze není schopno ihned.