Maminka.czSourozenci

8 zaručených tipů, jak zamezit žárlení staršího sourozence na miminko

Lenka Brožová 16.  11.  2021
Říká se "jedno dítě, žádné dítě", ovšem představa, že se váš prvorozený potomek zabaví při hře i s někým jiným než jen s vámi, je více než lákavá. Kdy je nejvhodnější čas pořídit dětem sourozence? A jak reagovat v případě, když si z porodnice nepřinesete vítaného parťáka, ale nechtěného vetřelce? S žárlením prvorozených vám pomůže těchto osm zaručených tipů!

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Odborníci radí vyčkat s druhým sourozencem, dokud prvorozený neabsolvuje období vzdoru, které probíhá někdy mezi druhým a pátým rokem věku. Zároveň však nedoporučují rozdíl více než těch pět let, protože tím riskujete konstelaci dvou sourozenců-jedináčků, která s sebou nese zase jiné výzvy a nároky.

Tak proč si většina českých rodin pořizuje potomky v jedné pětiletce? Protože to koresponduje s rodičovskou dovolenou do tří, potažmo čtyř let věku dítěte. Většinou nám přijde nelogické a vůči zaměstnavateli i nefér nastupovat do práce, abychom do roka zas odcházely na mateřskou. Chceme prostě tuto životní etapu péče o malé děti sfouknout najednou.

VIDEO: Narodil se vetřelec. Občas někde padne i rodičovská facka, říká k žárlení starších sourozenců psycholog

Maminky se navzájem uklidňují, že si spolu děti aspoň brzy pohrají, vystačí si samy a nebudou vyžadovat jejich pozornost. Jenže období vzdoru a sourozenecké půtky jim tuto iluzi rychle zamáznou. Ovšem žádný věkový rozdíl vám stejně nedá jistotu, že sourozenecké žárlivosti rodina unikne. Vedle věku má totiž vliv hlavně chování rodičů (zameťme si před vlastním prahem), pohlaví potomků (bezproblémovější se jeví páreček) a počet dětí (čím víc, tím spíš se sourozenecké napětí rozprostře). No a samozřejmě taky povaha dítěte. Ta hraje velkou roli v tom, jakou strategii dítě volí v pokusech o znovuzískání pozice jedináčka.

AGRESOR, NEBO HODNÁ HOLČIČKA? 

Tvrdohlavé, neústupné děti, které špatně snášejí kritiku, volí většinou taktiku být ve všem nejlepší: „Aby rodiče ocenili, jak jsem dobrý/á, a víc si mě všímali.“ Touží po pochvale a pozornost si neváhají nejen vydobýt, ale třeba ji i koupit za pomoci dárečků nebo službiček – vlastně ji bartrují. Žárlivost se u nich neprojevuje nějak agresivně, spíš si na mladšího sourozence vytrvale stěžují. 

Agresivněji, většinou skrytě, až zákeřně, reagují na mladšího sourozence děti, které rády provokují, šaškují, prostě si říkají o pozornost všemi způsoby a nikdy jí nemají dost. A jsou ochotny kvůli tomu vydržet i to, že se máma zlobí, křičí nebo trestá. Hlavně že se jim věnuje. Někdy to vypadá jako řetězec bolesti: Máma ublížila sourozencem mně, ta křivda a zrada bolí – způsobím tedy bolest tomu vetřelci já – a máma zas pak mně. 

GALERIE: Sourozenci, kteří se účastní porodu. Připadá vám to přirozené, nebo šílené?

Třetí strategie se zdá nejméně konfliktní a závažná, ale opak může být pravdou: „Budu nejhodnější a nejroztomilejší kluk/holčička na celém světě, takže rodičům nezbyde nic jiného než milovat víc mě než toho malého uřvaného okupanta.“ Jednak se za tím skrývá až příliš raný nácvik vypočítavé manipulace, a navíc dítě potlačuje své přirozené já, z čehož se v budoucnu mohou vyklubat nepěkné problémy. Děti, které zvolí tento přístup, bývají hodně mazlivé, dotekové. Pořád se vám cpou na klín, kdyby vám náhodou nedošlo, jak moc jsou na vás fixované. O sourozence se snaží i pečovat, ale často až takovým neurvalým způsobem. Občas šišlají, dělají ze sebe miminko a podobně. 

Regrese, kdy dítě sklouzne vývojově zpátky, je v případě sourozenecké žárlivosti samostatné téma. Dítě najednou potřebuje pomoct s věcmi a dovednostmi, které už běžně zvládalo – s jídlem, oblékáním, vylučováním. Jasně že vás to štve, ale dokud jen šišlá nebo krade miminku dudlík, obrňte se trpělivostí. S největší pravděpodobností se jedná o regresi dočasnou, ta se nezafixuje. Za odborníkem však pro jistotu zajděte, pokud se dítě uzavírá do sebe, koktá, má tik, špatně spí, špatně jí, v noci se počurává, trpí na záchvaty kašle. Nebo prostě reaguje na situaci jinak psychosomaticky. 

VIDEO: Takhle vypadá sourozenecká láska v podání čtyřčat! 

ŽÁRLIT JE NORMÁLNÍ 

Jestli u vás doma nějaká forma sourozenecké žárlivosti právě probíhá, asi mezi potomky a jejich potřebami lítáte jak hadr na holi a řešíte, že vaše dítě ubližuje vašemu dítěti. Deprimovaná z toho, že z polohy „rodič“ jste se posunula do polohy „policajt“. A to ještě možná nevíte, že až trochu odrostou, připadne vám ještě nevděčnější role soudce. Jak bychom vám v takové situaci odlehčili…

Možná zkuste přijmout, že vaše dítě opravdu nežárlí schválně. Ono mu to taky nedělá dobře, není při tom šťastné. Podle psychologů ani není žádoucí snažit se žárlivost úplně vymýtit. Protože je to přirozená emoce, a když ji potlačíte, vyvalí se jinde a budete v lepším případě řešit okousané nehty, v horším záchvaty vzteku nebo bolesti bříška. Nedělejte proto z dětského žárlení tragédii, nebojte se otevřeně situaci pojmenovat: „Ty se zlobíš, že hodně kojím a chovám brášku, viď? Vím, jak se cítíš, chápu, že máš zlost.“

Taky pomáhá navrhnout konkrétní dobu a činnost, kdy budete jen s tím starším. Třeba slibte, že prcka uspíte v kočáru, zaparkujete ho na hřišti a budete společně plácat bábovičky. Nebo táta půjde drncat, zatímco vy si spolu postavíte prima bunkr z dek. 
Koneckonců přece víte, že svět se točí a že každá voda jednou spadne dolů. Přijde doba, kdy mladší dítě začne závidět tomu staršímu. Že umí číst, může chodit později spát, nemá pořád rodiče a zadkem… Žárlivost prostě k životu tak nějak patří. 

JAK ULEHČIT PRVOROZENÉMU - 8 TIPŮ

NELAKUJTE NARŮŽOVO - Že čekáte další dítě, by měl mrňous vědět od vás. Netvrďte mu, jak to bude super, že bude mít nového kamaráda, s nímž si bude hrát. Buďte upřímná: Bude to malé a bude to křičet, ke hraní to hned tak nebude. 

VYČKEJTE SE ZMĚNAMI - V době okolo narození sourozence se snažte vyhnout jiným změnám, jako je přesun staršího dítěte do velké postele nebo samostatného pokojíku, nácvik na nočník nebo toaletu, změna školky, stěhování a podobně. Protože zátěže se sčítají. 

ZAPOJTE MRNĚ DO PÉČE O MIMINKO - Samozřejmě adekvátně věku a aby ho to bavilo. No a pak chválit, chválit, chválit. 

VYHRAĎTE SI ČAS NA PRVOROZENÉHO -  Povídejte si spolu, hrajte, tvořte nebo čtěte, když miminko spí nebo se mu věnuje tatínek. V tu chvíli má mít vaši plnou pozornost, i kdyby šlo o půlhodinku. 

VYTVÁŘEJTE ODLIŠNÉ ROLE - Vysvětlujte potomkovi, že každý v rodině je jiný, jedinečný a zároveň nenahraditelný. Říkejte mu, v čem je šikovný, za co si ho vážíte, v čem je důležitý pro rodinu. 

NESROVNÁVEJTE -  „Když jsi byl v jeho věku, ještě si kakal do plen.“ „Podívej, jak si po sobě Klárka umí hezky uklidit talíř.“ Srovnáváním nikoho nemotivujete, tak leda zadupáváte sebevědomí. Namísto srovnávání oceňujte spolupráci. 

NENUŤTE K LÁSCE - Přece víte z vlastní zkušenosti, že lásku vynutit nelze. Dosáhli byste tak leda předstírání, potažmo vytěsňování a popírání emocí. Pokud to ze strany staršího dítěte fakt hodně neklape, postavte věc takhle: „Nemusíš ho mít rád, ale nemůžeš mu ubližovat!” 

NEKŘIČTE - To se lehko řekne, no… Psychologové ale přísahají, že když dítě obejmete a s úsměvem ujistíte, jak moc ho máte ráda, dokážete desetkrát víc než křikem, výtkami či tresty.

Témata: Miminko, Rodina, Péče o dítě a jeho výchova, Výchova, Rodičovství, Rodina a vztahy, Psychika, Rodiče, Sourozenci, Zář, Potomek, Žárlivost, Tip, Starý sourozenec, Zaručený tip, Děti, Star