reklama

A tohle má naše dítě po tobě!

Sotva se vám narodilo miminko, už se všichni nad postýlkami či fotkou přou, komu je dítko podobné. Podoba a charakter člověka se však skládá jako puzzle. Jakou roli v dědičnosti hrají předkové a jakou výchova?

Určitě i vám se to někdy stalo, hádka nad známkami dítěte skončila podobným výkřikem: „A stejně mu ta matematika nejde po tobě.“ A snad žádné prohlížení rodinného alba se neobešlo bez obdivných vzdechů: „To je celý tatínek.“ „Ten nos máš po prababičce.“ Za co mohou ještě geny a co je podmíněno společností a okolím ve kterém dítě žije? Tím se zabývají genetikové už řadu let, ale zatím rozluštili jen střípky. Může za to i to, že právě genetika patří k nejbouřlivěji se rozvíjejícím vědeckým oblastem. Co platilo včera je už dnes považováno za zastaralé.

Průlet historií genetiky

Před 150 lety objevil Gregor Mendel první zákony dědičnosti. V roce 1905 byly objeveny chromozomy, které určují pohlaví dítěte – X a Y. XX – dívka, XY – chlapec. V roce 1953 byla poprvé popsána DNA a v roce 1997 se podařilo naklonovat ovečku Dolly. O šest let později se vědci radovali, že rozluštili kompletní lidský genom. „Dnes už jsme schopní z DNA relativně přesně předpovědět barvu očí, vlasů ještě před narozením dítěte,“ prozradil molekulární biolog Manfred Kayser z rotterdamské univerzity. „Ale v jiných záležitostech jsme stále na začátku, protože většina znaků je komplikovaným souborem,“ dodal jedním dechem.

Určitě si přečtěte: Řídí nás geny, nebo prostředí?

Genetické testy už dnes dokážou předpovědět, zda budete mít postižené dítě nebo zda později ve svém životě onemocníte vážnou chorobou. Ale celkově je genetika značně komplikovaný obor a geny jsou často ovlivněny vlivy zvenčí. Aneb jak píše ve své knize Moc genů Markus Hengstenschläger: „Geny jsou jen papír a tužka, povídku už musíte napsat vy sami.“
Takže co je podmíněno dědičností a co je záležitostí výchovy a vnějších vlivů?

Nemoci

Tady je to jasné. Některé nemoci jsou podmíněny geneticky. Existuje asi 400 nemocí, které jsou dědičné. Existuje rozdíl mezi „onemocní“ a „má dispozice k“. Někdo onemocnět může a u jiného se zase nemoc, ke které má vrozené dispozice, nikdy neprojeví.

Vlasy

Není nic neobvyklého, pokud se ze spojení tmavovlasého a rudovlasé narodí blonďáček. Stejně tak dva tmavovlasí rodičové mohou mít blonďaté dítě, pokud některý z předků byl blond a jeho geny byly dominantní. Je to celkem komplikované, protože za zbarvení vlasů je odpovídá soubor mnoha genů.

Sklony k plešatění se dědí. Ale ne v linii otec syn, ale za kolečko na temeni je zodpovědný především dědeček z matčiny strany. Gen, který má největší vliv na vypadávání vlasů leží na chromosomu X a ten dědí muži od svých matek.

Oči

Ze spojením otce s hnědýma očima (dominantní) a matky s modrýma očima (recesivní) se narodí hnědooké dítě. Tak by to platilo ještě před lety podle Mendelových zákonů dědičnosti, ale tak jednoduché to dnes už není. Barva očí se nedědí jen jedním genem, ale ovlivňuje to soubor mnoha genů. Za barvu očí je odpovědný polymer melaninu – eumelanin. S dnešními znalostmi dokážou vědci s 95procentní pravděpodobností určit, zda bude mít dítě modré nebo hnědé oči. Ale může také dojít k nepředvídatelné mutaci a dítě se může narodit s neočekávanou barvou očí.

Sklony k tloustnutí

Nejen nedostatek disciplinovanosti, častá konzumace fastfoodu a nedostatek pohybu mohou za to, že máme doma spíše Válečka než Rychlonožku. Na vině je INSIG2- tato genová varianta je zodpovědná za kulatá bříška a buclaté tváře. Ale nebyla by to genetika, aby to bylo tak jednoduché. Ano, existují predispozice k určitému způsobu ukládání tuků. Ano jsou i geny, které spoluurčují, jak rychle funguje metabolismus a zda je člověk nucen jíst při stresu. Nicméně to jsou spíše špatné stravovací návyky než dědičnost. Odhaduje se, že obezita je podmíněna geneticky asi z 30 až 70 procent.

Agrese

Tady se pohybujeme na minovém poli. Genetika však není až tak naivní aby zohledňovala to, že se někdo narodil uprostřed romského gheta anebo v rodině váženého lékaře z předměstí. Někteří genetici tvrdí, že je agrese dědičná, jiní, že nikoliv. Určité povahové vlastnosti však může dítě po rodičích zdědit. Mužský chromozon Y ovlivňuje hladinu testosteronu v krvi a tím i sklony k agresivnímu chování. Už však ale neovlivňuje, zda svou agresivitu člověk ventiluje štípáním dříví, adrenalinovými sporty nebo naopak vyhledává rvačky a „roste pro kriminál". Takže závěr by mohl být ten, že genetika agresivitu jedince ovlivňuje, ale nedeterminuje jí.

Krása

To je otázka definice. Někomu se líbí Lucie Borhyová, jinému zase Monika Bellucci. Pro každého je krása něco jiného. A i v otázce dědičnosti je to značně zjednodušeno. Dvěma krásným lidem se s velkou pravděpodobností také narodí pěkné dítě, ale může se stát, že geny obou rodičů mají nejen atributy „krásný“ ale také se u nich vyskytuje recesivní atribut „ošklivý“, a tak se narodí dítě, které připomíná golema. Vědci ze skotské univerzity tvrdí, že dcery jsou krásné po tatíncích, kdežto synové od otců zdědí spíše orlí nos. A ať se to dcerám líbí nebo ne, budou se s největší pravděpodobností podobné i svým matkám.

Inteligence

To je úplné jablko sváru v mnoha rodinách. Rodičovská hrdost, škola, sebevědomí, cílevědomost dítěte, celý školní systém a také dostatek peněz, na tom všem závisí odpověď na otázku zda je inteligence dědičná. Může z každého dítěte vyrůst nositel Nobelovy ceny? Brémský neurolog, který se specializuje na výzkum mozku, vychází z tohoto rozdělení: 50 procent inteligence je podmíněno dědičně, 30 procent závisí na okolí a výchově a 20 procent jsou přirozené odchylky. Matematicky to tedy znamená. Dítě s průměrným IQ 100 se vlivem ambiciózních rodičů, angažovaného učitele a okolí, které ho bude podporovat, může dostat až na hodnotu IQ 115. A hurá maturitě nestojí nic v cestě. Jenže to samé dítě, pokud nemá od okolí podporu, může těch 15 procent ztratit a s hodnotou IQ 85 může být označeno za hůře vzdělatelné.

Určitě si přečtěte:Rady, jak porodit Einsteina

Sklony k alkoholismu a závislostem

Táta Michala Nováka byl alkoholik. I Michal pil. Napodoboval otce nevědomky ačkoliv vyrostl u svého nevlastního otce? Anebo je pravda, že existuje gen alkoholismu? Vědecky je dokázáno, že určitá varianta genu CRHR1 předurčuje jeho nositele k tomu, že sice ne častěji, ale za to mnohem více pijí než jiní. Dědičná je určitě snášenlivost alkoholu. Muži snesou více než ženy a nejhůře alkohol snáší Japonci. A schopnost odbourávat alkohol v játrech je podmíněna i etnicky. Je to podobný mechanismus jako u nesnášenlivosti laktózy.Takže při další rodinné oslavě mějte oči otevřené. Zajímavé jsou i výzkumy dvojčat. Prokázaly, že v případě jednovaječných dvojčat měly sklony k nadměrné konzumaci alkoholu oba jedinci. U dvojvaječných dvojčat mělo problémy s alkoholem jen jedno z dvojčat.

Temperament

Tady je to naprosto jasné. Temperament je do značné míry určen dědičností, ale je také fakt, že výchovou se dá částečně ovlivnit.

Hudební sluch

Vědci odhadují, že dědičnost podmiňuje 30 až 70 procent hudebního sluchu. Ale samozřejmě pokud nemá dítě podmínky k tomu, aby jej dítě rozvíjelo, pak zakrní. A určitě platí, cvičení dělá mistra a také, že někdo může být výjimečný talent a někdo ne.

Mimika

Maminka krčí nos, když se jí něco nelíbí a dcera když slyší „ukliď si“, tak jej nakrčí také. Odkoukala to nebo zdědila? Vědci dokázali, že mimika je dědičná. Výzkumníci haifské univerzity to zjistili při pozorování slepých dětí, kteří dělali stejné obličeje jako jejich rodiče, ačkoliv to nikdy neviděli.

Nábožnost

Dodržování církevních znaků je vštípeno výchovou, ale dědičně podmíněný může být sklon k nějaké víře. Alespoň britský genetik Tim Spector říká, že některé varianty genu VMAT2 určují, zda bude člověk více vnímavý k nadpřirozenu nebo naopak bude skeptický.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Skrze Lunu byste měly být někde na jednání s klienty, kde vás to těší a kam se vás asi ostatní kolegové snaží dostat skrze sílu šarmu.…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama