Aby lyže nebyly nepřítelem...

Pamatujete na „ski“, které učarovaly ve filmu malým lyžníkům? V době, kdy se objevily, znamenaly obrovskou revoluci na horách i mezi pašeráky a prvotně sloužily hlavně na „dopravu“. Od té doby prošly velkým vývojem, a to jak vzhledově, tak v technice použití. A dnes se zařadily mezi náčiní používané především pro radost.

Koukám na malé lyžníky s bázní i troškou závisti. S jakou lehkostí sviští dolů svahem... Je fakt, že pád je tolik nebolí, což je dáno nižší gramáží, která padá z malé výšky, a také ohebnějšími svaly. Většina z nich se navíc nebojí, protože pud sebezáchovy v útlém věku u mnohých prostě absentuje. Malé děti si neuvědomují důsledky svých pádů, střetu s jiným lyžařem, nevisí nad nimi obava, co se stane, když spadnou z vleku, takže pro začátek jsou tito drobečci proti stydlivým puberťákům ve výhodě. Jestliže tedy máte možnost, postavte ho na lyže! A nestyďte se, když sama lyžovat neumíte. Můžete koneckonců začít společně s dítětem. 

Nová spolužačka je moje máma 

Když jsme zapsali našeho tříleťáka do lyžařské školy, já mrzla na svahu s kojencem a zahřívala se čajem v místním bufetu. Ve chvíli, kdy jsem v horských chatách podél svahu znala denní menu i odzadu, přišla nabídka od manžela: „Pohlídám mimino a ty si to vyzkoušíš!“ Nakonec to však byla skvělá volba, od té doby totiž opravdu lyžuju!

Můj malý lyžař mě, mámu, okamžitě představil svým kamarádům v lyžařské školce jako novou spolužačku. Po prvotním studu jsem byla uklidněna instruktorem, že naučil obloučky i Kubánce. Večer u polévky jsme vždy s mým „spolužákem“ probírali zkušenosti ze školního kopce. Vysvětloval mi, jak přenášet váhu, jak tlačit na lyži a že se nemám bát. Po pěti dnech jsme už lyžovali společně. Sníh si mě podmanil a já svoji první lyžařskou sezonu završila koupí skvělé výbavy. 

Od kdy děti postavit na lyže? Heslo 3+ 

Děti jsou na lyže zralé, když se u nich snoubí vyzrálost tělesná i mentální. Prvním kritériem je jejich fyzická vyspělost, daná především uzavřením kloubních štěrbin a dovyvinutím kyčelních kloubů, což je důležitý předpoklad zdravého vývoje pohybového aparátu dětí.

Malý lyžník by měl být již samostatný, měl by umět porozumět pokynům, případně být schopen instruktorovi odpovědět. To je potvrzení jeho psychické zralosti. „Obecně by se nemělo začínat před třetím rokem a my se v naší lyžařské škole tohoto pravidla držíme,“ uvádí Jiří Bartošík, lyžařský instruktor z Kubovy Hutě. 

Učit sám nebo objednat instruktora? 

Tuto otázku řeší řada rodičů, kteří sami dobře lyžují, a většina z nich to i vyzkouší. Valná většina narazí na nečekané reakce svých dětí související s obdobím vzdoru. Po několika pokusech to ale nakonec vzdají a raději své malé talenty svěřují do péče lyžařské školy.

„Není to jen otázka trpělivosti, ale i zkušeností a bezpečnosti. Dobrý instruktor má k dítěti blízko, ale zároveň je to ‚cizí‘ člověk, a tudíž má odlišnou autoritu, kterou malý žáček lépe respektuje. Výuka probíhá efektivněji a díky metodickým zkušenostem často i bezpečněji,“ vysvětluje Bartošík. 

Individuálně nebo skupinově?

Tady je zapotřebí zvážit věk a rozumovou vyspělost malého žáčka. „U dětí věkové kategorie 3–4 roky rozhodně doporučujeme individuální výuku, právě s ohledem na jejich bezpečnost a pokrok ve výuce. Pro děti od šesti let, které jsou pohybově nadané, mají zkušenosti i z jiných sportů a jsou odpovídajícím způsobem samostatné, je optimální skupinová výuka. Instruktor by si měl vždy pohovořit jak s rodiči, tak se samotným dítětem a následně doporučit nejvhodnější variantu,“ doporučuje instruktor. 

Batole | Předškolák

Jaké zimní radovánky se hodí pro miminka a jaké pro větší děti?

Důležité je správné oblečení a správná velikost obuvi

U oblečení je potřeba dbát na to, aby odpovídalo počasí a aktivnímu pohybu. Rodiče i prarodiče často vrství oblečení, neměli by ale zapomínat, že zatímco oni mrznou někde pod svahem, dítě se neustále hýbe. Přehřáté a zapocené pak po výuce může velmi rychle nastydnout. „Doporučujeme na lekci sundat jednu dvě vrstvy a po výuce si je opět navléct. Nezbytností jsou také kvalitní rukavice, které hřejí a jen tak se nepromočí,“ vyjmenovává Bartošík nezbytnou výbavu.

Naprosto klíčové jsou ale podle něj lyžáky. U lyžařské obuvi je chybou, pokud je více než o číslo větší. „Taková obuv pak nedrží nožičku dostatečně pevně a tím se významně zhoršuje i ovladatelnost lyží, což je pro dnešní techniku lyžování, tzv. carving, klíčové. Při výuce se to projevuje tak, že ač se dítě snaží sebevíc a poslouchá pokyny, tak se mu lyžování nedaří, což ho pak zbytečně frustruje.“

Stejně důležitá je i délka lyží. Přiměřená velikost jsou lyže po bradu, delší se nedoporučují. „Helma rozhodně není na škodu, ale pokud dítěti překáží a spontánně ji odmítá, tak mu ji při výuce v našem dětském areálu nevnucujeme. Něco jiného je ale lyžování na regulérní sjezdovce, tam už se její nošení určitě doporučuje,“ uzavírá výčet rad Bartošík. 

Co s malými dětmi na horách?

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Nenakládejte s většími předměty, určitě teď ani nerenovujte kuchyně ani koupelny. Máte tak skrze Saturn chuť zůstat doma i proto, že…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci