Alena o životě: (Ne)Rozpustná v tucích aneb Ani zadarmo, ani se slevou

Milé čtenářky, vítejte na mém blogu! Na mateřské toho jeden zažije mnoho (i když se většinou zdá, že dny jedou jako ohraná deska stále dokola), a tak jsem si řekla, že by bylo zajímavé se na to, co život na „em dé“ přináší, zaměřit trochu detailněji, zamyslet se, probádat nebo i pobavit…

A proto je tu můj blog. Budu se snažit, aby zde jeho čtenáři našli zajímavé informace, dobré rady odborníků a praktické tipy, jak si tu „dovolenou“ vylepšit, ještě víc užít (anebo přežít?). Nebojte se, nebude to jenom o růžových prdelkách, vlhčených ubrouscích a bojích s brokolicí… Najdete tu zhruba od všeho něco - přesně tak, jak to mně (mámě od tří dětí, manželce a taky částečně pracujícímu jedinci) do života přijde… Děkuji za Vaši přízeň a budu ráda také za případné tipy, o čem byste si zde rozhodně chtěly přečíst a na co „posvítit“…

Rozhodnutí

Dnes nemohu začít jinak než (doslova) TĚŽKÝM kalibrem, který se mi aktuálně (po třetím porodu) tak nějak přihlásil. Začalo to úplně nevinně (jak to u takových záležitostí bývá), v obchodě s krásným (= netěhotenským) oblečením, kam jsem v rámci „samoodměny“ hned po šestinedělí zabrousila. To jsem si tak se sebejistým výrazem do kabinky odnesla tři kousky perfektně vyhlížejících džín. Ty budou!, těšila jsem se a v nevědomé euforii stáhla první z nich z ramínka a …

Kousek pod stehny to zaševelilo a dál jsem kalhoty nevytáhla. Asi nějaký pevnější materiál, napadlo mě, lustrujíc cedulku s informacemi o praní a složení. Nevadí, druhý kousek by mohl být z lepšího materiálu! Jenže ten jsem sice oblékla, ale mezi knoflíkem a jeho dírkou zela propast konkurující té Macošině. To není možné! Ale když se mi nepodařilo obléct ani třetí džíny, došla mi krutá pravda: už to není jako dřív.

Jo, holka, kdepak je ten čas, kdy sis po porodu (před devíti lety) mohla hned natáhnout úzké bílé gatě, kam se poděla doba, kdy ti po druhém porodu (před šesti lety) k zapnutí oblíbených netěhotenských kalhot stačilo zapnout je na druhý knoflík? Ta doba byla pryč, ale dala se zvážit minimálně na 4 kg…

Džíny jsem tedy vrátila šklebící se prodavačce, která jako by snad schválně čekala u kabinky s líbeznou otázkou: „Sedí vám dobře? Budete si je brát?“ „Velikost je dobrá, ale ta kapsička tady…“ zamumlala jsem a raději se opřela o kočár, abych s ním ihned vystřelila z obchodu. Hrozilo, že by ochotná prodavačka začala hledat kalhoty bez kapes…

Kolik váží těhotenství

Doma jsem popadla váhu. Tři, dva, jedna… oči otevřít! Tradááá! Váha ukázala krásných 5,6 kg navíc! Zrada! Kde jsou ty počty těhotenských knih, v nichž se píše, že celkový 15 kg přírůstek váhy zahrnuje 3,75kg dítě, 750g placentu, 1kg plodovou vodu, 1kg zvětšenou dělohu, 1kg zvětšenou prsní tkáň, 2kg zmnoženou krev, další 2kg prosáknuté těhotenské tkáně a tukové zásoby ženy jen 3,5kg? Pro jistotu jsem výsledek váhy versus počty z knihy přepočítala na mobilu, ale výsledek byl stejný. Zahájila jsem tedy první pomoc.

Vyměnila jsem ve váze baterky. Zbytečné… Popadl mě vztek a lítost. Proč už to nemůže být „zadarmo“ (jako tehdy poprvé) nebo alespoň „se slevou“ (jako podruhé)? Nic naplat, chtělo si to přiznat, že tentokrát to bez aktivního přístupu prostě neprojde...

A tak jsem přemohla zlé myšlenky (Má to teď, před Vánocemi, smysl?, nebo Pod péřový kabát se toho hodně vejde!) a rozhodla se do toho pustit. Na klasickou dietu jsem ale nepomyslela (Mačingová ani Atkinson by se mnou dlouho nevydrželi), takové cíle bývají krátkodobé… Chtělo to najet na ověřenou cestu – sice delší, ale zato spolehlivější. Díky ní se mi před třetím těhotenstvím podařilo shodit 6 kg.

Není to žádná novinka, ale stará dobrá pravda o pravidelné stravě 5x denně (můj oblíbený jídelníček: k snídani ovesná kaše, dopoledne jogurt s ovocem, potom lehký oběd bez omezení skladby, odpoledne ovoce, k večeři třeba cottage s rajčaty a celozrnným pečivem). Důležitá je skutečně ona pravidelnost, aby tělo vědělo, že najíst dostane a nemusí si dělat železné (tukové) zásoby. K tomu to chce i ten cílený pohyb (běh kolem dětí a domácnosti je fajn, ale chce to ještě něco navrch) – v mém případě jóga (a je úplně jedno jaká).

Co na to odborník?

Inspirace od Lucie Dorazilové, osobní trenérky a koordinátorky programu Vnímej své tělo. Zde jsou tipy, podle nichž se vítězství nad těžkou váhou dostaví snáz a rychleji:

  • PROČ je mnohem důležitější než JAK. Když skutečně víte „proč“, „jak“ už nějak vyřešíte…
  • Velké změny začínají malými krůčky (nebolí, nezasáhnou tolik do režimu, ale výsledky mohou stát za to). Na věc to chce jít pomalu, s rozvahou a vnitřní motivací.
  • Nejdůležitější změnou životního stylu by mělo být zavedení pravidelné RELAXACE (je vědecky podloženo, že hormon kortizol, který produkujeme ve stresové situaci, blokuje využití tuku v těle, a díky hormonům se v dlouhodobě stresovém prostředí více ukládá tuk v břišních partiích.) – ideální je si alespoň 1x týdně dopřát vlastní relaxaci (například saunu, bazén, teplou koupel s knihou, čaj při oblíbené hudbě…).
  • Postupně má přijít úprava jídelníčku – zejména pravidelnost v jídle, vyšší přísun vlákniny (zeleniny, ovoce, celozrnného pečiva), omezit bílý cukr (a nahradit jej například agávovým nebo alespoň třtinovým), vypít alespoň 2l tekutin denně a dostatečně spát.
  • Jídlo si užívat a nebát se občas dopřát si nějakou mňamku, striktní režim je v tomto případě spíše kontraproduktivní.
  • Každý den se věnovat „sportu“ – i jednoduchému cvičení, alespoň však 10 minut denně(přistupovat k němu jako k rutinně, s níž si čistíme zuby). Chce to najít si takové cvičení, které baví a na něž se člověk může (aspoň občas) těšit.

Nemáte-li čas na cvičení mimo domov, zkuste cvičit doma, denně 10 minut podle programu Ploché bříško za 21 dní (zdarma ke stažení). Tipy na domácí cvičení najdete i na Fitness TV

Mimochodem, 21 dní je přesně ta doba, kdy mozek a tělo začíná nové zautomatizovávat a po jejich překonání přichází právě ta rutina, na kterou si člověk sice může zanadávat, ale zároveň i spolehnout…

A také pozitivní mysl (ideálně s afirmací: od teď už tělo jede na hubnoucí režim, každou vteřinou HUBNU!). Každý den se snažím začít jógovou sestavou Pozdrav slunci a jednou týdně vyrážím na lekci jógy „ven“. Ta kila navíc nejsou žádná tragédie, to je jasné, ale člověk se jimi může aspoň ironicky pobavit… Než se jich zbaví… J Tak tedy vizi mám. Uvidíme, jaká bude praxe... Výsledek svého snažení vám samozřejmě budu hlásit.

 

Klepněte pro větší obrázek

Jak řeší kila po porodu celebrity?

Agáta Hanychová (+16 kg) – již dva týdny po porodu začala cvičit s osobní trenérkou, zhubla zejména díky thajskému boxu a její rada na přebytečná kila zní: „Nežrat a cvičit!“.

Marta Jandová (+15 kg) – po šestinedělí začala s lehkým cvičením, nejvíce spoléhala na aktivní pohyb a koncertování, díky čemuž postupně nabraná kila shodila.

Jovanka Vojtková (+20 kg) – s hubnutím po porodu dle svých slov nepospíchala, shodit nabrané kilogramy se jí nakonec podařilo pohybem kolem syna a pravidelnou zdravou stravou 5x denně.

Jitka Čvančarová (+30 kg) – nechtěla držet žádné diety, a tak hubla přirozeně, zejména aktivním pohybem kolem dcery.

Simona Krainová – po porodu císařským řezem nemohla začít hned cvičit, po zhojení jizvy si však pořídila vibrační plošinu, na níž si svou původní postavu opět vydřela.

Andrea Vránová Kloboučková (+25 kg) – diety prý nejsou nic pro ni, a tak se vrhla na spinning a pilates, do něhož se prý úplně zamilovala.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Máte chuť doma přesvědčit rodinu ke kvalitnímu úklidu a poté se s nimi skrze Lunu vydat za zábavou. Dopoledne proto musíte pracovat,…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci