reklama

Alena Šeredová: Dětem z Česka vozím rohlíky, pro sebe syrečky

Svojí krásou zabodovala u nás i v zahraničí. Oslnila Itálii, kde dnes patří mezi celelbrity. Jak si udržuje postavu?
  • Měla jste navzdory titulu první vicemiss České republiky a čtvrté nejkrásnější dívky na Miss World 1998 někdy mindráky z toho, jak vypadáte?

Já jsem zakomplexovaná celý svůj život, jen se mění důvod, kvůli čemu to zrovna je. Když mi v šestnácti narostla prsa, vůbec jsem z nich neměla radost, protože se mi kvůli nim začali posmívat spolužáci. Byli ve věku, kdy si ještě neuvědomovali, že se jim to bude za pár let líbit. U mě to vedlo k tomu, že jsem se začala hrbit, a to i kvůli své výšce. Mým asi největším komplexem je fakt, že nemám žádný pas. Naštěstí mě zachraňují prsa, protože jinak bych vypadala jako kluk.

ČTĚTE TAKÉ: Zdeňka Žádníková je čtyřnásobnou maminkou. Konečně je to kluk!

* Bojovala jste i s kily navíc?

Asi nejoplácanější jsem byla kolem šestnácti – měla jsem naducané tváře a i postava, která je spíš sportovní, působila mohutněji. Musela jsem se naučit správně jíst a trochu se začít hlídat. Do té doby jsem byla zvyklá jíst hodně rychle, a to, jak známo, vede člověka k tomu, že toho sní zbytečně moc. Pomáhala mi i rodina. Pamatuji si, že když se mě máma ptala, kolik si dám knedlíků, řekla jsem pět, a ona mi automaticky nandala čtyři.

* A co vy a diety?

Určitě by se mi občas nějaká hodila, ale já pro ně nejsem vhodný kandidát. Jakmile něco musím, mám s tím problém. Je pro mě jednodušší jíst si, co chci, a pak si klidně dám i salát. Navíc mám pocit, že v každé dietě něco podstatného chybí. Jediné, co mě přesvědčilo, byla analýza vhodných a nevhodných potravin sestavená na základě vyšetření krve. Když jsem se tím řídila, viditelně se mi zformovala postava. Váha zůstala sice stále stejná, ale jako kdyby ze mě odešla zadržovaná voda a změnily se mi proporce těla.

* Jak jste prožívala svá dvě těhotenství, kdy šla kila naopak nekontrolovatelně nahoru?

To bylo možná jediné období v mém životě, během kterého jsem ztratila všechny své komplexy. V modelingu jsem zvyklá pořád zatahovat břicho, zato v těhotenství tomu bylo přesně naopak – čím větší jsem měla bříško, tím jsem byla hezčí. Asi nejhorší je to vždycky na začátku, kdy okolí ještě neví, jestli jste těhotná nebo tlustá. Jelikož mi bylo celou dobu dobře, užívala jsem si to i po psychické stránce. Bohužel spousta klientů z toho moc radost neměla. Když jsem čekala prvního syna, měla jsem podepsanou smlouvu se společností na spodní prádlo. Ta se naštěstí vůči mně zachovala velmi slušně, protože se rozhodli, že na mě s nafocením větší kampaně počkají. Domluva byla ale jasná – pět měsíců po porodu budu schopná fotit.

* Jak se vám za tak krátkou dobu povedlo dostat se zpátky do formy?

Všechno je to o stravě a cvičení, proto jsem musela intenzivně pracovat na svém těle a být trpělivá, než se dostaví výsledky. Vzhledem k tomu, že jsem během těhotenství přibrala dvacet kilo, nebyla to žádná legrace. Sice se mi podařilo zhubnout, ale ke své původní váze jsem se vrátila až po narození druhého syna.

* Pomáhá vám někdo se cvičením?

Vždycky, když jsem s někým cvičila, nebylo to ono a bolela mě z toho záda. Moje současná trenérka, se kterou spolupracuji už sedm let, je ale skvělá. Teď jsme se navíc rozhodly trénink zintenzivnit a vidíme se třikrát týdně.

* A o co jde? Tipuji jógu nebo pilates...

Vůbec ne. Spíš se to podobá vojenskému výcviku. Já nemám moc ráda holčičí cvičení. Když už se jdu hýbat, chci, aby to mělo smysl a výsledky. Jde o kruhový trénink, kdy cvičíme ve velké místnosti, kde je k dispozici všechno od posilovacích strojů až po žebřiny. Vzhledem k tomu, že jsem celkem stydlivá, vyhovuje mi, že během hodiny jsme v místnosti jen my dvě.

* Je to pro vás větší motivace, než kdybyste cvičila doma?

Rozhodně. Samozřejmě ani mě neminulo období, kdy jsem si myslela, že cvičit doma je skvělý nápad. S nadšením jsme si s manželem zařídili malou posilovnu, ale velmi brzy jsme zjistili, že to vůbec nemá smysl, protože nás nic nemotivuje. Zatímco s trenérkou jsem schopná udělat i sto kliků, sama dám tři a mám pocit, že to bude můj konec. Navíc když během tréninku prohlásím, že už fakt nemůžu, ona mě přesvědčí, abych udělala dalších pět kliků. Je zvláštní, co ze sebe dokáže člověk vydat poté, co si myslí, že už je za hranicí svých možností.

* Kdo má podle vás lepší fyzičku – vy, nebo váš manžel, profesionální fotbalista?

Asi on, ale zase jak v čem. Po porodu jsem si domů pořídila Power Plate, na kterém je to opravdu makačka, když cvičíte správně. Jednou, když jsem měla po lekci s trenérkou, se manžel rozhodl zjistit, co na tom vibrujícím zázraku vidím. Po deseti minutách to vzdal. Na jeho obranu ale musím dodat, že já bych zase nevydržela hodinu a půl běhat. Každý z nás máme výdrž v něčem jiném.

Pokračování >>>

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Den má své zápory, to platí i pro vaši pracovní činnost ve spojení se solidními kolegy. Během nakládání s předměty při stěhování, nebo…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama