reklama

Alergie a intolerance na mléko není totéž

Nesnášenlivost laktózy patří mezi nejběžnější zdravotní obtíže související s příjmem potravy, konkrétně mléka. Trápí řadu dětí a jejich rodičů. Pozor, laktózová intolerance neznamená totéž, co alergie na mléko!

Pokud trpí váš potomek laktózovou intolerancí, nemá alergii v pravém slova smyslu. Tělo má v tomto případě problém se štěpením laktózy, tedy mléčného cukru, který se přirozeně vyskytuje výhradně v mléce savců, kde je významným zdrojem energie. Dále se v malém množství nachází i v jiných potravinách – například v sušenkách, pečivu, instantních potravinách a léčivech.

Záludnost laktózy

„Laktóza je v našem zažívacím traktu štěpena enzymem laktázou. Během kojení, kdy je kojenec živen výhradně mlékem, je aktivita laktázy poměrně vysoká. Klesá až tehdy, když se snižuje dítěti přísun mléka,“ vysvětluje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph. D., v rámci projektu na podporu mléka a mléčných výrobků Bílé plus. „V průběhu dospívání se aktivita laktázy u některých osob zcela ztrácí, u většiny ale naopak přetrvává ve vysoké aktivitě po celý život.“ Základem pro vznik laktózové intolerance je zřejmě existence tzv.

variantního genu, který způsobuje snížení produkce laktázy v tenkém střevě. „Tento ,variantní gen‘ je vlastně původní forma genu. U laktózově tolerantních osob se paradoxně jedná o genovou mutaci,“ objasňuje odbornice. „První příznaky nesnášenlivosti laktózy, mezi něž nejčastěji patří bolest břicha, nadýmání či pocity sytosti nebo naopak kručení v břiše, se nemusejí projevit v dětství, ale až v dospělosti,“ pokračuje.

Alergie na mléko a její nepříjemnosti

Na rozdíl od laktózové intolerance se řadí alergie na mléčnou bílkovinu mezi klasické alergie, což je patrné již ze samotného názvu. „Bílkoviny kravského mléka mohou vyvolat klasickou imunologickou reakci, tedy například kopřivku, zvracení či průjem. Až 95 % případů vznikne již před prvním rokem života, kdy je postiženo touto nepříjemností maximálně 5 % dětí. U dospělých ustupuje alergie na kravské bílkoviny do pozadí, jedná se pouze o okrajovou problematiku,“ objasňuje Karolína Hlavatá.

Sýry a zakysané mléčné výrobky? Proč ne

Zdá se vám to nepravděpodobné? Omyl, s intolerancí skutečně tyto produkty organismu nevadí. Chce to jen znát pravidla, jak se stravovat. Jaká jsou doporučení pro jednotlivé typy obtíží?

U laktózové intolerance je hlavním principem konzumace malých dávek (6–12 g) laktózy a preference zakysaných mléčných výrobků, u nichž je obsah laktózy snížen o 20–50 %. U vyzrálých sýrů je dokonce laktóza rozštěpena komplexně, není v nich tedy obsažena vůbec. „Konkrétně si můžete během dne pochutnat například na 200 g sýra cottage včetně 150 ml jogurtu nebo na 100 g sýra a 2 krajících chleba s tvarohovou pomazánkou. Vyzrálé sýry můžete de facto jíst neomezeně,“ uvádí odbornice na výživu. Denní konzumace 6–12 gramů laktózy u většiny laktózově intolerantních nevede ke zdravotním obtížím.

V současné době také existuje řada mléčných výrobků, u nichž je laktóza odstraňována. U alergiků na mléčnou bílkovinu už je v jídelníčku omezení více. Je nutné vyřadit všechny poživatiny s kravským mlékem. Nevhodné je ale také používat jako náhradu kozí a ovčí mléko, protože existuje podobná antigenicita a alergenicita jako u mléka kravského. Optimální není ani mléko sójové, protože u 17–47 % kojenců s alergií na mléčnou bílkovinu je často přítomna i alergie na sójové preparáty.

Co tedy jíst? „Mléko představuje komplexní potravinu plnou nepostradatelných živin od bílkovin přes vitaminy po stopové prvky. Je třeba se zaměřit na jeho náhrady. U malých dětí se jedná o speciálně upravená mléka s hydrolyzovanou bílkovinou kravského mléka. Dále by lidé s alergií na mléčnou bílkovinu neměli zapomínat na obilninové náhrady (oves, ječmen, rýže), náhrady ze semen (kokosové mléko, mandlové mléko), náhrady z luštěnin (sója) a doplňovat vápník v tabletách,“ uzavírá PhDr. Karolína Hlavatá, Ph. D.

Více informací na www.bileplus.cz

 


 

Jasno v mýtech o mléce

Téměř na každé potravině se najde něco negativního. To platí i pro mléko. Mezi laickou veřejností koluje častý názor, že konzumace mléka a mléčných výrobků je spojena se zvýšenou produkcí hlenu v horních a dolních cestách dýchacích. Jenže neexistuje žádný výzkum, který by tuto myšlenku alespoň částečně podpořil.

„Klinické studie neprokázaly vztah mezi konzumací mléčných výrobků a změnou ve funkčních parametrech plic. Stejně tak nebyl prokázán vztah mezi příjmem mléčných výrobků a astmatem,“ vysvětluje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph. D. Pokud bychom se zaměřili na mýtus, že mléko zahleňuje, nezbývá nám nic jiného než konstatovat, že se jedná o pouhý subjektivní pocit v ústech. „Po požití mléka vzniká v ústech a hltanu pouze jemný povlak – ochranný film, který může být člověkem vnímán jako hlen,“ vysvětluje odbornice: „Jenže povlak je tvořen mléčným tukem.

V minulosti se dokonce této vlastnosti mléka využívalo při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu. Nejedná se tedy o žádný hlen.“ Odkud se tento a podobné mýty berou? Na vině může být východní filozofi e a čínská medicína. „Důvodem je zřejmě vysoký podíl nesnášenlivosti laktózy u lidí v těchto zemích. Za tuto situaci může skutečnost, že se u nich historicky nechoval dobytek pro mléko. My jsme byli odpradávna zvyklí mléko konzumovat, proto jsme většinou laktózově tolerantní,“ konstatuje Karolína Hlavatá.

Článek vyšel v časopisu Maminka 8/2013

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Nejdříve si v práci potřebujete trochu zanalyzovat vztahy a funkci trhu. Skrze Lunu se pohybujete v návalu různých pocitů, což však…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama