Andrea Verešová

Šťastná maminka

Od vašeho druhého porodu uplynulo půl roku. Jak se cítíte a jak to všechno jde?

Mám se skvěle a cítím se dobře. Do formy jsem se dostala poměrně rychle, a to i zřejmě díky frmolu kolem domácnosti a péči o dětičky. Člověk se sice celý den nezastaví a občas se skutečně nemohu dočkat, až si konečně lehnu do postele, ale na druhou stranu jsem šťastná a spokojená. Můj život má skutečně smysl, cítím, že až s dětmi jsem konečně ozrála a dospěla.

V čem se těhotenství s Danielem lišilo od toho s Vanesskou?

S Vanesskou jsem končila vysokou školu, vdávala se, stěhovala do nového bytu, ale těhotenství mi naštěstí nijak nepřekáželo a neměla jsem žádné problémy ani komplikace. Jenom jsem se nemohla nabažit tropického ovoce, kyselých jídel a zeleninových salátů. Při druhém těhotenství jsem měla chuť jenom na klasická česká a slovenská jídla a nemohla jsem se dojíst ovoce ze zahrádky. Těžce jsem se cítila až do druhého trimestru, pak už to
bylo dobré.

Pociťujete velký rozdíl v péči o jedno dítě a o dvě? V čem?

Je velkou výhodou, že při Danielkovi jsem už byla mnohem jistější a zkušenější. Péče o dětičky je pro mne rutina a potěšení, na druhou stranu ale nemám na všechno tolik času a vyžaduje to dobré organizační schopnosti, nadhled a neuvěřitelnou trpělivost. Nevěřila bych, že se naučím spát jenom pár hodin denně a zvládat péči nejen o děti, manžela, ale i o celý chod domácnosti.

Podruhé jste otěhotněla, když byl Vanessce rok, neměla jste obavy, jak současně zvládnete těhotenství i péči o dcerku?

Neměla, ale nebylo to lehké vzhledem k tomu, že jsem měla rizikové těhotenství. Ovšem příroda je dokonalá a zázračná a žena dokáže divy, pokud chce a věří si... U druhého těhotenství už člověk navíc mnohé věci tolik neřeší.

Jak Vanesska vnímá bratříčka?

Zbožňuje ho, pořád ho hladí, pusinkuje a od rána křičí: Bráško, Daník, kde jsi? Ale jako každé dítě i trochu žárlí, zejména když kojím. Pak si vynucuje mou pozornost.

Rodinný život

Jak vypadá váš běžný den s dětičkami?

Většinou vstávám kolem půl sedmé s Daníkem, kterého přebalím, nakojím, připravím snídani, uklidím a kolem osmé hodiny vstává manžel s Vanesskou. Před polednem chodíme na procházky, na nákupy nebo si hrajeme na zahradě, kde máme dětské hřiště a bazén. Podle potřeby a času uvařím oběd – zvlášť Daníkovi, protože už jsme začali s příkrmy. Po obědě, když chodí Vanesska spinkat, ještě peču – zbožňuji tu vůni, která mi připomíná dětství. Po obědě chodíme na procházku, nedaleko je Dům dětí, kde jsou různé zájmové kroužky. Vaneska už chodí sama a pomáhá mi vozit Daníka v kočárku. Ten od Bumbleride nám vyhovuje, protože je praktický. Po večerníčku se chodíme s dětmi koupat, pak je večeře. Před spaním ještě čteme v postýlce pohádky. Dětičky každý den uspávám mezi osmou a devátou večer.

Předpokládám, že váš manžel je jako právník časově dost vytížený. Pomáhá vám s dětmi?

Musím říct, že manžel mě velmi mile překvapil. Chod rodiny nejen organizačně a materiálně perfektně zabezpečuje, ale pozorně a ochotně se věnuje i mně a našim dětičkám a pokud je třeba, nevyhýbá se ani běžným domácím činnostem.

A co babičky a dědečkové? Vaši rodiče žijí na Slovensku, jak často se s vnoučátky vídají?

Cestují za námi poměrně často. Moje maminka s námi tráví většinu svátků, jezdí s námi na dovolené a výlety. Přijede, kdykoli to potřebuji, a snaží se mi pomáhat, jak jen to jde. Ale znáte to, nejraději bych byla, kdyby byla s námi pořád, což není možné, protože ještě pořád pracuje. Někdy mi je smutno, že bydlíme tak daleko od sebe...

Jaký je váš názor na chůvy? Využíváte je, nebo jste o tom alespoň přemýšlela?

V případě potřeby chůvu občas využiji. Navíc mám kamarádku, která mi občas přijde udělat generální úklid. Baví ji to a je extra rychlá – společnými silami máme za pár hodin „vygruntovaný celý dům“. Na rozdíl ode mě činnosti, jako je mytí oken a žehlení, zbožňuje, tak mám alespoň víc času na děti. Její pomoc je neocenitelná.

Chcete se u Plzně usadit natrvalo, anebo byste se někdy ráda vrátila na Slovensko?

Myslím, že už jsme se tu usadili a já si zvykla. Manžel se zde narodil, má tady maminku a práci, život v malém městečku má navíc také mnoho výhod. Vzduch je lepší než ve velkoměstě, je tu klid a pohoda.

Skvělé manželství

Jak jste se seznámila se svým manželem, co vás na něm okouzlilo?

Znali jsme se už několik let předtím, ale až jednoho dne na horách mi skutečně imponoval. Byl nesmírně charismatický a přitažlivý, úžasně vysportovaný, navíc zkušený právník, se kterým jsem si pořád měla o čem povídat. Zjistili jsme, že máme mnoho společného a že si moc rozumíme. Od té doby jsme vlastně stále spolu.

Slyšela jsem, že při vašem druhém těhotenství jste si nedala z jistit pohlaví dítěte, ale váš manžel si velmi přál syna. Jaká byla jeho reakce, když se pak syn narodil?

Měla jsem takové tušení, že by to mohl být chlapec, ale nechtěla jsem to zakřiknout. Manžel už byl tak nějak smířený s tím, že budeme mít opět holčičku. Nastalo o to větší překvapení a radost, když se moje předtucha potvrdila. Daniel byl samozřejmě nesmírně šťastný a hrdý otec. V tom okamžiku bylo ovšem nejdůležitější to, že všechno proběhlo bez komplikací a nám se narodilo zdravé a krásné dítě.

Byl manžel u porodu? Jak to celé probíhalo? Přišel malý na svět přirozenou cestou?

Ano, manžel byl u obou porodů a v obou případech mě velmi podporoval. Musím říct,
že byl nesmírně statečný. Dokonce přestřihl pupeční šňůru.

Komu jsou vaše děti podobné a po kom jsou, jestli se to už dá v tak raném věku říct?

To je těžké. Když byla Vanesska úplně malinká, byla celý manžel. Skutečně jsem v ní
neviděla jediný rys připomínající mě. Teď, když už je z ní trochu větší slečna, začíná mít
podobný výraz, oči i vlasy, jako jsem měla já v jejím věku. Moje rodina mi dokonce tvrdí, že jsem to celá já. A povahu? Tu má po taťkovi, je to pěkný čertík, (smích) i když moji rodiče tvrdí, že ani já jsem nebyla jiná.

Daniel má dvě děti z předchozího manželství, jak s nimi vycházíte?

Výborně, skutečně jsem vděčná za to, že máme velmi dobré, kamarádské vztahy. Obě děvčata jsou moc šikovné, inteligentní a uvědomělé mladé dámy, které nás rády navštěvují a naše dětičky zbožňují. Vanesska se občas dokonce ráno probouzí s tím, že křičí Pepina, Pepina!

Práce na plný úvazek

Krátce před prvním porodem jste promovala na právnické fakultě. Plánujete se v této blasti uplatnit?

Samozřejmě, právo na mne ještě čeká a určitě se mu chci jednou věnovat.

Nechybí vám hektický život modelingu? Chcete se vrátit do této branže?

V showbyznysu a v uměleckých profesích je práce součástí života a mateřství ani finanční zabezpečení neznamená, že přestanu svou profesi vykonávat. Mateřství pro mne není důvod, abych se stranila společnosti nebo úplně přestala pracovat. Určitě je fajn občas
se odreagovat od dudlíku a plenek. Na druhou stranu, hektického života, cestování a stresu jsem si užila víc než dost, proto si klidný rodinný život doslova vychutnávám a každou nabídku pečlivě zvažuji.

Kdyby Vanesska chtěla zkusit kariéru modelky, měla byste něco proti?

Asi jako pro každého rodiče, tak i pro mne, je nejdůležitější, aby byla Vanesska v životě
šťastná a našla si práci, která ji bude bavit. Je mi úplně jedno, ke které profesi ji život
nasměruje.

Plánujete ještě další děti? Pokud ano, bude to v blízké budoucnosti?

Nebráním se velké rodině, děti miluji. S těmito myšlenkami si však jenom pohrávám, nic není naplánované s definitivní platností. Někdy v budoucnosti bych se dalšímu miminku nebránila, uvidíme.