[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Dětský spánek, respektive způsoby, kterými k němu miminko přimět, jsou vedle kojení a obsahu plínek jedním z nejčastějších námětů hovorů novopečených rodičů. Vynalézavost nevyspalých maminek a tatínků nezná mezí a je to docela pochopitelné. Možná by i Richard III. po řadě probděných nocí volal: království za spánek! Všechny ty více či méně bizarní rituály, které se v mnoha rodinách tradují jako veselé historky z dětství dnes již dospělých ratolestí, vycházejí ze skutečných potřeb malých človíčků, a proto jim nelze upřít jistou opodstatněnost. Co tedy nejvíce zabírá?
Nejoblíbenější ze všech uspávacích rituálů je takřka jakýkoli pohyb s dítětem. Protože už v děloze se miminko neustále pohybuje - ať už samo o své vůli, nebo prostě tím, že se hýbe jeho máma, pohupování je nejmenším i větším dětem velmi příjemné. A co jste zaseli ve věku novorozeneckém a kojeneckém, sklidíte u svého batolátka - pokud jste tedy jezdili s miminkem v kočárku přes práh či kolem domu, uspávali ho na ruce či v šátku nebo se s ním houpali vsedě na míči, batole po pohupování jen tak toužit nepřestane.
Zkuste dítěti vysvětlit, že je už na chování a houpání moc těžké a vás by bolela záda. Navrhněte výměnou jiný rituál, třeba čtení jednoduchých básniček či krátkých příběhů. Hrajte na strunu zodpovědnosti - takový velký kluk už přece dokáže usnout ve své posteli a nenechá se chovat jako miminko.
Mohli byste dopadnout jako jeden hodně zoufalý tatínek, který každý večer vyjížděl se svou dvouletou princeznou na projížďku po pražském okruhu, s předem přesně stanoveným programem, na jehož konci slečna milostivě usnula.
Vžijme se do pocitu batolete, které se celý den nezastaví, pořád něco zkoumá, někam leze nebo se za něčím honí a pak by najednou mělo vlézt do postele a spát. Přirozeně se proti takové nudě bude bouřit. Proto musíme z uspávání vytvořit příjemnou záležitost - po prima koupání, dobré večeři a večerníčku se jde s tátou nebo mámou do postele a následuje sice o poznání klidnější, ale přece jen zábavný program, přizpůsobený naturelu a zájmům dítěte.
Táta může vyprávět o motorkách nebo autech, vymýšlet si legrační příběhy ze svého dětství nebo číst oblíbenou knížku, maminka bude zpívat a hladit nebo rozebírat, co jsme dneska zažili. Myslete ale na to, abyste z večerního rituálu nevytvořili pro sebe otravnou povinnost, na jejíchž jednotlivých částech pak bude malý pedant trvat - když vás večerní půlhodinka nebude bavit, potomek to rychle pozná a bude zlobit o to víc.
Možná to tak zvenčí úplně nevypadá, ale děti - a batolata obzvlášť - potřebují pravidelnost, která jim dodává pocit jistoty a bezpečí. A bez toho se jim usíná hodně špatně. Proto se pokuste dodržovat během dne určitý řád. Batole samozřejmě nepozná, kolik je hodin, může ale vědět, že po snídani se jde ven, po obědě spinkat a odpoledne pro brášku do školky. Jestliže z režimu občas vybočíte, třeba na rodinné oslavě nebo dovolené, svět se samozřejmě nezboří.
Děti velmi dobře odlišují běžné dny a výjimečné události, takže nebudou mít problém zase se vrátit do zajetých kolejí. Schopnost podřídit se autoritě a danému režimu se navíc vašemu potomkovi bude hodit při zvykání na školku a také později ve škole.Na druhou stranu existují situace, kdy jdou všechny řády zcela pochopitelně stranou, například pobyt v nemocnici či psychicky náročné situace, jako je smrt někoho blízkého nebo rozvod rodičů. V takových chvílích se klidně na všechny moudré rady vykašlete a dělejte jen to, o čem jste právě přesvědčeni, že vašemu dítěti -a koneckonců i vám - zrovna prospěje.
Někdy se ale stane, že přes veškerou vaši snahu, pravidelný režim a dostatek pozornosti vaše zlatíčko prostě samo usínat nechce. Pak záleží jenom na vás, zda ve své snaze vytrváte i za cenu úmorného nekonečného vysvětlování a vracení dítka zpět do postýlky, anebo mu poskytnete prostor ve své manželské posteli. Výhodou společného spaní je, že dítě brzy a klidně usne a v noci se nebudí.
Nevýhodou je málo prostoru, nabourání vašeho manželského života a také nejasná budoucnost. Kompromisem může být postýlka bez bočnice přiražená k vaší posteli - batole tak bude spát ve svém, ale přitom se k vám bude moct i přitulit. V mnoha rodinách se praktikuje také jiný druh kompromisu - děťátko usíná ve své postýlce ve svém pokoji, a když se v noci probudí a za rodiči přijde, může si lehnout k nim. Časem pak začne přibývat těch nocí, kdy nepřijde, až jednoho dne přestane chodit úplně.
Tipy pro unavené rodiče: