Maminka.czZdraví

Atopický ekzém u dětí - příčiny a prevence

Marta Šimůnková 7.  10.  2010
Atopický ekzém je chronické, svědivé kožní zánětlivé onemocnění, které je způsobeno nejen alergicky, ale i nealergicky, tzn. geneticky nebo vnějšími vlivy.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Nejčastěji začíná v kojeneckém věku, obvykle mezi 2. a 4. měsícem silně svědícími výsevy skupin pupínků i puchýřků na tvářích nebo ve vlasech, které se mohou rozšířit na celou hlavu, trup i končetiny. Často dochází ke vzniku mokvajících ložisek, která se pokrývají krustami (strupy).

MAMINKY TAKÉ ZAJÍMÁ: 17 nejčastějších mýtů o jídle batolat, které se tradují

Od druhého roku života po celý dětský věk a mnohdy až do dospělosti vypadá AD zcela jinak. K mokvání nedochází často, jde spíše o „suché“ chronické projevy – zdrsnění (lichenifikace), vysušení a ztmavnutí kůže s občasnými akutními fázemi (zčervenání a svědění).

Příčiny atopického ekzému

Genetika– má značný podíl na vzniku AD. Mají-li rodiče atopické onemocnění (ekzém, sezónní rýmu, astma), pak stoupá pravděpodobnost, že i u dítěte se objeví atopie. Riziko výskytu stoupá, jsou-li atopici oba rodiče a nejvyšší riziko představuje stejný typ atopie u obou rodičů.

Porušená kožní bariéra– je důsledkem genetických změn, ale i zevního prostředí. Zdravá kožní bariéra je tvořena buňkami povrchové vrstvy kůže. Mezírky mezi buňkami jsou „ucpány“ důmyslně uspořádanými tukovými látkami, z nichž velmi důležitou roli hrají ceramidy. U AD se tvoří „chybné“ ceramidy a jejich množství je sníženo. Kůže tedy netvoří ochranu před únikem vody (kůže vysychá) a naopak je usnadněn průnik škodlivin, alergenů i infekce do kůže.

Alergeny – po kontaktu s alergenem reaguje imunitní systém atopika přehnaně – zánětem. Ten se projeví zčervenáním, svěděním, pupínky, ev. mokváním. K významným alergenům prvního roku života patří kravské mléko, prací přípravky. Později se uplatňují spíše kontaktní alergeny (zvířecí srst, domácí prach, prací přípravky apod.), v dospívání a dospělosti se přidává i stres a hormonální vlivy.

Prostředí – nevhodné oblečení (s vlasem, neprodyšné, dráždivé), časté mytí mýdly, kontakt s chemikáliemi (například chlor v bazénu, ředidla, kosmetika, parfémy), horko, zima – narušují kožní bariéru a zhoršují stav kůže až k projevům akutního atopického zánětu.

Potrava– může působit jako alergen, ale jde o velmi individuální záležitost. Je nutné vypozorovat, co ekzém provokuje nebo zhoršuje.
Zvláštní pozornost vyžaduje tzv. intolerance laktózy (nesnášenlivost kravského mléka), což je „defektní enzymatická výbava“ ke štěpení mléčného cukru – laktózy. Nejde tedy o alergii, ale k příznakům této relativně časté (asi 4 % lidí) a někdy přechodné enzymatické poruchy patří i ekzém. Při vyřazení kravského mléka z potravy pak vymizí i ekzém.

Další nemocí, jejíž součástí může být i ekzém, je celiakie. Při bezlepkové dietě ekzém vymizí. Tyto uvedené odchylky však nejsou způsobeny atopií.

Atopie se nejčastěji projeví jako ekzém, sezónní (senná) rýma a astma. Všechny tři „podoby“ atopie se v průběhu života mohou objevit u jednoho jedince. To znamená, že správnou léčbou jedné formy můžeme ovlivnit objevení a průběh další. Proto by měl být i atopický ekzém účinně léčen.

K ovlivnění projevů topického ekzému může pozitivně přispět dodržování následujících opatření, jejichž cílem je odstranit všechny provokační a zhoršující faktory:

Režimová a dietní opatření

  • V rodinách, kde se AD vyskytuje, se doporučuje začít s preventivním působením ještě před narozením potencionálního pacienta: těhotná by měla dodržovat hypoalergenní dietu v druhé polovině gravidity a v době kojení bez nejčastějších alergenů - mléka, vajec, ořechů, ryb...
  • Potravinové alergeny jsou často prvními alergeny, s nimiž se dítě setká, proto je kladen velký důraz na hypoalergenní dietu v průběhu prvního roku života. Optimální je kojení.
  • V domácím prostředí dbáme o odstranění možných alergenů a dráždivých složek prostředí úklidem „na mokro“, odstraněním nadbytečných textilií – závěsů, záclon a koberců.
  • Lůžkoviny pereme alespoň v 60 stupňů horké vodě.
  • Činíme opatření proti roztočům.
  • Dbáme na vhodnou vlhkost vzduchu.
  • Nepřetápíme. Ani horko není pro atopiky vhodné.
  • Není doporučováno chovat domácí zvířectvo a je vhodné zamezit i kontaktu se zvířecí srstí i mimo domov.

Péče o kůži, kosmetika a oblečení

  • Nepříznivě působí mytí mýdlem, saponáty i nadměrně časté mytí čistou vodou. Očistný režim je nutné konzultovat s ošetřujícím lékařem.
  • Dlouhý kontakt kůže s vodou kůži vysušuje. Doporučují krátké sprchy s omezeným použitím mýdla.
  • Vhodné jsou naopak olejové koupele, po nichž se kůže neotírá, ale jen „oťupe“ a ihned (do 3 minut) ošetří doporučeným přípravkem (optimálně emolienciem, které pomáhá udržet kožní bariéru).
  • Ruce a znečištěné části těla je možné mýt speciálními emulzemi.
  • Čím méně kosmetiky, tím lépe. Volíme zásadně hypoalergenní, neparfémované přípravky.
  • Nový přípravek je nutné vyzkoušet na malém okrsku kůže.
  • Oblečení by mělo být zásadně bez vlasu, volné, vzdušné, bavlněné. Nevhodné jsou umělá vlákna, vlna a kožešiny.
  • Prádlo by mělo být dokonale vymáchané, nepoužíváme aviváž.
  • Při záchvatu svědění se snažíme upoutat pozornost dítěte nějakou činností. Vhodná je též aplikace krému vychlazeného v ledničce.
  • Nehty pacienta by měly být vždy krátké, zabrání se tím zavlečení infekce. Kojencům se před spánkem navlékají „pytlíky“ na ruce, které se zaváží širokou stuhou. Větší děti nosí bavlněné rukavičky. V nejtěžších případech je nutné použít celkové léčby.
  • Mírné a rozumné slunění v obdobích klidu je prospěšné. Nikdy však nevystavujeme pokožku ekzematika přímému polednímu slunečnímu záření (od 11 do 15 hodin) a vždy chráníme kůži hypoalergenním prostředkem s UV filtrem.
  • Při pobytech u moře dáváme přednost koupání před sluněním. Je-li kůže zhojena, necháme mořskou vodu působit co nejdéle. Sprchujeme až po návratu z pláže. Svědivá místa je však dobré opláchnout studenou pitnou vodou. Pozor na individuální snášenlivost! Někteří pacienti pobyt u maře nesnášejí.
  • Sport v rozumné míře a ve vhodném prostředí bývá většinou prospěšný. Omezení se týká plavání v bazénech s chemicky upravenou vodou a prašných sportovišť. Dítě by mělo mít možnost se po zapocení osprchovat a převléknout do suchého oděvu.
  • Matky, které mají opar na rtu, by měly být velice opatrné při ošetřování kojence s akutními ložisky ekzému. Zanesení herpetické infekce by mohlo ohrozit zdraví dítěte.
  • Děti lze očkovat jen v období, kdy je ekzém v naprostém klidu. Pacienti bez klidových období by měli být očkováni ve speciálních očkovacích střediscích.

Atopii neumíme vyléčit, ale určitými opatřeními lze pravděpodobnost výskytu značně snížit. Následující režim je nutné dodržovat po celý první rok života.

Hlavní zásady preventivního programu u dětí s rodinnou zátěží

  • Co nejdelší doba kojení. Optimální je výlučné kojení do 6 měsíců. Matka by současně měla vyloučit ze své stravy (nebo výrazně omezit) mléko, vejce, ořechy a ryby již 3 měsíce před porodem a po celou dobu kojení.
  • Speciální mléčné přípravky, pokud matka nemůže kojit. Existují mléka se sníženým obsahem alergenů.
  • První nemléčný příkrm až po dokončeném 6. měsíci. Vybírat jen nealergizující potraviny. Vaječný bílek vyřadit až do konce 1. roku života.
  • Eliminace alergenů z okolí, nekouřit v okolí dítěte, zabránit styku s domácími zvířaty, omezit prašnost domácího prostředí, odstranit peřiny a žíněné matrace z místnosti, kde dítě pobývá. Omezit pobyt v místech se silně znečištěným ovzduším.
  • Tyto zásady platí i pro děti, u nichž se ekzém objevil.
Témata: Zdraví, Děti, Atopický ekzém, Atopici, Nevhodné oblečení, Ekzém, Domácí zvíře, Nejčastější alergen, Stejný typ, Akutní fáze, Prevence, Vhodné prostředí, Zevní prostředí, Dětský věk, Nejtěžší případ, Nejvyšší riziko, Senná rýma, Zdraví na Heureka.cz