[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Nejčastěji začíná v kojeneckém věku, obvykle mezi 2. a 4. měsícem silně svědícími výsevy skupin pupínků i puchýřků na tvářích nebo ve vlasech, které se mohou rozšířit na celou hlavu, trup i končetiny. Často dochází ke vzniku mokvajících ložisek, která se pokrývají krustami (strupy).
MAMINKY TAKÉ ZAJÍMÁ: 17 nejčastějších mýtů o jídle batolat, které se tradují
Od druhého roku života po celý dětský věk a mnohdy až do dospělosti vypadá AD zcela jinak. K mokvání nedochází často, jde spíše o „suché“ chronické projevy – zdrsnění (lichenifikace), vysušení a ztmavnutí kůže s občasnými akutními fázemi (zčervenání a svědění).
Genetika– má značný podíl na vzniku AD. Mají-li rodiče atopické onemocnění (ekzém, sezónní rýmu, astma), pak stoupá pravděpodobnost, že i u dítěte se objeví atopie. Riziko výskytu stoupá, jsou-li atopici oba rodiče a nejvyšší riziko představuje stejný typ atopie u obou rodičů.
Porušená kožní bariéra– je důsledkem genetických změn, ale i zevního prostředí. Zdravá kožní bariéra je tvořena buňkami povrchové vrstvy kůže. Mezírky mezi buňkami jsou „ucpány“ důmyslně uspořádanými tukovými látkami, z nichž velmi důležitou roli hrají ceramidy. U AD se tvoří „chybné“ ceramidy a jejich množství je sníženo. Kůže tedy netvoří ochranu před únikem vody (kůže vysychá) a naopak je usnadněn průnik škodlivin, alergenů i infekce do kůže.
Alergeny – po kontaktu s alergenem reaguje imunitní systém atopika přehnaně – zánětem. Ten se projeví zčervenáním, svěděním, pupínky, ev. mokváním. K významným alergenům prvního roku života patří kravské mléko, prací přípravky. Později se uplatňují spíše kontaktní alergeny (zvířecí srst, domácí prach, prací přípravky apod.), v dospívání a dospělosti se přidává i stres a hormonální vlivy.
Prostředí – nevhodné oblečení (s vlasem, neprodyšné, dráždivé), časté mytí mýdly, kontakt s chemikáliemi (například chlor v bazénu, ředidla, kosmetika, parfémy), horko, zima – narušují kožní bariéru a zhoršují stav kůže až k projevům akutního atopického zánětu.
Potrava– může působit jako alergen, ale jde o velmi individuální záležitost. Je nutné vypozorovat, co ekzém provokuje nebo zhoršuje. Zvláštní pozornost vyžaduje tzv. intolerance laktózy (nesnášenlivost kravského mléka), což je „defektní enzymatická výbava“ ke štěpení mléčného cukru – laktózy. Nejde tedy o alergii, ale k příznakům této relativně časté (asi 4 % lidí) a někdy přechodné enzymatické poruchy patří i ekzém. Při vyřazení kravského mléka z potravy pak vymizí i ekzém.
Další nemocí, jejíž součástí může být i ekzém, je celiakie. Při bezlepkové dietě ekzém vymizí. Tyto uvedené odchylky však nejsou způsobeny atopií.
Atopie se nejčastěji projeví jako ekzém, sezónní (senná) rýma a astma. Všechny tři „podoby“ atopie se v průběhu života mohou objevit u jednoho jedince. To znamená, že správnou léčbou jedné formy můžeme ovlivnit objevení a průběh další. Proto by měl být i atopický ekzém účinně léčen.
K ovlivnění projevů topického ekzému může pozitivně přispět dodržování následujících opatření, jejichž cílem je odstranit všechny provokační a zhoršující faktory:
Atopii neumíme vyléčit, ale určitými opatřeními lze pravděpodobnost výskytu značně snížit. Následující režim je nutné dodržovat po celý první rok života.