[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
To, co se u nás posledních několik let začíná projevovat, je na západě již nějakou dobu standardem. Babičky se stále více snaží užívat svého důchodu pro věci, na které před tím neměly čas. Cestují, navštěvují obchodní centra i kosmetické salony, pracují pro zábavu i kvůli přivýdělku.
Jednoduše už nemají tolik času a jejich svět nejsou jen příbuzní a vnoučata. Projevy tohoto stavu jsou u nás o něco mírnější a pomalejší kvůli horší ekonomické situaci seniorů v porovnání se západními státy. Jednoduše řečeno, tuzemští důchodci si nemohou dovolit užívat si tolik, co jejich bohatší kolegové.
Jedna z teorií říká, že ženy se dožívají delšího věku než muži proto, že byly pravěké společnosti déle užitečné předáváním vlastních vědomostí a zkušeností, péčí o děti a domácnost. Staří muži už byli na lov, boj a stavební práce příliš slabí, takže svému okolí byli naopak spíše přítěží.
Moderní společnost už ale samozřejmě s takovými potřebami neoperuje. Nicméně ve chvíli, kdy jsou školky drahé a přeplněné, matka potřebuje pracovat, aby budovala kariéru a pomáhala svým příjmem do napjatého rodinného rozpočtu, tak se babičky dostávají více a více do kurzu.
Většina dětí trávila u babiček mnoho času, kolikrát i celé léto. Babičky byly ty osoby, které vnoučata zpravidla rozmazlovaly, nechaly je dělat mnohem víc, než by kdy povolili rodiče, zároveň předávaly získanou moudrost a zkušenosti. Představovaly tak výrazný výchovný prvek pro dítě, odreagování pro rodiče a samy měly radost z přítomnosti vnoučat.
V momentě, kdy jsou babičky oddělené větší geografickou bariérou, tak svá vnoučata vídají velice málo. I v blízkosti bydliště je jejich role často omezena na pouhé hlídání v momentě, kdy rodiče nemohou. V případě, že babička žije aktivním seniorským životem, cestuje, chodí na univerzitu třetího věku, či vysedává po kavárnách s kamarádkami, se s dětmi svých dětí vidí ještě méně.
Co si budeme povídat. Důchody v této republice nejsou pro většinu lidí tak vysoké, aby jim umožňovaly pestrý a dobrodružný život jako v zahraničí. Často se tak lze setkat s fenoménem pracujícího důchodce. Ten může navštěvovat zaměstnání na snížený úvazek nebo podnikat proto, aby si mohl dovolit ono cestování. Nebo se jedná o nutnost, aby vůbec vyžil.
Výsledek efekt je pro vnoučata ale stejný. Babička, která nemá čas, protože dře a je unavená, nebo dře, aby pak mohla vycestovat k moři. Tím, jak se oddaluje věk, kdy ženy rodí, dochází také k tomu, že babičky jsou stále starší. Logicky pak více trpí nemocemi a opotřebováním organismu.
Nemají už tolik energie, kterou by chtěly plýtvat na nevychované děti svých dětí. Také návštěvami doktorů a nemocnic přicházejí o čas strávený s dětmi. Generačním posunem se pomalu ale jistě dostáváme do situace, kdy babičky jsou ve věku minulých prababiček. A s těmi už takové sranda prostě není.
Ne všechny ženy ale zapomínají na malá vnoučata. Dost jich je u nás takových, které se nemohou malých dětí nabažit. Samy si připomínají doby, kdy se staraly o vlastní ratolesti. Přitom jim ale osud zatím žádné vnouče nenadělil. Takové ženy pak nezřídka kdy hrají roli tzv. náhradní babičky.
Náhradní babičkou může být starší sousedka, kolegyně v práci, manželka kamaráda vašeho muže apod. Ta pak ráda vezme děti do ZOO, na zmrzlinu, pohlídá je o víkendu, pomazlí se. Vše ke spokojenosti její vlastní, dětí i vaší. Pokud biologická babička zájem nejeví, plně ji nahradí jiná postarší žena s nenaplněnými „babičkovskými pudy“.
Jak jste na tom vy? Máte doma aktivní babičku, která se ráda o vnoučata postará? Podělte se o svůj názor na webu Nerozhodni.cz.