[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Už jste slyšeli o berlínské studii zveřejněné v časopise Evolution and Human Behavior? V posledních dvou desetiletích obletěly její překvapivé výsledky doslova celý svět. Autoři v rámci výzkumu totiž dospěli k jednoznačnému závěru, že senioři, kteří se často (nebo občas) starají o svá vnoučata, žijí v průměru až o dvacet let déle než ti, kteří to běžně nedělají.
Zmíněná studie stárnutí proběhla na 516 osobách ve věku 70 až 100 let, kteří v té době žili v Berlíně. Probíhala formou osobních rozhovorů i písemných dotazníků. Vědci shromažďovali a analyzovali informace týkající se duševní, fyzické, sociální a emoční pohody seniorů. A jeden ze zásadních závěrů? Prarodiče, kteří alespoň občas věnují čas a péči svým vnoučatům, se dožívají podstatně vyššího věku! S dětmi člověk omládne, tak to jednoduše je. „Hlídací“ babičky a dědové mají tudíž tu jedinečnou výhodu, že obklopeni neposednými a zvědavými vnoučaty oddalují známky stárnutí. Na stárnutí prostě nemají čas.
„Mám tři vnoučátka, pětiletá dvojčata od dcery a sedmiletého rošťáka od syna. Jsem s nimi ráda, podnikáme výlety, stavíme na zahradě bunkry, opékáme buřty, chodíme na houby, pečeme koláče, pokaždé si vymyslíme program, který všechny baví. Doslova se někdy vnucuji, kdy že mi je děti zase pošlou, aspoň na pár dnů. Pokaždé s mrňaty ožiju, cítím se mladší, čipernější, nenechají mě sice v klidu ani na chvilku, neustále za nimi běhám, je to ale příjemné protažení těla. I mysli, protože jsou ve věku, kdy se na všechno dokola ptají, chtějí vyprávět pohádky a příběhy. Jsem šťastná, když je mám u sebe, i když jsou to bouřliváci. A lichotí mi, že mě berou jako tu 'bláznivou' babičku,“ říká s úsměvem Milada (64).
Ukazuje se tedy, že vnoučata jsou významným benefitem pro šťastnější a kvalitnější „podzim života“. Vzájemný vztah není jen o zábavě, ale prospívá rovněž celkovému zdraví. Děti totiž své prarodiče udržují v psychické i fyzické kondici, dělají je šťastnějšími, ti se cítí potřební a užiteční, jsou v pohybu a neustále trénují mozek, postřeh, paměť i pozornost, zapojují fantazii, jsou uvolněnější, snadněji odeženou negativní myšlenky a smýšlejí pozitivněji.
V souhrnu lze říct, že ve společnosti dětí (a kvalitním trávením společného času) senioři nerezignují na sociální kontakty a zůstávají fyzicky aktivní, tudíž se cítí po všech stránkách lépe. Ovšem pozor, není to návod pro unavené, od rána do večera pracující mámy a táty, aby své stárnoucí rodiče zneužívali ke každodennímu hlídání nebo je nutili věnovat svým vnoučatům veškerý čas. Nikdo by neměl očekávat, že babička nebo dědeček budou nepřetržitě k dispozici a „na povel“ v pohotovosti. Určitě není jejich povinností, aby se starali na plný úvazek a přebírali roli biologických rodičů! Všeho moc škodí, varují vědci!