[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Babybox je místo, kam mohou matky anonymně odkládat své nechtěné děti (nejčastěji novorozeneckého věku), aniž by riskovaly postih ze strany státu či ohrožení bezpečnosti a zdraví svých potomků. Babybox je totiž elektronicky monitorovaná schránka, která dá obsluhujícímu zdravotnímu personálu okamžitě vědět, že do ní bylo vloženo dítě.
Již od svého prvního spuštění měly babyboxy své kritiky i zastánce, čímž získávaly punc kontroverznosti. Po přejití plní vlny negativních výpadů ale přišla s tehdejším zmocněncem pro lidská práva Michaelem Kocábem vlna druhá. Podle něj jsou stále babyboxy nevyřešenou právní a etickou otázkou. Právě etikou argumentují hlavní odpůrci dětských schránek. Co jim tedy vadí?
Bezpečnost a zdraví dítěte by podle nich měla být na prvním místě, což prý u anonymních, elektronicky hlídaných a bezasistenčních babyboxů není možné. Nebezpečí, že systém selže a bezbranný novorozenec bude zavřen v jakési schránce, aniž by o něm zdravotní personál věděl, není na sto procent vyloučeno.
Dalším bodem kritiky babyboxů jejich odpůrci je artikulovaná neefektivita, kdy se podle nich nesnižují počty nalezených mrtvých novorozenců. Babybox je tak drahá a riziková věc bez vlivu na realitu. Diskutována bývá i možnost zneužití přístrojů, kdy se spekuluje o odložení unesených dětí, které pak ztratí svou identitu a praví rodiče jej nemusí nikdy nalézt.
Místo babyboxů by nejen podle Kocába měla být zřízena centra pro utajované a anonymní porody, rozšířeny azylové domy a zlepšena terénní práce sociálních pracovníků. Tím by se mělo předejít jakémukoli odkládání dětí na nebezpečná místa, kterým mají být právě i babyboxy.
Protibabyboxoví aktivisté a jimi řízená lobby ovšem není příliš početná a silná, o čemž vypovídá nejen skutečnost, že nedochází k uzavírání dětských odkládacích skříněk, ale naopak jsou zřizovány další a další na menších a menších sídlech. Všeobecná poptávka je tedy spíše na straně zastánců tohoto systému.
Samozřejmě riziko selhání elektronického systému upozorňujícího na využití babyboxu trápí i jeho podporovatele, nicméně je nutné jedním dechem dodat, že schránky a jejich funkčnost jsou pravidelně kontrolovány a testovány. Hlavně jakékoli takové prostředí, byť s rizikem výpadku, je několikanásobně lepším, než popelnice, schody nemocnice či nádražní podchod, kam zoufalé matky mnohdy svá dítka odkládají.
Neobstojí ani argument o tom, že existence babyboxu nijak neovlivnila počet nalezených mrtvých novorozenců. Statistika je ošemetná věc. To, že byl počet mrtvých dětí téměř stejný, neznamená, že nemohl být o několik dětí větší, kdyby nebyl babybox dostupný. Takové věci se velice obtížně prokazují už proto, že babyboxy u nás fungují jen pár let.
Statistika tak může doznat změn až po delší době, kdy se projeví všeobecné povědomí o této službě, její beztrestnosti a užitečnosti i mezi tou nejnižší společenskou třídou, pro niž jsou babyboxy primárně určeny. Minimálně do té doby, než státní správa zefektivní, zjednoduší a zrychlí možnosti odkládání dětí a jejich adopci, bude tak babybox stále jedním z těch lepších řešení, jak zachránit zdraví a život alespoň omezenému počtu dětí.