Maminka.czPředškolák

Bezkonfliktní dítě není vždycky výhra

Martina Machová 15.  1.  2015
Eliáš byl naprosto nekonfliktní a hodný kluk. Jeho maminka ho vždy velmi chránila, se vším mu pomáhala, vše za něj řešila a vzorně se mu věnovala. Eliášovi se však s nástupem do školky zhroutil svět. Proč?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Eliášovi je 3 a půl roku, vždy byl „od přírody“ klidný, hodný a spíše poddajný. Vzhledem ke své povaze a drobným zdravotním problémům po porodu vyvolával u svých blízkých velmi ochranitelské tendence. Eliášova maminka se nadmíru snažila, aby jeho dětství bylo maximálně šťastné a počátek životní cesty vždy pečlivě umetený. Chránila jej před krizemi, problémy řešila za něj, nedovolila, aby se jakkoliv trápil.

Třeba tím, že mu vzal na písku kdosi bábovku, nebo v obchodě toužil po novém autíčku. Eliášova maminka byla prostě vždy po ruce: podala, přinesla, zvedla, zařídila, domluvila, zaplatila, pochovala. Eliáš vlastně neměl důvod zlobit, nevěděl, co znamená „NE“ – vše tu bylo pro něj a on to přirozeně přijímal. Naprostý šok nastal až ve školce, samozřejmě v pečlivě vybraném soukromém zařízení rodinného typu.

I přes laskavý přístup skvělých učitelek se Eliášovi zhroutil svět, v němž do té doby takřka neexistovaly ani drobné problémy a krize, s nimiž by se musel sám nějak vyrovnávat. Chápavé paní učitelky, které velmi často řešily s Eliáškovou maminkou usedavý pláč, nevyrovnanost a bezvýchodný vztek brzy pochopily, kde je „zakopaný pes“ a začaly ve spolupráci s maminkou „pomyslné klubko“ jemně rozmotávat.

Umetení cestičky není vždy správná volba

Dovolte dětem dělat chyby a překonávat problémy, vždyť chybami se člověk (i děti) učí! „Bez prožitých krizí, bez možnosti dělat chyby, bez nutnosti vyrovnávat se v prvních letech života s občasnými těžkostmi mohou mít děti v pozdějším životě značné potíže v sociálních vztazích i v přístupu k sobě samému – na normální svět zkrátka nejsou připravené a zvyklé. Neumí se v něm orientovat, neví, jak dosáhnout svého. Některé děti to řeší agresí, jiné se doslova zhroutí!“ tvrdí zkušená pedagožka Alena Králová, která pracovala takřka 20 let v mateřské školce.

Další zajímavý názor na překonané těžkosti v dětském věku má například i internista Lukáš Dostál, který poukazuje na pozoruhodnou skutečnost, kterou potvrzují i někteří všímaví rodiče: „Mnoho rodičů, vychovatelů, učitelů hudby apod. již určitě udělalo zkušenost, že dítě je po prodělaném horečnatém onemocnění najednou ve vývoji o skok dál.“ Zdá se tedy, že i překonaná nemoc, může dítě vnitřně upevnit a posílit.

5 věcí, kterými rodiče svým dětem nejčastěji brání v rozvoji

Krize, chyby, omyly i rozbitá kolena – avšak v láskyplném prostředí

Malé děti samozřejmě nemůžeme ponechat s jejich těžkostmi samotné, vždy potřebují úměrně věku a mentální i sociální vyzrálosti podat pomocnou ruku, pochopit a láskyplně povzbudit. Skvělá psycholožka a autorka mnoha knih Jiřina Prekopová tvrdí: „…dítě potřebuje ke svému zrání krize a to od nejútlejšího dětství! Ale jinak než pod ochranou hnízda bezmocné dítě tyto zkušenosti neunese“. A varuje: „Krize se ale nesmí zastavit na kritickém bodě, ale musí probudit v dítěti sílu k přežití, aby našlo řešení a naději“.

Jak to dopadlo s Eliášem? Aneb pomozte dětem snášet zklamání!

Přestože se paní učitelky i rodiče velmi snažili postupnou změnu v přístupu k Eliášovi provést jemně a nenásilně, poskytovali mu prostor a motivovali ho k tomu, aby se snažil některé (pro jiné děti banální) situace zvládat sám a zároveň nastavili jasná pravidla a mantinely, co Eliáš může a co ne – byla Eliášova reakce nečekaně bouřlivá.

Malý chlapec se zhruba na 2 měsíce proměnil v nevyrovnaného vzteklouna (což se ostatně dle učitelek dalo přirozeně očekávat). Rodiče však vytrvali a dnes už chodí do školky normální kluk, který se sám zvedne ze země, když zakopne. Nezhroutí se, když mu nejde obout bota. Umí dokonce počkat, než se roznesou svačiny ostatním (i když má hlad), nepropadá panice, když mu kamarád vezme hračku a dokonce si ji někdy vezme zpět, a nečeká, až za něj problém kdosi vyřeší.

Perte se s dětmi, budou odolnější
Deskové hry – proč s nimi ztrácet čas?
Témata: Děti, Předškolák, Batole, Chování a vztahy, Eliáš, Nejútlejší dětství, Horečnaté onemocnění, Soukromé zařízení, Normální kluk, Usedavý pláč, Laskavý přístup, Malý chlapec, Výhra, Normální svět, Banální situace, Zajímavý názor, Láskyplné prostředí, Správná volba, Zakopaný pes, Bezmocné dítě