[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
I v letním období se může objevit nepříjemná bakteriální angína, ale častěji se jedná o virový zánět nosohltanu a krčních mandlí. Může být provázen i poměrně vysokou teplotou, která do dvou dnů zpravidla odezní. Malé děti by měl při teplotě vždy vidět lékař, u předškoláků můžeme vyčkat, jak se bude choroba dále vyvíjet. Když teploty do třetího dne klesnou, pak nebývá důvod k znepokojení. K lékaři je nutné jít v případě, kdy dítě odmítá jídlo, bolest v krku je velmi silná (streptokoková angína), teplota neklesá nebo naopak stoupá a jsou zduřené krční uzliny.
Je-li ratolest „v pohodě“, jenom ji škrábe a pobolívá v krku, pomůže obklad na krk, klidnější denní režim, vitaminy v čerstvém ovoci nebo čerstvě připravených ovocných šťávách. Teplotu nad 38 °C snižujeme ibuprofenem nebo paracetamolem. Bolesti v krku svých dětí jsem v tomto případě velmi úspěšně léčila zmrzlinou. Chlad působí proti zánětu a tlumí bolest. Bolest v krku, která trvá déle než 3–4 dny, by měl vyšetřit pediatr.
K tomu může dojít z tisíce příčin. Někdy se za bolestí bříška skrývá strach, nejistota, úzkost – prostě problém dušičky. Jindy za ni může „dieta“ skládající se z většího množství ovoce v kombinaci s mlékem, jogurtem, syrová nebo nadýmavá zelenina, kterou dítě dostatečně nerozkousalo, nebo naopak mastné a těžko stravitelné jídlo. To jsou potíže, se kterými si dětské bříško zpravidla samo do několika hodin poradí.
Bolesti se však objevují také v počátku angíny, průjmových onemocnění nebo infekce močových cest; v těchto případech se většinou po několika okamžicích přidají další příznaky – horečka, zvracení, bolesti v krku, pálení při močení, schvácenost a další příznaky „velké“ choroby. Existuje však typ nemocí, které nelze léčit doma, a čím dříve se dostaneme s potomkem k lékaři, tím jeho trápení zkrátíme. Jde o tzv. náhlé břišní příhody, tedy u dětí relativně častý zánět slepého střeva nebo invaginaci („zauzlení střev“). Charakteristickými příznaky jsou změněné chování, polehávání, nechuť k jídlu, mrzutost, může být i lehce zvýšená teplota.
V případě invaginace se typicky jedná o „záchvatovitou“ prudkou bolest. V meziobdobí může být dítě zdánlivě zcela „zdravé“. U náhlých břišních příhod bývá většinou akutní zácpa, u invaginace se někdy objeví na plence nebo na kalhotkách krvavý hlen. Okamžitě k lékaři! Při mých lékařských začátcích mě chirurgové naučili úžasný trik, jak poznat náhlou břišní příhodu. Když si dítko bez problémů poskočí (seskočí z palandy, ze židle), pak asi o akutní zánět slepého střeva nepůjde.
V létě může přijít horečka v důsledku přehřátí, ale i proto, že na dítě „sedla“ jakákoli choroba jako v chladnějších obdobích roku, a to včetně banálních nemocí z nachlazení. U mnoha dětí se vyskytují tzv. periodické horečky, které do několika dní odezní. Po určitém, individuálně dlouhém období se opět vrací a zase odezní. Vyšetřením se prokážou zvýšené zánětlivé markery (CRP, sedimentace červených krvinek, zvýšený počet bílých krvinek), ale není přítomna žádná bakteriální ani virová infekce. Tyto horečky začínají zpravidla u batolat a přetrvávají po různě dlouhé období dětského věku.
Dítě bývá často zbytečně léčeno antibiotiky, jde o vrozenou poruchu regulace zánětlivých pochodů. Pomáhá nárazová léčba kortikoidy. Malé dítě – do jednoho roku – by měl při horečce vždy vidět lékař, u větších dětí si můžeme dovolit domácí léčbu 2–3 dny. Podáváme hodně tekutin, ibuprofen či paracetamol, dítě by mělo být v klidu. Sledujeme, zda se nepřidají další příznaky, jako je zvracení, apatie, spavost, bolesti hlavy, potíže s dechem, kašel. V případě, že teplota přesáhne 40 °C, vždy vyhledáme pomoc. Můj tip: Při horečce nebalit děti do teplých dek. Vlažná sprcha a čerstvý vzduch jsou ozdravné. Vyzkoušela jsem minimálně stokrát. A vždycky s úspěchem.
Jsou děti, které blinkají „na povel“, kdykoli si vzpomenou, když jim jídlo „nesedne“. Jiné nezvrací takřka nikdy – o to hůře, když to přijde. Zvracením začíná téměř každý zánět žaludku a střev (při infekci salmonelou, shigelou nebo rotaviry a dalšími choroboplodnými mikroorganismy).
Onemocnění může probíhat bleskově – po vyzvracení a dvou třech průjmových stolicích se stav upraví, při těžkém průběhu s opakovaným zvracením a těžkými (často i krvavými) průjmy bývá nutná léčba v nemocnici. Těmto chorobám je podobná takzvaná stafylokoková enterotoxikóza. Ta vzniká, když se do jídla dostane bakteriální toxin při pomnožení stafylokoků.
Typickou potravinou, kde může být tento toxin přítomen, jsou smetanové krémy a majonézové saláty. Toxin vyvolá zánět střev s velmi dramatickým průběhem, zvracením, průjmem, teplotou. Pokud nedojde ke kritické dehydrataci (ztrátě tělesné vody) zvracením a průjmem, choroba za jeden či dva dny sama odezní bez speciální léčby. Zvracení však může provázet i angínu, náhlou břišní příhodu nebo zánět mozkových blan. Můžete se dočíst nebo doslechnout, že zvracení zastaví vychlazená Coca-Cola. Ne, to nefunguje, jen ještě podráždí žaludek. Coca-Cola není vhodná ani pro zdravé dítě, natož pro nemocné. Věřte mi, vyzkoušela jsem to a skončili jsme s batoletem v nemocnici na kapačkách.
Přejedl se jahod a třešní? Pak je jasné, že se střeva lehce vzbouří a budou se snažit přebytku zbavit. Pokud je ve stravě něčeho příliš (i vlákniny, tuku, laktózy), pak se urychlenou peristaltikou (pohyby střev) organismus snaží stav napravit. Bakteriální a virové průjmy mohou mít odlišný průběh – od naprosto lehoučkého až po velmi těžký, který vyžaduje nitrožilní rehydratační léčbu v nemocnici. Vždy se snažíme, aby dítě bylo v klidu, podáváme chladné tekutiny po lžičkách, zkusíme rehydratační roztoky pro děti, které se dají koupit v lékárně. V prvních 12 až 24 hodinách nepodáváme žádné jídlo, ani kaše.
Pokud potomek zvrací vše, je nutné co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc. Průjem postihne snad každé dítě a pokaždé probíhá jinak. Podle mých zkušeností je vyhráno, když si dítko řekne o své oblíbené jídlo. Můžeme je připravit raději v dietnější a lehčí podobě, ale dlouhé „dietování“ neprospěje ani malým dětem.
Pupínky, pupínky, pupínky. Jsou jich stovky typů a jen některé znamenají vážné ohrožení zdraví. Pozor na alergie – konkrétně když se náhle vzniklé červené pupeny rychle slévají. Může to být první příznak nebezpečného anafylaktického šoku. Přidají-li se dýchací potíže, pak jediné, co můžeme udělat, je volat 155 (nebo 112). Pokud máme autoinjektor s adrenalinem, použijeme ho. K anafylaxi může dojít po kontaktu s jakýmkoli alergenem, ryby, oříšky, hmyzí jed (žihadlo), ovoce, léky – cokoli kromě čisté vody. Po první anafylaktické reakci může kdykoli přijít druhá, třetí. Autoinjektor je povinností.
Varovné příznaky
Bleskové choroby se rychle objeví a mohou také rychle zmizet. Mohou však i bleskově pokračovat. Kdy k lékaři? Kdy volat pohotovost 155 nebo 112 (evropské číslo tísňového volání)? Jsou příznaky provázející stavy, u nichž rychlá reakce, kdy víme co udělat, může dítěti zachránit život. Jde především o:
Článek vyšel v časopisu Maminka 7/2013