reklama

Bonding: První spojení, které má zásadní vliv na kojení a vývoj

Jak prožijete první okamžiky po porodu, ovlivní nejen spuštění laktace a zavinování dělohy, ale také to, jaký vztah budete mít se svým potomkem v dospělosti.
Seznam kapitol
  1. Kapitola 1
  2. Názory psychologů, porodníků a dalších odborníků

Březen 2007

„Je to kluk,“ ozývá se mi kdesi u nohou na porodní posteli a ta úleva a pocit, že jsem porod zvládla a Štěpán je v pořádku, jsou nepopsatelné. Lékař ho zdvihne a ukáže mi ho, pár vteřin vidím miminko a nějak nechápu, že je moje. Odnesou ho vedle a při dalším ošetřování poporodního poranění slyším, jak ho váží, měří, jak ho tatínek fotografuje. Je mi zvláštně, čekám na ty popisované mateřské pocity, ale zatím jen ta úleva a únava.

Za pár minut mi přinesou „vánočku“. Syn je umytý, zabalený v zavinovačce, koukají mu snad jen oči. Sestřička mi ho položí k prsu a hned zkonstatuje, že zatím nemá zájem a je asi unavený. V noci mi ho přinesou jednou a snažím se spát. Nejde to.

Únor 2010

„Můžu vám ho dát?“ Někde na břiše chytám teplý uzlíček, celý od mázku, a ujišťuji sestřičku, že ho držím. Dýcháme jakoby spolu. Úlevu necítím. Spíš obrovskou sílu, hrdost, nádherný pocit, že ho mám konečně nějak víc u sebe než za těch uplynulých devět měsíců. Krásně voní. Dívá se na mě a já na něj. Dlouho.

Ani stopa po únavě. Odnesou ho jenom na malou chviličku a pak je s námi dál, stále vzhůru a čilý, oťukáváme se a seznamujeme. Rozdíl tří let ve stejné porodnici. Rozdíl tří let v mé poučenosti. Rozdíl také v tom, že už bych se nebála říct, že miminko chci k sobě hned, pokud by mi to porodník sám nenabídl. Už totiž trochu tuším, jakou sílu má bonding.

Těhotenství | Porod | Časopis Maminka

Porodnice: Všechno, co jste chtěla vědět, ale bála jste se zeptat...

Jak to bylo dříve „normální“

„Lepení“ či „připoutání“ je anglický překlad slova bonding. Jedná se vlastně o nepřetržitý kontakt matky a dítěte v době těsně po porodu a v dalších hodinách a dnech… Ještě před pár lety většinu z nás nenapadlo přemýšlet nad tím, co s sebou může nést fakt, že těsně po porodu děťátko odnášejí cizí ruce, pokládají ho na váhu a ošetřují. Podpora bondingu neexistovala. Po generace jsme svůj první čas na světě trávili ve světle zářivek, opláchnuti vodou z kohoutku, zabaleni do zavinovačky.

„My se, maminko, o miminko postaráme, odpočiňte si,“ byla nejčastější věta z úst personálu naučeného ve škole těmto postupům, rutinně se dějícím ve všech porodnicích. Všichni jsme tam čas strávili podobně. V době, kdy neexistoval rooming-in (společný pokoj pro matku a dítě), v postýlkách sami, nošeni jen na kojení. Vyrostli jsme, vybudovali vztahy s mámou a zbytkem rodiny. O co ale začátky a další život mohly být jednodušší a příjemnější? Kde se mohou mnohdy hledat i kořeny problematických vztahů? Proč našemu pláči máma často nerozuměla? Co všechno mohl a může ovlivnit bonding?

Těhotenství | Porod | Časopis Maminka

Všechno, co byste měla vědět o plodové vodě

Síla „přilepení“

Bonding a jeho podpora je základ kvalitní poporodní péče. „V časné poporodní době dochází k jedinečným a neopakovatelným hormonálním změnám, které za předpokladu trvajícího kontaktu zakládají psychickou i zdravotní stabilitu,“ vysvětluje klinická psycholožka Michaela Mrowetz. Bonding jsou vlastně základní kameny budoucího vztahu matka a dítě, jedné z nejsilnějších lidských vazeb vůbec. Jak má podpora bondingu vypadat, je podrobně popsáno na stránkách Porodní radost:

  1. Položení nahého novorozence na nahé břicho matky bezprostředně po porodu (po porodu císařským řezem na hrudník matky).
  2. Všechna vyšetření a základní ošetření novorozence provádět na těle matky.
  3. Umožnění a podpora vizuálního kontaktu - pohled z očí do očí matky a novorozence.
  4. Samopřisátí - novorozenec je schopný se po nějaké době sám doplazit k bradavce.
  5. Matka a novorozenec jsou v kontaktu „skin to skin“ - kůže na kůži.
  6. Zajištění příjemného, klidného, vlídného a intimního prostředí ze strany zdravotnického personálu a zajištění pohodlí pro matku.
  7. Eliminace techniky - fotoaparátů, videokamer, mobilních telefonů.
  8. Veškerá vyšetření novorozence, odběry biologického materiálu, vizity a podobně provádět za přítomnosti matky.
  9. Při nutnosti transportu novorozence je nutné podpořit matku a transportovat ji i novorozence dohromady podle jejich stavu, ideálně v tělesném kontaktu.
  10. Při porodu mrtvého dítěte či úmrtí dítěte po porodu podpořit matku v kontaktu s jejím novorozencem - matce a rodině musí být umožněno rozloučení s dítětem.

Bonding má obrovský vliv

Význam pro dítě:

  • Dětem se u matek lépe stabilizuje dýchání
  • Zažívají základní existenciální pocit bezpečí
  • Mají menší neurologické potíže
  • Kontakt kůže na kůži zmírňuje novorozenecký pláč
  • Snadněji se přisají k prsu

Váznam pro matku:

  • Lépe se vyrovnává s porodními bolestmi a lépe hodnotí průběh porodu
  • Snadněji chápe příčiny pláče svých dětí
  • Má snadnější nástup laktace a lépe a déle kojí
  • Lépe se vypořádá se stresem, který s sebou péče o dítě přináší

Nejsou to jen domněnky

Pragmatik po přečtení popisu bondingu možná váhá. Léta automatické separace dětí od matek také „všechno fungovalo“ a „všichni jsme přece nějak vyrostli“. V této oblasti už ale existuje mnoho výzkumů a řeč čísel je jasná. „V průběhu první hodiny života při kontaktu kůže na kůži novorozenci pláčou v první půlhodině života jednu minutu a v druhé půlhodině života nepláčou, jak zjistily medicínské výzkumy,“ uvádí fascinující čísla Michaela Mrowetz. „Děti separované od matek pláčou v první půlhodině života průměrně 16 minut a v druhé půlhodině 18 minut.“ Pláč je tedy geneticky naprogramovanou odpovědí na separaci.

Těhotenství | Porod | Časopis Maminka | Placenty

Placenta: To nejdůležitější, co byste si měla zapamatovat

„Novorozenec, který je bezprostředně po narození osušen na těle matky s vynecháním rukou – na nich zůstává plodová voda, jež voní stejně jako matčiny bradavky po porodu a vede novorozence neomylně vpřed – a ponechán na matčině hrudníku, po 15 minutách nečinnosti produkuje spontánní reakce a hledací pohyby,“ říká dále odbornice.

„Vrcholu dosahují ve 45. minutě po narození a v 55. minutě dítě samo nachází bradavku a začíná sát, což je prokazatelně nejefektivnější podpora kojení eliminující problémy.“ Je to těžko uvěřitelné, ale miminko je skutečně velmi dobře schopné se o svoji základní potřebu postarat samo OE při dodržení vhodných podmínek a trpělivosti. Ve světle těchto faktů jsou pak další čísla smutná. Michaela Mrowetz provedla před několika lety výzkum, jehož se zúčastnilo 1341 matek a jehož cílem bylo mimo jiné sledovat podporu bondingu.

  • Pouze 19 % žen rodících v českých porodnicích zažilo dvouhodinový kontakt s právě narozeným dítětem (ošetření separovaného miminka však matky nevnímaly jako přerušení kontaktu).
  • Pouze 2 % žen zažila dvanáctihodinový kontakt se svým dítětem.

Porodnice není bojiště

Až dosud byla řeč převážně o matce a dítěti. Dalším nezanedbatelným účastníkem porodu a následujících chvil je personál porodnice. Autorita, která asistuje u porodu, pro mnoho žen prostě a jednoduše ti, kteří vědí a které musíme poslouchat, aby bylo děťátko v pořádku" Ano, jsou to odborníci. Instinkty, pudové základy a přírodní zákonitosti jsou ale jen na matce a dítěti. Jde tedy také o to, najít symbiózu mezi všemi, kteří jsou jeho příchodu na svět účastni. Dohodnout se předem na zdraví podporujících postupech, vzájemně se respektovat.

V čím dál větší míře i porodníci a asistentky matku zapojují, což znamená, že se ohledně bondingu blýská na lepší časy. Třeba celkové ošetření novorozence na těle matky nebo odložené přerušení pupečníku (jež i Česká neonatologická společnost doporučuje, aby se zajistila dobrá poporodní adaptace) je ale ve většině porodnic hudba budoucnosti. „Z mých odborných zkušeností vyplývá, že podporu raného kontaktu dobře zajistí osoba, která se stará o maminku a dítě už před porodem, asistuje u porodu a o oba se pomáhá starat po porodu, čili toto je úkol pro porodní asistentku,“ říká psycholožka.

Porod | Císařské řezy

Císařský řez: Znáte jeho hlavní výhody a nevýhody?

„Svou představu o porodu a podporu bondingu je možné a rovněž i vhodné probrat třeba na předporodních kurzech, které porodnice pořádají, nebo na individuálně sjednané schůzce,“ doplňuje MUDr. Marcela Peremská, pediatrička. „V případě, že se představy příliš rozcházejí, je rozhodně lepší vybrat jinou porodnici. Porodnice není bojiště, porod na bojišti nebude probíhat dobře a ani raný kontakt ne,“ dodává. A na co nejlepším průběhu porodu a adaptace dítěte mají pochopitelně zájem všichni včetně zdravotníků. Výhodu mají ty budoucí maminky, které mají možnost personál poznat ještě před porodem.

„Obecně se dá říci, že pokud je těhotná v péči osob, kterým důvěřuje a které zná, tak se může lépe soustředit na porod. Ve velkých nemocnicích je však takové množství personálu, že není reálné se s každým poznat a vybudovat si důvěrný vztah,“ uvádí Marcela Peremská.

Pokud má personál klidný a vyčkávací přístup, je více v pohodě i rodička. To potvrzuje i Jaroslava Velenová, jež strávila celý život jako porodní asistentka: „Podpora bondingu dříve pochopitelně nebyla, normální bylo dítě separovat. Pokud byla matka u porodu klidná, viděla jsem, že schopně vnímá a reaguje, pokaždé jsme jí ve všem vyšli vstříc. Situace byla vždy horší s maminkou nespolupracující. Personál má za porod zodpovědnost a pochopitelně jsme se občas třeba i báli, že taková matka miminko v prvních chvílích ani nemusí zvládnout, a podle toho jsme jednali.“

Jak se připravit a nepřijít o první chvíle?

Teoretická příprava je věc jedna, samotný porod a jeho průběh se ale může diametrálně odlišovat od našich představ. Mohou nastat komplikace, císařský řez a další nepředvídatelné okamžiky. Zaskočí nás délka porodu, síla bolesti, strach. Jak to všechno zvládnout s neklesajícím sebevědomím?

„Jako příprava na porod je dobré, aby si budoucí maminka povídala s ženami, které po příchodu miminka na svět zažily podporu raného kontaktu a byly ihned v kontaktu se svým dítětem a pečovaly o něj,“ vrací se k přípravě na samotný porod Marcela Peremská a Michaela Mrowetz ji doplňuje: „Takovéto rozhovory těhotnou uklidní a ona si může udělat jasnou představu o tom, co je důležité a že nejdůležitější pro zdravou adaptaci děťátka je kontakt s jeho maminkou. A raný kontakt příroda zajistila právě pro léčbu bolesti a zátěžových faktorů u porodu.“

Obě odbornice se shodují na jednom: u porodu bychom měly mít někoho blízkého. „Osobu, která dokáže raný kontakt po porodu podpořit a je přesvědčena o tom, že je pro zdraví dítěte a matky tím nejdůležitějším faktorem, a to za každé situace i při zdravotních komplikacích. Porodní plán budoucí matce pomůže si ujasnit, jak je důležité raný kontakt podporovat,“ objasňuje Michaela Mrowetz.

Porod

Maminky maminkám: Čím si ulevit u porodu od bolesti

Co když to nevyjde…

Po přečtení textu o zásadní důležitosti raného kontaktu matky a dítěte asi každou z nás napadne: Co když to z jakéhokoli důvodu nevyjde? Jak se pak máme vyrovnat s takovou situací, kdy jsme zklamané, zdá se nám, že jsme měly udělat něco víc, nevyšlo to podle našich představ? Stačí si asi jednoduše říct „jsem máma a své dítě miluju“, což vysvětluje i Marcela Peremská.

Pokud to nestačí, je podle Michaely Mrowetz zapotřebí psychoterapeuticky léčit deficit podpory rané vazby. „Naše matky nás milují, i když naše generace byla o raný kontakt ochuzena zcela,“ říká Marcela Peremská. „Okamžitý kontakt matky a novorozence, který vede k lásce na první pohled a dotek, by měl být podporovanou normou. V případě, že to z různých důvodů nebylo možné, tak se doba zamilovávání prodlužuje. Je na zdravotnících, aby podpořili co největší možnou péči matky o dítě.“ Bonding je proces mezi matkou a její ratolestí, který prostě vzniká vždy.

Něco jako přírodní zákonitost, na niž pouze nějak působí vnější vlivy, jako je například personál, prostředí a další faktory. Po ne úplně zdařilých začátcích se ale vždycky můžeme snažit skoro všechno dohnat, i když raný kontakt se ničím nahradit nedá. „Dohnat to, co chybělo, lze jedině tím, co chybělo, čili ihned kontaktem kůže na kůži, podporou samopřisávání miminka, vzájemným společným spánkem a nošením děťátka v šátku,“ doporučuje Michaela Mrowetz a uvádí příklady, kdy je dokonce i miminko po císařském řezu v narkóze schopné se samovolně přisát u spící maminky.

Příroda má zkrátka všechno zařízené podle svých zákonitostí. Moderní doba s sebou přináší množství vymožeností, záchranu dříve nemožného, vypiplání nedonošených dětí, léky na mnoho nemocí a podobně. Kvůli tomu všemu občas přestáváme vnímat své přirozené pocity a instinkty, dobrovolně se necháváme vést v situacích, kdy si naše tělo velmi dobře umí poradit samo, a máme zbytečné strachy. Přitom právě instinkty jsou to, co nám dobře pomůže v náročných situacích s výchovou. V oblasti nově narozeného života ale vše shrnuje Michaela Mrowetz takto: „Matka patří k dítěti, ke zdravému či nemocnému, dokonce i k mrtvému, za všech okolností a je jenom na nás, zdravotnících, zda budeme kompetence rodičů a zdraví dětí podporovat a tím se staneme zdravými pečovateli o společnost.“

Pokračování článku: Názory psychologů, porodníků a dalších odborníků

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Hodně záleží na vašem přístupu k lidem, Luna vám ale postavení mezi kolegy i klienty zlepšuje. Proto se nebojte pracovních jednání i…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama