reklama

Boříme zastaralé mýty o zdraví!

Kdo jí hodně mrkvičky, má zdravá očička, dětičky večeřící cereálie spinkají bez probuzení celou noc... Pozor, ani pediatři už dávno netvrdí, že výše uvedené je pravda. Věříte jim, nebo své babičce?

Z dětství si pamatuji, že mě ještě v pěti letech nutila matka spát jenom na boku nebo na břiše, prý proto, abych neměla šišatou, respektive placatou hlavu. Nejstarší dcerku jsem podle pokynů pediatra v postýlce pokládala na bok. Z téhož důvodu.

Vedlejším efektem mělo být to, že se případně nezadusí zvratky. Dokonce jsem tomu věřila. O tři roky později mi tatáž lékařka doporučovala, že nejlepší je, když moje dcera bude ležet na zádech, s hlavičkou ovšem natočenou vlevo, případně na bříšku. A nejmladší dcera?

Trend uspávání miminek je zásadně na zádech. Bříško ani náhodou. Vědí pediatři, co vám doporučují? Jak dalece jejich rady vycházejí z mýtů a pověr a kolik jich je podloženo sofistikovanými vědeckými výzkumy? Kromě toho, že mezi maminkami koluje neuvěřitelné množství polopravd, které si samy osvojily jako malé děti, lékaři také (až na výjimky jsou pediatři spíše postarší) občas trvají na pokynech, které jsou dnes zastaralé a nekopírují poslední medicínské trendy.

Dokonce občas můžete zaslechnout frázi: „Tímto pravidlem se řídily tisíce maminek a jejich děti v pořádku dorostly plnoletosti.“ Jistě můžete na doporučení ověřená desetiletími dát, ale nechcete pro své děti něco lepšího? Když používáte moderní kočárek, papírové pleny, možná byste mohla chtít i nejnovější pediatrická doporučení, nikoli tipy z dávnověku.

Mýtus: Dát dítěti byť jen špetku cukru znamená, že bude hyperaktivní

Pravda:Jistě, je třeba dbát, aby se váš kojenec jako první nenaučil přijímat sladkou chuť. Proto se doporučuje začínat se zeleninovými příkrmy. Jestliže ale dáváte svému dítěti noční kaši, stejně do sebe nějaké cukry přijímá, protože je slazená. A získá je i ze zeleniny, například mrkev totiž obsahuje poměrně dost sacharidů.

Poslední průzkumy ukazují, že se hyperaktivita špetkou cukru u vašeho potomka rozjet nemůže. Dodržujte pravidlo všeho s mírou, snažte se připravovat vyvážený jídelníček a dejte si na přípravě jídel záležet. Nenabízejte automaticky sladkost ke svačině, sáhněte po jablku, hroznovém vínu či banánu. Ale občas svého následníka rozmazlit rozhodně můžete.

Výživová poradkyně Jana Vašáková dodává: „Hyperaktivitu u dětí podporují z výživového hlediska především umělá barviva a benzoan sodný, které se nacházejí v potravinách, jako jsou bonbony, zmrzlina, žvýkačky nebo limonády, ne však přírodní cukr obsažený v ovoci, zelenině, mléce nebo cereáliích.“

Mýtus: Děti, které trpí průjmem, nesmí jíst žádné mléčné produkty

Pravda: Jestliže by byla pravda, že mléčné výrobky průběh průjmového onemocnění zhoršují, bylo by neoddiskutovatelným faktem, že podávat je nemocnému dítěti by byl čirý hazard s jeho zdravím. Nezatracujte ale produkty z mléka plošně, spíš vyberte z celkové nabídky ten, který vašemu potomkovi pomůže lépe a rychleji stabilizovat střevní mikroflóru a vrátit peristaltiku střev do původního stavu.

Jakmile vaše zlatíčko začne trpět průjmem (ať se jedná o dietní chybu, či infekční onemocnění), nabídněte mu po malých dávkách bílý jogurt bez příchuti. Ideální jsou produkty Madeta, Hollandia nebo Olma. Nenuťte svou ratolest, aby snědla celý kelímek, zkoušejte ho podávat po lžičkách. Jogurty obsahují tolik potřebná probiotika, která mohou průjem zastavit během jednoho dne. Můžete si vybrat, jestli je budete kupovat jako doplněk stravy v lékárně, nebo zda je naservírujete v přírodní podobě.

Pamatujte však na to, že naši nejmenší tabletky neradi polykají a jogurt? Ten až na výjimky snědí s chutí. Také platí, že děti, které mají střevní potíže a jsou kojené, by rozhodně na dobu, než se problém vyřeší, neměly být odstavené. Mateřské mléko totiž obsahuje nejen probiotika, ale i protilátky, které jim pomohou rychleji a snáze se dostat do formy. Navíc je to stále ještě nejsnáze dostupný mléčný výrobek.

Dětská lékařka Ivana Smutná dodává, že v případě průjmových potíží bývá občas obtížné dětem dodat tolik potřebná probiotika, která by upravila střevní mikroflóru k normálu. Proto je podle ní lepší dítěti místo prášků podávat čerstvý jogurt. „Navíc v tabletách se množství laktobacilů rychle snižuje, takže je opravdu lepší a užitečnější dávat je ratolesti v čerstvé kondici, nikoli v sušeném provedení.“

Mýtus: Dostatek vitaminu C ochrání vaše dítko před nachlazením

Pravda: Tak tato fráze je mezi lidmi i lékaři oblíbená asi od roku 1970, kdy nositel Nobelovy ceny Linus Pauling publikoval svou knihu o vitaminech, které pomáhají předcházet rýmě a nachlazení. Jistě nechceme polemizovat s nositelem této ceny a významným vědcem, ale od té doby bylo vydáno několik dalších publikací, které se k výše uvedené problematice staví poněkud skeptičtěji a méně optimisticky.

Jistě, vitaminy pomáhají lidskému organismu, ale nejsou samospasitelné. Dostatek vitaminu C může významně zkrátit dobu, po kterou bude vaše dítě symptomy nachlazení trpět, ale rozhodně nezapříčiní, že se mu virózy úplně vyhnou. Poslední výzkumy toto potvrzují. Dostatek vitaminu C opravdu zklidňuje průběh nemoci. Je ale důležité, abyste jím zásobovala organismus dítěte ještě před tím, než se příznaky objeví.

Pro děti do pěti let pediatři vůbec nedoporučují potravinové doplňky, snažte se proto jejich tělo během období viróz zásobit vitaminem tak, že jim budete dávat dostatek ovoce a zeleniny. Sledujte, zda mají ve svém jídelníčku cereálie, citrusy, stoprocentní džusy, ze zeleniny rajčata a podobně. Pozorně hlídejte, jestli se u vašeho potomka neprojeví alergická reakce v podobě kožní vyrážky. Pokud ano, okamžitě dávku denního příjmu vitaminu C snižte.

Případně v jídelníčku vynechte „alergenní“ potraviny, jakými jsou jahody, výše uvedená rajčata a spol. MUDr. Smutná navíc říká, že nevstřebané množství vitaminu C projde tělem bez užitku a nemá tedy cenu dítěti podávat mnohonásobně vyšší množství, než je doporučená denní dávka. Tím si zase koledujete o zažívací potíže.

Mýtus: Čtení za nedostatečného osvětlení způsobuje problémy se zrakem

Pravda: Jistě, u vašeho potomka může způsobit bolest hlavy, ale že by se mu zhoršil zrak, tak to ani náhodou. Pamatujete si, jak vás podobným tvrzením strašila vaše matka, když jste byla malá? Pro větší efekt ještě přidávala šilhání... Ovšem se zhoršeným zrakem dodnes odborníci marně hledají souvislost. To je stejné, jako byste na své dítě šeptala a myslela si, že se mu kvůli tomu zhorší sluch, protože bude muset víc napínat uši. Ze stejného důvodu nemůže zrak ratolesti poškodit, bude-li sedět blízko u televizní obrazovky.

Malé děti od ní zkrátka neodeženete a psychologové přicházejí s jednoduchým vysvětlením. Je to proto, že čím blíže svým hrdinům sedí, tím víc se cítí jako součást celého představení. Jestliže to ale váš potomek dělá i poté, co oslavil třetí narozeniny, máte nejvyšší čas navštívit oftalmologa, aby zkontroloval, jestli je s jeho zrakem vše v pořádku. Možná je jeho skoro „olizování“ obrazovky signálem, že potřebuje brýle. Jinak zrakové obtíže odhalí pediatr při průběžných kontrolách a při jakýchkoli nesrovnalostech vás odešle na pracoviště k očnímu specialistovi.

Primář Oční kliniky v motolské nemocnici MUDr. Milan Odehnal vysvětluje: „Čtení potmě, tak jako sledování televize nebo ‚koukání‘ na počítač nemohou způsobit nebo vyvolat žádnou zrakovou vadu jako například šilhání, refrakční anomálii, glaukom atd. Dětské oko je dokonalý orgán, po výše uvedených úkonech se maximálně unaví, může třeba lehce slzet nebo být i trochu červené, ale to je vše.

Někdy se zdá, že dítě šilhá, když si prohlíží hračky nebo kouká zblízka na televizi, ale to je fyziologické, protože oči se stáčejí dovnitř k nosu, směrem k pozorovanému předmětu. Většina malých dětí si dává při čtení nebo prohlížení věci blízko očím a sleduje televizi zblízka, ale to neznamená, že mají nemocné oči. Například růst oka, jeho lomivost a s tím spojený vývoj dioptrií jsou do značné míry předurčeny geneticky (podílí se na něm zhruba 150 genů).

Vlivy okolí a ‚přetěžování‘ zraku sledováním her na počítači a podobně s tím nemají nic společného, respektive nic neovlivní. Podle posledních výzkumů je vývoj oka ukončen až kolem 5.–6. roku a teprve pak se definitivně stabilizuje zraková ostrost a prostorové vidění. Vyšetření zrakových funkcí pediatry ve třech letech je nicméně důležité, rovněž jako rozumné sledování zrakových funkcí informovanými rodiči.“

Mýtus: Kofein může zbrzdit růst dítěte

Pravda: Tohle tvrzení vás může nejspíš nechat ještě pár let v klidu, ale možná si na něj vzpomenete, až se vaše předpubertální dítko bude dožadovat kokakoly nebo si vaše dcera bude chtít dát kávu společně s vámi. Dovolíte jim to, nebo ne? Odkud tento mýtus vlastně pochází? Z doby, kdy vědci zjistili, že přemíra kofeinu může způsobovat řídnutí kostí u starších lidí. Jenže propojení linie a působení kofeinu na starší lidi se rozhodně nedá aplikovat na malé děti či pubescenty. Jistě, je tisíc dalších důvodů, proč limitovat příjem a konzumaci kofeinu u našich nejmenších, sama jich určitě dáte dohromady hned několik.

Ale to hlavní, proč by vaše dítě kofein rozhodně nemělo, je to, že jeho konzumace zvyšuje krevní tlak, tepovou frekvenci a může způsobit nespavost. To jako důvod, proč místo sycené limonády nebo šálku kávy nabídnout k pití kvalitnější a zdravější alternativu, stačí. Nemusíte se ptát odborníka, abyste měla jasno v jedné věci – káva ani sycené kofeinové nápoje dětem do rukou ani úst rozhodně nepatří. Pamatujte ale na to, že kofein obsahuje dokonce i čokoláda a podobný prvek zvaný tein najdete rovněž v černém a zeleném čaji.

Mýtus: Povrchové rány se hojí rychleji, když k nim může vzduch

Pravda:Jakákoli rána se hojí rychleji, je-li jí poskytnuta správná péče. Toto platilo před lety, kdy se na obvazování používaly normální obvazy, nebylo nic známo o hojicích mastech a podobně. Dnes je především důležité nejen to, aby rána dýchala, ale také, aby byla permanentně zvlhčená. Jakmile se totiž začne hojit a kůže regenerovat, dochází k napětí a silnému svědění.

Aby tomu tak nebylo, pomohou speciální obvazy a náplasti, které v sobě obsahují hojivé složky. Kromě toho u malých dětí je pravděpodobné, že je rána při hojení bude svědit, takže pokud by ji měly volně přístupnou, snažily by se nepříjemného pocitu zbavit. Tím by si do ní mohly zanést nečistoty a proces hojení tak významně zpomalit. Navíc by na místě, kde by si stroupek stále strhávaly, mohly mít po zhojení nepěknou jizvičku. V dnešní době můžete pořídit náplasti s dětskými hrdiny, takže až si váš potomek zase způsobí bebíčko, pofoukejte ho, ošetřete a náplast s jeho oblíbeným hrdinou mu nechte tak dlouho, jak ho bude bavit.

Dermatoložka Libuše Mardešicová dodává: „Ano, je to obecný trend, že jakákoli otevřená rána, tedy u dětí i u dospělých, se má hojit v tzv. vlhké komůrce, to je pod speciálními náplastmi. Ty se musí pravidelně měnit a pozor, nejsou nejlevnější! Jinak ale stále platí i to, že na povrchovou odřeninu se dá náplast s polštářkem a po vytvoření strupu se již nemusí zakrývat. V případě, že by ale právě u dítěte hrozilo, že si bude strup násilně odlupovat, je lepší zalepovat jej až do jeho spontánního odloučení.“

Mýtus: Malé děti, které poslouchají Mozartovu hudbu, jsou chytřejší

Pravda:Tahle pověra vychází ze studie amerických vědců, která byla prováděna na studentech, nikoli na dětech. Skupina studentů, která během učení a následných testů poslouchala Mozarta, dosáhla lepších výsledků než ta, která seděla v tichu. Tento mýtus o účincích hudby rakouského autora se věkově posunul až k malým kojencům a začalo se tradovat, že děti, které jsou vzdělávány klasickou hudbou, dosahují lepších výsledků než jejich „nehudební“ vrstevníci.

Vědci se tedy na Mozarta a jeho skladby znovu zaměřili a zjistili, že v dětech vyvolávají dobrou náladu. A naši nejmenší, jestliže mají opravdu dobrou náladu, dosahují během testů lepších výsledků než jejich „nenaladění“ kamarádi. V okamžiku, kdy se první skupině hudba vypnula, se jejich schopnosti projevovaly srovnatelně s druhou „nehudební“ skupinou. V zásadě ale platí, že jakákoli hudba funguje vždycky antistresově, takže například před návštěvou lékaře si se svým potomkem zpívejte píseň, která ho pobaví, pozpěvujte mu klidně i během zákroku a stres eliminujete.

A že to není klasika, ale Lady Gaga? Nebojte, za čas možná i ona bude patřit mezi skupinu géniů. Jakmile bude vaše ratolest větší, vyzkoušejte, jestli by jí náhodou nešla hra na nějaký ten hudební nástroj. Hráči na housle či klavír totiž mají většinou vyšší IQ než jejich sportovně či výtvarně založení kamarádi.

Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Pro jednání s lidmi odpoledne příliš nadání nemáte, ale kolegové vám snad pomůžou. Vy si věříte spíš na soustavnou práci. Neumíte…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama