Maminka.czBatole

Bota v puse a písek ke svačině? Buďte v klidu. Jde o výcvik imunity

Veronika Vlachová 3.  7.  2019
Obezřetně dodržujeme hygienické zásady a doma piglujeme, jak se jen dá. A to vymydlené miminko si bez servítků pochutnává na kouscích hlíny, olizuje své špinavé prstíky. Je na tom ale něco špatného?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Jako rodiče dáváme svým dětem to nejlepší. Proto je chceme také tak nějak udržovat v čistém prostředí. A když už se něco strká do pusy, ať je to buď správně uvařené jídlo, důkladně omyté ovoce, nebo dobře očištěná hračka, že? Jako vědci bychom na tuto záležitost měli odlišný názor. 

Čistota půl zdraví

Možná vás tohle rčení stejně jako mě provázelo celé dětství. A současný trh na tuto větu, hluboce uloženou v našich hlavách, reagoval po svém: vyložil si ho jako příležitost navýšit výrobu antibakteriálních produktů do domácností. 
Mýdla, zubní pasty, spreje na kuchyňské plochy, gely na ruce nebo vlhčené hadříky pro všechno se začaly prodávat jako ten nejlepší recept proti obávaným nemocem. A s docela úspěšným odbytem. V domácnosti přece nechceme ty zlotřilé bakterie, které by nám nebo našim dětem mohly uškodit, že? 
Mikrobiologové se ale na tuhle situaci dívají jinak. A s průkazným argumentem, že se v posledních padesáti letech zvýšil počet dětí s alergiemi, autoimunitními nemocemi nebo astmatem, přestože se výrazně zlepšila hygiena, lobují za návrat ke zdravé špíně. Proč? 

Zdravá špína: Nepřehánějte to s hygienou, děti budou odolnější

Smyslové buňky uložené v puse

Už od čtvrtého měsíce věku miminko objevuje vlastní prstíky, kterými si velice rádo zaloví uvnitř pusinky. A jakmile začne své reflexy koordinovat, což je v období zhruba v pátém šestém měsíci, do své ústní dutiny vloží prakticky cokoli, co má po ruce: hračku, tatínkův palec, roh zaprášené knihy nebo okraj boty. Jde o přirozený vývoj získávání zkušeností a poznávání světa, ale také o výcvik vlastní imunity. Proto byste měla naopak jásat, že se na této misi pečlivě podílí i váš potomek. Mikrobiologové jsou totiž přesvědčeni, že právě v době do jednoho roku si děti budují vlastní mikrobiotu, ze které pak budou vycházet po celý život. Právě období, během kterého vaše ratolest objevuje svět pomocí chuťových nebo smyslových buněk uložených v puse, je z hlediska zdravotního, respektive imunologického, jedno z nejzásadnějších.

 

 S narůstající dezinfekcí našeho životního prostředí a potravin se snižuje míra vystavení mikrobům potřebná k zaměstnání imunitního systému

 

Co je dovoleno a co ne? 

Strach o zdraví miminka je přirozený, zvlášť pokud vaše dítě pozře chemikálii nebo se pohybuje v místech možné nákazy. Tam je rozhodně namístě omezit jeho vášeň pro prozkoumávání okolí skrze vlastní chuť nebo smysly v pusince. Antibakteriální prostředky ale nechte v klidu odpočívat. Jak totiž podotýká Erica Sonnenburgová, vedoucí Ústavu mikrobiologie a imunologie na lékařské fakultě Stanfordovy univerzity, s narůstající dezinfekcí našeho životního prostředí a potravin se snižuje míra vystavení mikrobům potřebná k zaměstnání imunitního systému.

„Horší je, že rozmach antibiotik a antibakteriálních látek nejenže snižuje naše vystavení neškodným bakteriím, ale zároveň zvyšuje výskyt mikrobů odolných vůči těmto chemikáliím.“ Z toho vyplývá, že když svému dítěti vypiglujete cestičku zkoumání nějakým tím antibakteriálním prostředkem, způsobujete ještě větší pohromu pro jeho zdraví, než kdybyste ho jednoduše nechala být.

Základním pilířem zdraví v dospělosti je imunita získaná v dětství!

Imunologové doporučují, aby děti přicházely do styku s co nejpestřejším počtem mikrobů. Jen tak jejich obranný systém má možnost vycvičit své dovednosti tak, aby se pak nezabýval zbytečnostmi. A zakročit pak jen v případě, když dojde na chemické látky, patogenní mikroby v období chřipek nebo nachlazení. A to nikoli antibakteriálním mýdlem nebo gelem, ale buď přesunutím pozornosti dítěte na jiný „zdravější“ objekt, nebo mu umýt ručičky mýdlem.

Klepněte pro větší obrázek

Nejdůležitější je první rok

Váš potomek udělá během prvních 365 dní života největší vývojové skoky. A to, v jakém prostředí vyrůstá, výrazně ovlivňuje jeho pozdější zdraví a případné alergie. Výrazným faktorem je také to, zda dítě bylo kojeno a jak dlouho, nebo zda bylo v brzkém věku odkázáno na umělé mléko. Mateřské mléko podporuje růst přiznivé flóry ve střevech. Mikrobiom se také dál vyvíjí po zavedení pevné stravy. Dokonce strava po dobu prvního roku je jedním z nejsilnějších faktorů, ovlivňujících střevní mikrobiom, jaké jsme dosud poznali. Upravuje také rovnováhu mezi dvěma hlavními skupinami bakterií, které tráví bílkoviny a vlákninu. Navíc děti, které jsou během raného dětství vystaveny plejádě vlivů, jako jsou sourozenci, domácí zvířata nebo život poblíž farmy, mívají méně různých imunitních poruch, jako je senná rýma nebo astma. 

Podle současné hypotézy by se děti měly setkávat s prospěšnými mikroby prostřednictvím hlíny a kontaktu s nejrůznějšími zdravými lidmi a zvířaty, protože to je ta nejlepší preventivní medicína. Ale dobrým výcvikem je i domácí prostředí: chuchvalce prachu, kočičí chlupy nebo roztoči. Jak totiž dokázala německá pediatrička Erika von Mutiusová z Dětské nemocnice Mnichovské univerzity, jejich výskyt i ve vaší domácnosti nevysvětluje nástup nových případů astmatu. Naopak, světoví mikrobiologové podporují teorii, že pokud se člověk soustředí na úzkostlivě čistotné dětství, které člověka v raném věku izoluje od zdravých zdrojů všemožných mikrobů – od půdy a povrchu listů až po domácí zvířata nebo volně žijící, zakládá si na pěkný malér v podobě zdravotních potíží. 

Čistota versus nepořádek. Potřebují mít děti uklizeno?

Dbejte na bezpečí

Když už se smíříte s tím, že vaše dítě se nachází ve věku, kdy zkrátka objevuje svět kolem sebe skrze ochutnávání a strkání do pusy, nevypínejte v hlavě svůj alarm obezřetnosti. Hrozí totiž riziko udušení nebo vdechnutí. Proto mějte na zřeteli, co všechno vaše dítě objevuje a zda tento předmět zájmu neobsahuje malé části, které by mohly způsobit katastrofu. Stejně tak důsledně uschovávejte před dítětem chemikálie, které používáte například v kuchyni či koupelně. Také antibakteriální gely na ruce nebo k omytí ploch nejsou ideální k následnému olizování vaší ratolesti. Tyto velice populární prostředky obvykle obsahují triclosan, což je velice silné antibakteriální činidlo, které v organismu způsobí redukci rozmanitosti mikrobiální flóry a může mít také vliv na funkci hormonů. Takže naše doporučení: Nechte děti prozkoumávat a ochutnávat, ale bezpečně.

Proč je posilování imunity tak potřebné? 

Ocucávání, ožužlávání nebo zkrátka strkání předmětů do pusy je v dětském věku výborný způsob, jak přijít do kontaktu se širokou škálou mikrobů a posilovat tak imunitní systém. 

Představte si, že obranyschopnost vašeho miminka je něco jako rádiový přijímač: jakmile na něm naladíte nějakou stanici, slyšíte naprosto jasně mluvené slovo nebo hudbu. Jestliže se zastavíte někde mezi stanicemi, přijímač bude vydávat jen nepříjemně znějící změť zvuků a šumění. Podobně tomu tak je, když imunitní systém nemá žádný signál a hledá, čeho by se mohl chytit – a může to pak být pyl či arašídové máslo. Ale také se může zakousávat do vlastních buněk a autoimunitní onemocnění je na světě. 

 

 

Témata: Zdraví, Děti, Miminko, Batole, Imunita, Alergie, Nemoc, Stání, Imunitní systém, Píšek, Mikroby, Mýdlo, Eric, Rčení, Pusa, Imunologie, Hlína, Změť, Chemikálie, Mnichov, Mikrobiolog, Obezřetnost, ALA, Výcvik, Skok, Zdraví na Heureka.cz