[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Moje dcery měly vlásků poskrovnu, syn mojí kamarádky zase vynikal hřívou jako Jon Bon Jovi. V den narození. Zatímco moje dcery o svou trošku vlásků během prvních tří měsíců přišly, synáček kamarádky nikoli, naopak kštice mu zhoustla a pod čepičku se nevešla.
Proč mají některé děti „nadílku“ větší než jiné? Dá se hustota vlasového porostu vyvozovat z toho, co nosíte na hlavě vy nebo váš partner? Ptáte se nás na podobnou problematiku docela často, tady máte odpovědi od odbornice na slovo vzaté.
Kožní lékařka MUDr. Čapková vás uklidní, potěší, možná i varuje před neuváženou touhou po dokonalosti. Čtěte.
Proč se některé děti rodí vlasaté a chlupaté a jiné nikoli?
Vlasy vznikají již během vývoje plodu v děloze. Na mnoha místech se pokožka vchlipuje do škáry, a tím vznikají základy vlasových cibulek. Ve 20. týdnu těhotenství začíná z cibulek vyrůstat po celém těle jemné ochlupení, kterému říkáme lanugo. Roste stejnoměrně na hlavě i na těle a končetinách a kolem 36. týdne samo vypadává v děloze. Pokud je plod narozen předčasně, může být tímto chmýřím ještě pokryt.
Po porodu nahrazuje lanugo na těle a končetinách tzv. velusový vlas, který má málo pigmentu, je světlounký, jemný a krátký. U většiny dětí jsou tyto jemné vlásky i na hlavičce, kde později dorůstají do větší délky, ale některá miminka se rodí vlasatá se silnějšími delšími vlasy, které jsou již tmavší a mají už stavbu „normálního vlasu“. To, jaký typ vlasů a chlupů má dítě po porodu, závisí na hormonální situaci matky během těhotenství, na tom, zda je novorozenec donošený, a především na genetické dispozici v rodině. Znamená to tedy, že miminko má stejné vrozené dispozice k růstu vlasů, jaké měli jeho rodiče v kojeneckém věku, a výsledek závisí na kombinaci jejich genů.
Kdy malým dětem padají vlásky a kdy zase dorostou?
Barva, hustota a kvalita vlasů je dána dispozicí po obou rodičích. Většina dětí se rodí s jemnými, světlými, tzv. velusovými vlásky, které dorůstají maximálně 2–3 cm délky. Vzácně jsou novorozenci vlasatí. Jsou to především ti, kteří k tomu mají genetickou dispozici a budou mít tmavší pleť. Po narození se na hlavě vyvíjejí dvě vlny vlasů rostoucí od čela k zátylku. Na zadní části hlavy je oblast, kde mohou všechny vlasy okolo 8.–12. týdne po porodu přirozeně vypadnout. Uvedený jev je nesprávně spojován s třením hlavy o podložku v těchto místech. Bezprostředně po narození rostou vlasy souměrně všechny jednou rychlostí. Ke konci prvního roku života si začínají jednotlivé vlasy vytvářet svůj vlastní růstový cyklus. Jde již o kštici definitivní, a hlavička je proto nejprve porostlá nestejnoměrně, protože každý vlas je v jiné vývojové fázi. Okolo 3. roku dorůstají vlasy do větší délky a „do účesu“ pravidelně po celé hlavě již většině dětí.
Moje dcera má na zádech T z černých chloupků. Tři měsíce po porodu stále vypadá jako malá opička. Je už vhodná depilace? Opravdu má na zádech černý porost a v létě bude nahatá vypadat hrozně…
Pro tuto vrozenou zvláštnost, která se vyskytuje v některých rodinách, se používá termín hypertrichóza. Děti se rodí porostlé jemnými, až 10 cm dlouhými vlásky. Mohou být po celém těle, nejčastěji však na zádech, hlavně okolo páteře a na ramínkách. U většiny kojenců se upraví mírnější porucha sama, nejpozději do roka. Nepůsobí žádné obtíže a ani není třeba léčba. Pomýšlet na depilaci u kojence nebo malého dítěte je naprosto nevhodné.
Spíše je třeba sledovat jeho celkový vývoj a prospívání. Pokud se hypertrichóza neupraví samovolně do roka, je třeba upozornit na to dětského lékaře, který v závažnějších případech zařídí endokrinologické vyšetření. Kojenecký věk je převratné období v životě dítěte, kdy je třeba poskytnout ratolesti správnou výživu pro zdárný růst a vývoj celého těla a všech orgánů, dostatek podnětů pro rozvoj smyslových funkcí, sledovat psychosociální vývoj a zajistit jí pocit bezpečí a ochranu v rodině. Každé dítě je individualita a na řešení jakékoli „estetické normy“ vzhledu je dost času později a vždy po poradě s odborníky.
Platí, že když se narodí dítě s hustou hřívou, bude mít stejně kvalitní vlasy po celý život, nebo doufám marně?
V průměru má každý z nás na hlavě okolo 100 000 vlasových váčků, ze kterých vyrůstají vlasy. U některých šťastnějších jedinců může toto číslo činit až 150 000. Průměrná hustota vlasových váčků na hlavě kojence je 500–700 vlasových váčků na centimetr čtvereční. Tato hustota se snižuje se zvětšováním hlavy během dětství a dospívání tak, jak se kůže na hlavě růstem roztahuje, takže v dospělosti toto číslo klesá na 250–350 „kořínků“ vlasů na centimetr čtvereční.
Každý z těchto vlasových váčků umožní během života růst 20–30 nových vlasů, z nichž každý může růst pouze 2–7 let a dosáhnout délky až 1 m, než se dostane do klidové fáze. Po tomto období, které trvá zhruba tři měsíce, vypadává. Tloušťka vlasu, rychlost jeho růstu, barva a hustota na 1 cm2 závisí na pohlaví, dané lokalitě, ale především na charakteru a vzhledu vlasů rodičů a jejich rodin. Vlasatý novorozenec tedy nezaručuje bohatou kštici v budoucnu, pro prognózu je třeba spíše se poohlédnout po příbuzných. Definitivní charakter kštice je možné posoudit až v pubertě, kdy se vlasy pod vlivem hormonů stávají tlustšími a delšími, jejich počet se však oproti kojeneckému věku již nemění.
Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Maminka.