Maminka.czChování a vztahy

Buďte asertivní: Říkejte NE a větu začínejte JÁ! Není to sobecké

Simona Procházková 9.  2.  2020
Neumíte říkat ne? Bojíte se někoho zklamat, a tak raději souhlasíte i s tím, co se vám příčí? Necháte se snadno vyprovokovat k hádce? Když si osvojíte umění asertivní komunikace, zvládnete snadněji nejen obtížné vztahy v rodině a s přáteli, ale i nejrůznější konfliktní situace s lidmi ve svém okolí. Zde je malý manuál, jak na to a čím začít váš osobní trénink.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Co si vlastně představit pod vznešeně znějícím termínem asertivní komunikace? A proč je tolik důležité se ji naučit? Zjednoduší vám totiž život. Posílí a vylepší vztahy k lidem, ať už těm blízkým nebo „cizím“ (kolegům, pedagogům vašich dětí i prodavačkám v obchodě), zabrání vzniku zbytečných konfliktů a sníží míru osobního stresu a nejistoty. Oceníte ji zejména ve vyhrocených a psychicky náročných situacích, kdy čelíte obtížným rozhodnutím, nepřiměřeným nárokům zvenčí nebo případným konfrontacím a neshodám.

Asertivita není agresivita!

O čem vlastně je umění asertivní komunikace? Zdvořilé ale asertivní „ne“ dokáže přímo zázraky a jen díky němu si dokážete udržet duševní rovnováhu a vyhnete se dramatickým okamžikům ve vztazích i nesmyslným hádkám. Když budete schopna vytyčit si hranice, kam až jste ochotna „pustit“ lidi ve svém okolí, budete se naprosto přirozeně chovat tak, aby vám to umožnilo plnit vaše vlastní potřeby a očekávání ve vztazích (ovšem aniž byste se ostatním odcizila nebo se nechala unášet hněvem nebo pocitem křivdy) a zároveň umožníte to samé všem ostatním.

Podle některých názorů slouží asertivní komunikace zejména k úspěšnému řešení konfliktů a nedorozumění, ve skutečnosti ale pomáhá lidem, aby si byli blíž a snadněji chápali své pohnutky, potřeby a přání. Zvládnout ji ovšem samozřejmě vyžaduje praxi. Mnoho lidí mylně zaměňuje asertivitu za agresivitu, ale asertivita je ze své podstaty snahou o rovnováhu mezi agresivitou a pasivitou. Agresivita vede k narušení a poškození vztahů a citovým zraněním, pasivita zase ke stresu, psychickému napětí a pocitům křivdy a zloby (které se obvykle časem vynoří na povrch ve formě pasivně agresivního chování). Jak tedy můžete vylepšit a zdokonalit svůj komunikační styl a tím pádem vztahy k lidem okolo vás?

Partnerská komunikace: Jak si ji užít a zbytečně se netrápit?

Respektujte jiné názory

Naučit se s úspěchem komunikovat asertivním způsobem vyžaduje určitou vnitřní sílu a schopnost zdravé sebereflexe. Znamená to, že dokážete respektovat práva a potřeby každého (samozřejmě včetně vašich vlastních), udržovat ve vztazích nastavené hranice a zároveň pomáhat ostatním, aby se cítili uznáváni, přijímáni a respektováni. Vždycky je důležité snažit se porozumět pohledu a názoru druhé osoby. I v případě, že je naprosto odlišný od toho vašeho. Pamatujte, že nic na světě není černobílé.

Naučte se říkat ne, nevymýšlejte si a bude se vám lépe žít

Neodsuzujte a nevyčítejte

V případě, že se vám něco nelíbí nebo s někým nesouhlasíte, neměla by být prvním krokem otevřená kritika, odsuzování nebo přesvědčování o svém pohledu na věc. Snažte se o věcnost, předložte fakta, ale pozor na výčitky nebo negativismus. Když se někdo nechová podle vašich představ, přistupujte k tomu nezaujatě. Nepředpokládejte, že znáte motivy a záměry jeho chování. Příklad? Čekáte na kamarádku, která (už zase) dorazí o čtvrt hodny později.

Nevhodná (agresivní) reakce: „Jsi tak sobecká! Vždycky chodíš pozdě!“
Asertivní reakce: „Byly jsme domluvené, že se sejdeme v půl jedné, ale je tři čtvrtě!“ nebo: „Pokaždé, když přijdeš pozdě, cítím se špatně, je to vážně frustrující.“

V takové chvíli nepředpokládejte, že vaše přítelkyně přišla záměrně pozdě, protože se jí třeba nechtělo nebo že si patřičně neváží vašeho času. Nevytvářejte si negativní domněnky, jen rozpumpují smršť negativních emocí.

Vysvětlete své důvody

Nepředpokládejte, že ostatní pokaždé přesně vědí, co si přejete, co očekáváte a jak se cítíte. Když si něco myslíte nebo se nějakým způsobem zachováte, není od věci své pohnutky nahlas vysvětlit. Stejně tak je to důležité v případě, že se vám nelíbí jednání někoho jiného. Připadá vám, že s vámi kolegyně mluví přezíravě? Kamarádka se vám zdá podezřele odtažitá? Zeptejte se, pátrejte po příčinách. A nebojte se přiznat, co konkrétně se vám nelíbí. Neurážejte se, nepřehánějte, neodsuzujte, jen konstatujte a pokládejte otázky. A pozor na tón hlasu. Použijte příjemný, přátelský ale zároveň pevný tón. Žádné výčitky, slovní napadání a urážky nebo ublíženecké fňukání!

Jak si na mateřské udržet kamarádky? Empatie musí být na obou stranách

Větu začínejte „já“

Připadá vám to egocentrické? Jenže není. Zejména pokud jde o řešení nějaké ne úplně příjemné situace. Když zahájíte větu „ty“ nebo „vy“…vypadá to okamžitě jako kritika, rozsudek viny nebo přímý útok a lidé okamžitě zaujmou obranný postoj. Pokud začnete slovíčkem „já“, dáváte tím najevo v první řadě svou vlastní reakci, sdělujete, jak se cítíte vy a jak na vás působí chování dotyčného. Váš „protivník“ se tímto způsobem necítí tolik ohrožen a „na pranýři“. Tento nenápadný, přitom ale velice důležitý akt převzetí odpovědnosti vás oba posune dále, k pozitivní změně ve vzájemné komunikaci. Tak například, namísto abyste řekla: „Musíš s tím přestat!“ je lepší varianta: „Byla bych opravdu ráda, kdybys s tím už přestal(a),“ případně: „Cítím se mizerně, když na mě křičíš.“

Zapisujte své pocity a úspěchy

Stačí malý zápisníček, kam si budete pravidelně zaznamenávat své úspěchy i neúspěchy, kdy se vám povedlo zvládnout náročné situace nebo s nadhledem úspěšně vyřešit hrozící konflikt. Zároveň si můžete zapisovat, čeho jste svým „zdravým“ přístupem dosáhla, jak se změnilo chování lidí kolem vás a zlepšily vaše vztahy k nim (ať už jde o manžela, děti, prarodiče, nadřízeného nebo třeba sousedy), kdy jste se cítila dobře a naopak a co je ještě možné vylepšit, na čem zapracovat. Zkuste myslet ve stylu „win-win“, což znamená, že se budete maximálně snažit, abyste našla kompromis, jak splnit vaše i „protivníkovy“ potřeby. Například, třeba by kamarádce, která věčně dobíhá na schůzky se zpožděním, více vyhovovalo a pomohlo k dochvilnosti, kdybyste si domluvily setkání na jiném místě. Nebo si plánujte srazy s ní pouze na dobu, kdy máte dostatek času a její zpoždění vám nezpůsobí tolik stresu.

 

Témata: Láska a vztahy, Rodina, Rodina a vztahy, Chování a vztahy, Kritika, prodavačka, Hádka, Komunikace, Asertivita, Kolegyně, Tón hlasu, Postoj, Zac, Kamarádka, Věta, Vztah, Neshoda, Agresivita, Stres, Sobě, Chování, Sob