[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
U Honzíka se zácpa objevila zhruba v roce a půl. Teď je mu o rok víc a problémy se stupňují. Někdy trvá i šest dnů, než se vykaká, a to pak oslavujeme každé hovínko,“ vypráví osmatřicetiletá Alena ze středních Čech. Z Honzovy zácpy je už zoufalá, párkrát sice dostal v nemocnici dokonce i klystýr, ale situace se nijak nelepší. Třicetiletá Hanka má zase dceru Anetku, která začala mít zácpu kolem třetího roku. Hanka změnila dceři jídelníček a po pár měsících se situace upravila.
Někdy si maminky myslí, že jejich dítě trpí zácpou, ale vlastně o nic závažného nejde. Defi nice zácpy je totiž velmi relativní a záleží i na věku dítěte. Malé a kojené děti mohou mít stolici klidně jen jedenkrát za týden nebo i déle a vy se vůbec nemusíte strachovat, že by snad něco nebylo v pořádku.
Nikdy děti netrestejte za to, že se nevykakaly na váš pokyn. Nestrašte je, mluvte s nimi a vysvětlujte...
„Příčiny zácpy jsou různé, v praxi ale považujeme za fyziologickou hranici u dětí starších jednoho roku aspoň tři vyprázdnění týdně,“ říká dětská lékařka Marta Šimůnková. U batolat by tedy vyprazdňování mělo proběhnout jednou až dvakrát denně (4–21 stolic za týden), u dětí starších 3 let pak jednou za den (3–14 stolic týdně).
„Martínek začal mít zácpu ve dvou letech. Radili jsme se s dětskou lékařkou a došli jsme k závěru, že syn jí málo zeleniny a ovoce. Bohužel to byl trochu problém, protože Martin zeleninu moc nemusí, ale naučila jsem se připravovat jídlo tak, aby v něm zelenina byla, ale upravená tak, aby mu chutnala. Po několika měsících se situace zlepšila a zácpa se objevovala jen zřídka,“ vypráví čtyřicetiletá Magda z Hradce Králové. V dětském věku jsou tři období, kdy k projevům zácpy dochází nejčastěji: přechod od kojení na tuhou stravu a zařazení příkrmů, nácvik vyprazdňování a začátek školní docházky.
„U nás začaly potíže se zácpou ve chvíli, kdy jsme začali s tréninkem chození na nočník. Možná jsme na syna až moc tlačili, aby udělal bobek, že se prostě zablokoval. Museli jsme to řešit s dětskou lékařkou, a dokonce i psycholožkou. Dnes už samozřejmě vím, že největší chybu jsme udělali my, ale naštěstí se vše upravilo a Daník žádné problémy už nemá,“ vypráví pětatřicetiletá Dominika z Havlíčkova Brodu. Psychické příčiny zácpy potvrzuje i dětská lékařka Alexandra Vidnerová: „Častou příčinou zácpy bývá emoční napětí, problémy v rodině nebo i nedostatek fyzické aktivity.“ Stejně tak bývá častým důvodem rodičovská snaha o co nejrychlejší posazení dítěte na nočník nebo snaha, aby se dítě co nejrychleji vykakalo. Z osobní zkušenosti doporučuji: Nikam nespěchejte, protože čím víc budete na dítě naléhat, aby ten bobek udělalo, a budete pořád křičet, aby si pospíšilo, můžete v něm defekační reflex na dlouhou dobu zlikvidovat a přivodit mu tím vážné zdravotní i psychické problémy.
Největší chybu můžete udělat, když začnete s léčbou sami bez konzultace s lékařem. Ten by měl jako první stanovit, o jaký typ zácpy jde, a podle toho navrhnout další postup. Léčba by měla být komplexní a jako první se navrhuje úprava jídelníčku, zklidnění rodinné atmosféry (zejména při nácviku vyprazdňovacího reflexu) a odstranění rušivých momentů při kakání. „Zpočátku bývá nutné i vyprázdnění nahromaděné stolice pomocí klyzmatu nebo šetrného projímadla,“ radí Marta Šimůnková. U batolat někdy stačí, když je trochu víc rozhýbete. Pohyb je totiž skvělý lékař. Pravidelné cvičení totiž urychluje průchod stravy zažívacím traktem. Do jídelníčku batolat přidejte jogurty s živými kulturami, ovoce, celozrnné pečivo, syrovou zeleninu a ovesné vločky. Rozhodně omezte čokoládu, sladkosti a uzeniny, ty neprospějí nikomu, natož dětem se zácpou. Mírně „proženou“ také fíky, grepy, meruňky a hrušky. Pozor, nepřežeňte to s vlákninou, ta může u malých dětí způsobit nafouknutí bříška a přivodit koliku. „Pokud jde o vysazování na nočník, zaveďte pravidelnost. Začínejte v klidu a beze stresu, a to i tehdy, když se dítěti kakat nechce. Ideální je zkoušet to zhruba třicet minut po jídle a vždycky zavést strategii odměňování a motivace,“ radí doktorka Šimůnková.
Proti zácpě účinně pomáhají čaje, hlavně heřmánkový, fenyklový a mátový. Skvěle zabírá také masáž bříška, hlavně u menších dětí. Při ní totiž dojde k mechanickému uvolňování nahromaděného obsahu ve střevech a dítěti se většinou rychle uleví. Masážní směs vyrobíte z rostlinného oleje lisovaného zastudena, éterických olejů z pomeranče, fenyklu, máty a heřmánku. Masírujte každý den 15 až 20 minut. Dětem, které mají rády vodu, můžete napustit vanu plnou teplé vody. Teplo totiž působí podobně jako masáž. Organismus trénujte a stolici neodkládejte až do chvíle, kdy se to hodí. Nejlepší doba na vyprázdnění je pár minut po nějakém jídle.
JAK POZNÁTE, ŽE JE VAŠE MIMINKO HLADOVÉ? TAKHLE: