Českým dětem včetně batolat škodí vysoký příjem soli!

Česká populace včetně dětí se dlouhodobě umísťuje na předních příčkách v konzumaci soli. Lidskému organismu, a citlivému dětskému zvláště, však vysoké dávky soli prokazatelně škodí a z dlouhodobého hlediska se mohou podílet na jeho závažném poškození.

Sůl se v našem jídelníčku objevuje už po tisíciletí, odhaduje se, že se lidský organismus časem adaptoval přibližně na 1g soli denně, což je až 15 x méně, než soli za den zkonzumuje průměrný Čech!

Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) ohledně konzumace soli se v současnosti pohybuje okolo 5g soli za den – což je množství přibližně odpovídající pouhé polovině čajové lžičky! Zhruba 4 g soli z doporučovaného množství pak obvykle přijmeme v hotových potravinách a pouze 1g soli z doma připravených jídel. Je však třeba si uvědomit, že tato idealistická doporučení jsou platná pro dospělé strávníky, u dětí jsou hodnoty mnohem menší (razantně klesají s věkem i váhou dítěte).

Důsledky nadměrného solení v dětství se až na některé výjimky samozřejmě neprojevují okamžitě, ale přinesou své neblahé ovoce zpravidla až v dospělosti. (Opačného extrému – nedostatku soli – se v našich podmínkách a stravovacích zvyklostech rozhodně obávat nemusíme.)

8 nejčastějších onemocnění, které přímo či nepřímo souvisejí s nadměrným solením

  1. Vysoký krevní tlak (i v dětském věku!)
  2. Choroby srdce a cév
  3. Mozkové příhody
  4. Poškození jater a ledvin
  5. Migrény (i v dětském věku!)
  6. Otoky
  7. Dle nových výzkumů i některá autoimunitní onemocnění, např. roztroušená skleróza a lupénka!
  8. Obezita (i v dětském věku!)

Přesolené pokrmy konzumují i kojenci a batolata

Na sklonku minulého roku proběhla českými médii osvětová kampaň zaměřená na nadužívání kuchyňské soli v našich jídelníčcích. V těchto souvislostech mohlo některé z nás velmi překvapit tvrzení profesora Jana Jandy z České pediatrické společnosti, který uvedl, že:
„Až 80 % kojenců dostává ve 2. polovině prvního roku života ve výživě více soli, než je doporučeno. V batolecím věku pak přijímá nadměrné množství soli až 95 % dětí a u starších dětí se to týká prakticky všech.“

Odkud se tolik soli v jídelníčku bere? Odhaduje se, že až z 80% z hotových potravin a pouze 10 % přidáváme při domácí přípravě pokrmů a konečně posledních 10 % představuje sůl, která je přirozeně obsažena v potravinách. U těch nejmenších je tedy nutné hlídat nejen domácí přisolování připravovaných pokrmů, ale hlavně sůl obsaženou v koupených potravinách. V kojeneckém a batolecím věku půjde především o pečivo (rohlíky, chleba), slané tvarohy sýry (tvrdé i tavené), šunku (bohužel i tzv. dětskou) a další uzeniny apod.

Pakliže malé dítě slanější potraviny jednou ochutná, bude je s velkou pravděpodobností ve svém jídelníčku preferovat. Je tedy jen na vás, v jakém věku dětem tento nezdravý požitek zprostředkujeme. V případě, že doma kojenci či batoleti nevaříte, ale kupujete hotová dětská jídla, je vhodné důsledně dbát na jejich výběr a zbytečně nekupovat jídla dosolená.

Vysoký příjem soli a dětská obezita?

Možná vás zarazilo, jak by mohla vyšší spotřeba soli přispět k rozvoji dětské obezity. Naprosto jednoduše! Slané jídlo vyvolává žízeň a právě tu děti velmi rády zahánějí sladkými nápoji, kterých je v současnosti na trhu neuvěřitelné množství a mnohé se dokonce tváří jako zdravé! Sladký nápoj opět brzy vyvolá pocit žízně a cukr se jen „hrne“.

Markantní je tento vliv u větších, školou povinných dětí, kdy již skladbu jídelníčku neovlivňujeme absolutně a děti mají možnost si některé potraviny koupit samostatně (např. ve školních automatech), po slaných brambůrkách pak logicky následuje sladká limonáda.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Určitě věnujte čas samy sobě a vašim zájmům. Dopoledne byste skrze Lunu měly být v kontaktu s matkami nebo kamarádkami a vydat se na…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci