Maminka.czZdraví

Cesta kolem světa prvních gurmánských zážitků

Veronika Ageiwa 5.  3.  2016
Možná si právě lámete hlavu nad tím, jak začít s příkrmy a co je pro děti nejvhodnější. Mrkev, brokolice a jiná rozmixovaná zelenina je českou klasikou. Co ale dávají svým dětem maminky v jiných zemích?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Jako každý pátek jdu k jedné ze svých kamarádek na „playdate“. Naše skupina velmi různorodých matek z celého světa se pravidelně schází, abychom si popovídaly, sdělily si své zkušenosti a upustily trochu energie z žil našich rozdováděných dětí. Přijde řeč i na to, jaké se v jednotlivých zemích podávají příkrmy, ale také na tabu, zákazy a doporučení spojená s dětským jídlem. 

Asijská exotika

Japonsko

„U nás se začíná s rýží,“ říká Yukiko z Japonska. „Dětem ji dáváme někdy mezi čtvrtým a šestým měsícem. Nejprve ji úplně rozvaříme, ale postupně ji necháváme víc a víc zrnkovatou. Potom zkoušíme ovoce a zeleninu, například sladké batáty jsou velmi oblíbené, protože dětem chutnají a mají hodně vitaminů. Dále pokračujeme s rybami, masem, vaječným žloutkem a tofu.

Na všechno máme přehledné tabulky s alergeny. Třeba ryby s bílým masem jsou méně rizikové, takže je podáváme hned ze začátku, a až teprve později lososa a makrelu. V tabulce alergenů je i maso včetně koňského. Aby mělo jídlo lepší chuť, přidáváme do něj mořské řasy. Prodávají se různé druhy. U miminek začínáme řasami aonori, které jsou nařezané tak najemno, že svým vzhledem připomínají čaj. Jako pití podáváme rybí vývary, obilný čaj nebo vodu. Někdy i džus, ale to se moc nedoporučuje. Rozhodně dětem nedáváme kravské mléko dříve než ve dvou letech,“ říká Yukiko.

Faktem je, že ve střední a severní Evropě trpí intolerancí laktózy jen asi 0–20 % osob, ale pro Japonsko jsou udávány hodnoty mezi 80 –100 %. Nesnášenlivost je geneticky podmíněna a v Japonsku je spojena také s tím, že je zde konzumace kravského mléka relativně novým fenoménem. V Japonsku navíc není obvyklé dávat malým dětem sladkosti. „Když už jim chceme dát něco na zub, obvykle je to rýžový suchárek sembei,“ dodává Yukiko.

Singapur, Indonesie

Podobně jako v Japonsku se stravují i miminka v Singapuru. Maminka Adeline k tomu říká: „Nejčastěji dáváme dětem kašičku z rýže a rybího vývaru. To jedí v podstatě každý den.“

„U nás se začíná hlavně ovocem,“ říká Dzikri z Indonésie. „Jako první podáváme třeba banán a papáju. Citrusy až kolem osmého měsíce. Ananas a mango ještě později, ty se malým miminkům nedoporučují, protože se těžko tráví. Ze stejného důvodu nepodáváme ze začátku ani rýži a brambory. Obecně se doporučuje spíš ovoce než zelenina. Jako pití dáváme malým dětem jasmínový čaj.“ 

Indie

Pro Čechy je hodně exotické stravování dětí z Indie. „Dáváme dětem jako první jídlo rýži nebo vodu, ve které se vyvařila,“ říká maminka Rimi. „Populární je i jídlo khičdi. Je to v podstatě rozvařená rýže s čočkou. Nebo třeba pokrm mung dal, ve kterém jsou fazole a zelenina. Do jídla přidáváme i nadrcené koření a postupně zvyšujeme pálivost pokrmů. Jako dezert dáváme malým dětem rozinky, ale také mléčný pudink paješ, který připravujeme tak, že rozvaříme rýži v mléce s cukrem. Tento dezert je u dětí velmi oblíbený. Kromě vody, džusu a mléka dáváme miminkům na pití kokosovou vodu a odvary proti kolikám z bylinek a koření. Vhodné jsou například bazalka, bršlice kozí noha, muškátový oříšek, fenykl a také kmín koptský,“ dodává Rimi.

Libanon

„To u nás jsou zase populární sezamová semínka a sezamový olej,“ říká Amal z Libanonu. „Pokrmům dodají na chuti a děti potom lépe jedí. Začínáme hlavně zeleninou, která vyrostla na slunci, třeba cuketami, raději než zeleninou kořenovou. Když už mají děti zoubky, dáváme jim jako sladkost mandle. Ale vždycky je u toho pořádně hlídám, aby jim nezaskočily.“

Evropští sousedé 

Německo

Neméně zajímavé jsou i zkušenosti matek z evropských zemí. „Miminkům dáváme jako první rozmixovanou zeleninu, třeba mrkev, dýni nebo pastinák, protože chutnají nasládle a to se dětem líbí,“ říká Linda z Německa. Na pití dáváme vodu a fenyklový čaj, ale rozhodně nepřidáváme cukr. Dávat miminkům před prvním rokem věku cukr a sůl je v Německu velké tabu, proto mě velmi překvapilo, když jsem na dovolené ve Francii zjistila, že tam v obchodech zcela běžně prodávají dětské výživy se solí a cukrem.“

Francie

Tuto zkušenost potvrzuje i Francouzka Margot: „Trocha soli a cukru je skutečně v dětských příkrmech běžná. Příležitostně dáváme dětem také džus a sirupy. Obecně se snažíme, aby dětské jídlo co nejdříve připomínalo jídlo dospělých. Podáváme i mléčné produkty včetně ‚smradlavých‘ sýrů a mořské plody.“

Velká Británie

Ve Velké Británii jsou pro matky zdarma pořádány lekce, jak správně začít spříkrmy. Doporučuje se, aby si maminky vedly deníček kvůli možným alergiím dítěte. „V současnosti je populární Baby Led Weaning,“ říká Kate. „Při této metodě dáváme dětem místo rozmixovaných kaší malé kousky uvařené zeleniny. Mohou tak jíst už od začátku samy a naučí se texturu a barvy jednotlivých jídel. Je po tom sice pěkný nepořádek, ale děti si jídlo více užijí.“

Rusko

„U nás v Rusku se začíná se zeleninou, která je zelená nebo bílá, například s cuketou, brokolicí a květákem. Dětem se na začátku rozhodně nemá dávat nic červeného ani oranžového,“ tvrdí Galina. „Poměrně brzo podáváme i mléčné výrobky jako třeba kefír a sýr cottage. Na pití třeba čaj z heřmánku a fenyklu.“ 

První lžička: Jak zvládnout premiérový příkrm na jedničku?

Za velkou louží

Alabama

Mohlo by se zdát, že obyvatelé sousedních států budou mít podobné zásady a tradice, co se dětského stravování týká, ale na příkladu USA a Kanady je vidět, že tomu tak rozhodně být nemusí. Lucie, která se svým dítětem dlouhodobě žila v Alabamě, k tomu říká: „Začíná se tu s rýžovou kašičkou, ovesnými vločkami a rozmixovanou zeleninou. Spíš než domácí výroba jsou populární kupované výživy. 

Pediatři doporučují do jednoho roku dávat jen mateřské mléko nebo sunar. V jednom roce je možný přechod na plnotučné kravské mléko, nízkotučné od dvou let. Od jednoho roku se dává zředěný pomerančový nebo jablečný džus. Hodně mě šokovalo místní stravování dětí v jeslích.

V devíti měsících tu dávají dětem typicky americká jídla jako špagety s masovou omáčkou a makarony se sýrem. Roční děti ve školce obědvají třeba pizzu, lasagne nebo corn-dog, což je fritovaný párek v těstíčku s vařenou zeleninou, jako dezert k tomu je ovoce z konzervy.“

Kanada

V kontrastu s tím jsou zkušenosti Marie z Kanady: „Od šesti měsíců podáváme zeleninová a ovocná pyré. Jako náhrada nebo doplněk kojení se doporučuje podávat obiloviny obohacené o sunar a železo. Sladké nápoje jsou rozhodně tabu. Rodiče se většinou snaží o čerstvé jídlo namísto trvanlivých balení a v poslední době je čím dál rozšířenější vaření z organických potravin.“ 

Mexiko

Také v Jižní Americe panují rozpory ohledně toho, odkdy dětem dávat cukr. Nejextrémnějším příkladem je Mexiko, kde je podávání velkého množství cukru miminkům prý zcela běžné. Maminka Valeria k tomu říká: „Doslazovaný je už rýžový prášek, který používáme pro první příkrmy. Dokonce jsem viděla, jak rodiče lijí do láhve tříměsíčního dítěte kolu.“

Chile

To se zdá příliš i Marianě z Chile: „To u nás se do dvou let dětem žádný cukr nedává. Jídla ani nedosolujeme.“ Zajímavé jsou také informace, které se dozvídám od Camily z Brazílie:

Brazílie

„Mezi první jídla patří rozmačkané ovoce a zeleninové polévky. Skoro každý den tu malé děti jedí fazole. Populární je i nekyselý pomeranč, který jsem v Evropě nikde neviděla. Je rozhodně vhodnější než ten kyselý, protože není tak agresivní. Rádi dětem dáváme i avokádo, ale protože jim obvykle moc nechutná, mixujeme ho s banánem nebo papájou.

Tradičně je jako sladkost oblíbené želé Mocotó, které se vyrábí z tuku z hovězí nohy. Je moc dobré a obsahuje hodně železa, ale také cukru, takže je jeho vhodnost pro malé děti v poslední době zpochybňována.“

Na názorech a zkušenostech svých kamarádek jsem si ověřila, že skutečně platí ono známé „jiný kraj, jiný mrav“. Některé postupy mi pro zdraví miminek rozhodně nepřišly vhodné, další mě ale inspirovaly k tomu, abych i já obohatila jídelníček svého dítěte o nové chutě a přísady. Teď už záleží jen na vás, jestli se příště v kuchyni taky rozhodnete vyzkoušet něco nového. 

Témata: Zdraví, Děti, Časopis Maminka, Výživa a stravování, Batole, Kojenec, Maminky ve světě, Alabama, Indonésie, Velká Británie, Muškátový oříšek, Domácí výroba, První lžička, Baby-Led Weaning, Šestý měsíc, Vločka, Květák, Adeline, Margot, Libanon, Exotika, Nový fenomén, Německo, Indie, Dětské jídlo, Zdraví na Heureka.cz