Už dlouho jsou ženy kolem mě posedlé otázkou: Kolik a jaké důkazy lásky potřebujeme, abychom byly šťastné a zároveň mohly svým mužům věřit? Myslím, že v ženském pokolení nebudu osamocená v přesvědčení, že silná slova sice lahodí uším, ale plýtvat by se jimi nemělo.

Muž, který by mi říkal desetkrát denně, jak moc mě miluje, by byl nedůvěryhodný a spíš bych za tím hledala nějaký problém, který chce zamaskovat vroucími slovy. Na druhou stranu, občas tahle slova potřebuju. Ale co s tím, když můj muž koupí květinu maximálně k narozeninám a silná slova by se za šest let společného soužití dala spočítat na prstech jedné ruky? Má mě rád? Nemá mě rád?

Jaké projevy lásky očekává on ode mě? Projevy lásky mužů a žen se liší a často z toho vznikají pochybnosti a problémy. Tak jak to udělat, abychom věděli, že jeden druhého milujeme? A můžeme vlastně slovům o lásce věřit?

Proč se lišíme?

Rozdíly v projevech lásky u mužů a u žen jsou způsobené odlišnostmi mužské a ženské psychiky. Mužům je obecně připisována racionalita, ženám emotivita. Proto to na obou stranách barikády funguje trochu jinak: muži jsou v citových projevech rezervovanější a ženy se jich naopak dožadují. „Je možné, že tento postoj je biologicky předurčen, ale velkou roli hraje také výchova a kulturní vlivy. Stačí si vybavit, jak je nám dnes prezentován správný muž. Už odmalička jsou chlapci vedeni k tomu, že „chlapi přece nebrečí“, a tak své pocity spíš skrývají. Možná právě tím, že se citově neotevřou, aby jim nemohl nikdo ublížit, staví do popředí svůj rozum a tento postoj si pak přinášejí i do dalších oblastí života, například do vztahů s druhými,“ říká psycholožka Petra Meisnerová.

Muž, který ženě vyznává své emoce, se stává zranitelným. Slova „mám tě rád“ symbolizují lásku, věrnost, důvěru, oddanost. A slibují budoucnost. Proto se upřímným mužům neříkají snadno. Další důvod rozdílných projevů lásky je ten, že jinak se chováme v období intenzivní zamilovanosti a jinak ve chvíli, kdy jsme manželé, máme děti a kupu starostí. „V první fázi jsme schopni podávat výkony, kterých už nikdy potom nedosáhneme.

Že ale nedokážeme vytrvale projevovat a intenzivně cítit naši zamilovanost, ještě neznamená, že o tom nesníme nebo že to nepotřebujeme. Potřeba lásky je jedna ze základních potřeb lidského druhu,“ říká psycholog Pavel Rataj z Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Do projevů lásky se podle něj promítají i rozdílná dlouhodobá očekávání mužů a žen a to, co jsme jako děti viděli u rodičů, případně coby dospělí zažili v předchozích vztazích.

Nevíte? Ptejte se!

Vyjádřit lásku bývá nejsnadnější na začátku vztahu. Překvapení, polibky, kytičky, dárečky a neustálé špitání: „Miluju tě.“ Po létech společného soužití to ovšem bývá stále náročnější a intenzita přesvědčování o tom, jak partnera milujete, postupně klesá. Na řadu přicházejí obavy: Miluje mě, když mi to neříká? Má mě ráda? Jak mu mám dokázat, že ho miluju? Když jí koupím kytku, nebude si myslet, že tím žehlím nevěru nebo jiný průšvih?

„Často jsou střety v partnerství způsobeny tím, že do vztahu se většinou mezi druhým a sedmým rokem vloudí jakási pohodlnost, pasivita, nepozornost až lhostejnost vůči potřebám toho druhého. Pak vzniká mnoho křivd, obvinění a zaznívá mnoho slov, která neměla být nikdy řečena,“ říká manželský poradce Pavel Rataj.

Pak oba sedíte v kanceláři psychologa a lamentujete, že nevíte, co se stalo s vaší láskou. Může to vypadat jako banalita, ale bohužel často je to právě nedorozumění ve vyjadřování lásky, které stojí na začátku hluboké partnerské krize. Není to o tom, že dneska nezaznělo „mám tě rád“ nebo o jedné zapomenuté kytce ke svátku, jenže když se totéž bude opakovat víckrát, plíživým způsobem se vám důkazy lásky vytratí ze vztahu úplně. A najednou budete zaskočeni, kam to až došlo. Nejdůležitější je, abyste o tom dokázali mluvit a svá očekávání si sdělovali.

Partner vám poradí

Když chcete vědět, jak partnerovi dokázat lásku, zeptejte se ho. Je to nejrozšířenější mýtus z ordinací psychologů, že kdo miluje, automaticky vycítí partnerovy potřeby a pocity a dokáže je naplňovat. Divili byste se, jak často a jak hluboce se v tomto mýlíme. Není to sice romantické, ptát se druhého, co by ho potěšilo, ale zato vysoce účinné. A nezapomínejte mu přitom sdělit své pocity.

Chcete slyšet milá slůvka? Řekněte si o ně. Můžete začít třeba tak, že víte, jak vás má rád, ale že byste si to taky někdy ráda poslechla. Nepleťte si to s otázkami typu: „Máš mě rád? Miluješ mě?“, ty v partnerském vztahu nemají co dělat! Mužům je sice vlastní racionálnější pohled na život, a tedy i na city, to je ale neomlouvá, pokud se k ženám chovají bez špetky něhy. „Každodenně se v mé praxi ukazuje, že pro ženy je útrpné, bolestivé až frustrující, když ve vztahu delší dobu chybí jakýkoli projev lásky. Ke zralé lásce patří schopnost občas říct „miluji tě, mám tě rád“.

Především ženy to potřebují, a pokud je to občas a dobrovolně, má to správné magické kouzlo. Jestliže jste muž a neumíte to, nutností je naučit se říct aspoň něco méně romantického, třeba „je mi s tebou moc hezky, dnes to byl skvělý výlet, výborná večeře“. Jako žena zase musíte počítat s tím, že pokud měl partner problémy s vyjadřováním silných pozitivních vztahů už ve fázi zamilovanosti, v budoucnosti se to nezmění,“ radí Pavel Rataj.

Slova, nebo činy?

„Nejsem typ muže, který umí cukrovat a plýtvá dotyky. S tím souvisejí i slova dokazující lásku. Neplýtvám s nimi, zastávám názor, že by měla být víc cítit než slyšet. Teprve po rozchodu, až jako přátelé jsme si vyříkali, že jí chyběly doteky, mazlení a třeba pusa na dobrou noc. V životě by mě to nenapadlo, nepovažoval jsem to za nic důležitého,“ vypráví třicetiletý Jiří. Vyjadřovat lásku činy je pro muže typické. Bohužel ženy v nich neumějí moc dobře číst a také mají často přehnaná očekávání.

Raději počítají, kolikrát bylo řečeno „miluji tě“, místo aby si třeba všimly, jak se k nim partner chová v době nemoci. Když nosí z lékárny vitaminy, vaří čaj, připravuje obklady, nejsou to snad dostatečné důkazy lásky? „Projevem lásky u mužů mohou být i činy, do kterých patří snaha finančně zabezpečit partnerku a umožnit jí příjemný životní standard. Může to být empatické naslouchání, citová podpora, snaha nalézt společně řešení problémů. Důležitá je i věrnost, kterou muž dává partnerce najevo, že je pro něj tou jedinou láskou,“ dodává psycholožka Petra Meisnerová.

Spolehlivým ukazatelem míry mužových citů k ženě a vůbec k rodině je také vztah k dětem. Zatímco pro ženu je mateřství instinktivní záležitost, pro muže je otcovství volba. Přichází kvůli ní o pozornost a o obdiv, protože ty se přesouvají na děti. Podstoupil by něco takového, kdyby vás nemiloval? Očekávání mužů jsou oproti těm ženským poněkud prostší. Alespoň podle psychologa Stanislava Kratochvíla, který ve své knize Manželská terapie píše: „Muž zpravidla očekává, že mu manželství poskytne snadné uspokojování základních potřeb - pravidelné jídlo a domov.“

Dalšími mužskými požadavky jsou podle psychologa: sex, nezatěžování starostmi typu kapající kohoutek nebo nefungující vypínač a obdiv ze strany ženy. Co chtějí ve vztazích ženy od mužů a muži od žen, podrobně zkoumal i psycholog Ted Huston z Texaské univerzity. „Pro ženy spočívá význam blízkosti v možnosti povídat si o věcech a zejména o vztahu samotném. Velká většina mužů nechápe, co po nich manželky chtějí.

Často říkají: Chci, abychom společně něco dělali, ale ona chce pořád jen mluvit. Huston zjistil, že při namlouvání byli muži daleko ochotnější komunikovat způsobem, který uspokojoval potřebu blízkosti a intimnosti jejich budoucích žen. Ale po svatbě si muži s přicházejícími léty takto se svými manželkami už tolik nepovídali, pocit blízkosti pak čerpali

Věříte v „miluji tě“?

Není to příliš povzbudivé, ale podle Pavla Rataje neexistuje žádný konkrétní projev lásky, který vám dá ve vztahu pocit úplné jistoty. „Partnerství a láska samotná není a nemůže být absolutní samozřejmostí a jistotou, protože ze vztahu by se tak ztratilo potřebné napětí a tím i žádoucí přitažlivost. Vždycky je v něm kousek rizika a pravděpodobné nejistoty. Pocit jistoty vzrůstá spíš ‚ušlou cestou a vykonaným dílem‘, tedy opakovanými, průběžnými činy a slovy,“ tvrdí odborník.

A teď si to přeberte: znamená to, že když jeden z vás říká miluji tě, může se stát, že to tak nemyslí? Že je to jen komunikační fráze, namísto hlubokého vyjádření citů? „Pochybnostem bych rozuměl u vztahů vznikajících, kde partneři nejsou tolik čitelní, jistí si svou pozicí a tím, zda to s nimi ten druhý skutečně myslí vážně, nebo u vztahů nefunkčních, podvedených či frustrovaných. Ale v kvalitním dlouhodobém a stabilním partnerství není důvod taková slova zpochybňovat nebo jim nevěřit.

Taková pochybnost svědčí spíš o naší nedůvěře nebo předchozím zklamání, kdy láskyplná slova nekorespondovala s láskyplným chováním,“ vysvětluje Pavel Rataj. Nedůvěra k projevům lásky partnera podle něj může skrývat i negativní vztah k vlastní osobě. Kdo nemá dostatečně rád sám sebe, bude z toho asi podezírat i svého partnera. A tak na něj začne klást destruktivní požadavky a začne ho zbytečně obviňovat. Pravda je, že někteří lidé s milými slovy rozhodně nešetří, ovšem jejich chování o lásce nic nevypovídá. Pak jsou také takoví, kterým stačí slyšet „miluji tě“ a odpustí partnerovi jakýkoli prohřešek. Podtrženo sečteno: s vyjadřováním lásky to není jednoduché a všichni celý život tak trochu hledáme tu správnou cestu. Má mě rád? Má mě ráda?

Jedna moje kamarádka tvrdí, že malinká nejistota je vlastně docela příjemná. Nutí člověka neustále se snažit a zároveň mu dovoluje snít. Protože když budete mít ve všem jasno, přestane vás to bavit. A tak na projevy lásky jděte polehoučku a zkoušejte je spontánně, radostně a se zaujetím. Možná to je přesně to, co muži i ženy chtějí.