Kdybych tak mohla prožít jeden život nanečisto. Abych se vyvarovala všech hloupých chyb!“ posteskla si nedávno kamarádka, která podvedla svého muže, a teď za to pyká. Leckomu by vyhovovalo totéž. A když ne život nanečisto, pak aspoň aby se hříchy daly vyprat jako špinavé prádlo. Hříšník i ublížený by si zapnuli čudlík s programem a jejich duše by za chvíli byly jako nové. Skutečnost je však mnohem složitější. Hned na začátku je třeba zdůraznit, že jsou křivdy a křivdičky. Je rozdíl mezi zlem spáchaným z hlouposti, nezkušenosti, neznalosti nebo nedbalosti.

A pak tím, jestli šlo o akci vědomou nebo dokonce plánovanou. Důsledky mohou být možná stejné, ale přece jen se člověk lépe vyrovná s podrazem, když ví, že nešlo o řízenou akci namířenou přímo proti němu. Také je potřeba říct, že když přijde na věc, chováme se obvykle úplně jinak, než si myslíme. Teď mluvím například o tom, že když se zeptáte několika náhodně zvolených žen, jestli by odpustily nevěru, chytnou se všechny za hlavu a vykřiknou: „Všechno bych odpustila, ale TOHLE fakt ne!“

Kdo v té situaci byl, ví, že skutečnost je nakonec úplně jiná. „Odpuštění a dávání dalších šancí je jednoznačně individuální záležitost, záleží na nastavení každého z nás. Jsou jedinci celkově křehčí a jiní zase silnější. Od toho se pak odvíjí, nakolik si je člověk jistý sám sebou nebo jestli se cítí ve svém životě ukotvený. Pochopitelně záleží také na tom, jaký vztah má k člověku, který mu ublížil,“ shodují se psycholožky Martina Trojanová a Zuzana Lišková.

Muži a ženy podle Martiny Trojanové odpouštějí a dávají x-té šance zhruba stejně často. Ovšem liší se důvody, proč to dělají. „Muži tak někdy činí z jakési pohodlnosti, prostě proto, aby se o ně někdo staral. Ženy zase nejednou ‚odpouštějí‘ kvůli finanční závislosti na muži,“ říká. Když odpustíte a dáte novou šanci, neznamená to, že k druhému musíte okamžitě pociťovat kladné city. A rovněž to neznamená, že jste slabí nebo si necháte kálet na hlavu, jak vás lehce mohou přesvědčit kamarádky, které by přece nikdy… znáte to. Odpuštění a nová šance znamenají ochotu podívat se na věc z nadhledu. Ale má to svoje pravidla.

Nevěra

Když se řekne odpuštění a nová šance, většina lidí si tato slova okamžitě spojí s nevěrou. Ženy berou nevěru jinak než muži, v konečném důsledku se ale obě pohlaví zabývají stejnou otázkou: odpustit, nebo neodpustit? I bez odborníků se zřejmě shodneme na tom, že záleží, o jakou nevěru šlo – byl to jednorázový sex na služební cestě, kdy váš protějšek možná ani neví, jak se dotyčná jmenovala, nebo šlo o skutečný „plnokrevný“ vztah se zamilovaností, pravidelným sexem, chozením za ruku, zkrátka se vším všudy?

ČTĚTE TAKÉ: Dostatek mléčných výrobků vám zajistí úbytek kil

Psycholožka Martina Trojanová by se za odpuštění a novou šanci přimlouvala v případě jednorázového úletu. Pokud vaše manželství bylo jinak dobré (což zní sice nudně, ale komu se to dneska povede?), vyplatí se zvažovat, jestli ho položit kvůli jednomu zakolísání. Takové úvahy ovšem nemají co dělat s tolerancí vůči nevěře. To je důležité si neplést! Nikdo na světě vám nezaručí, že váš partner vás nikdy v životě nepodvede.

Ovšem můžete toto riziko minimalizovat, když si svůj protějšek správně vyberete. A to dnes lidé podle Martiny Trojanové podceňují: „Je pro mě s podivem, kolik času dnes lidé věnují výběru kdečeho, ať už nových lyží, nebo nábytku, ale u partnerů je to mnohdy volba ne zvlášť promyšlená a založená na nepříliš významných hodnotách pro vztah,“ říká. Když ještě navíc vstupujete do vztahu s tím, že pokud to nebude klapat, tak se prostě rozejdete, už tato myšlenka podle odbornice a priori připouští nevěru. A ta – jak víme – vyžaduje lež plus různé další menší a větší křivdy.

Pokračování >>>