Zatímco od dětství se každému vtlouká do hlavy, že lhát se nemá, čím je člověk starší a zkušenější, tím více si uvědomuje, že realita je poněkud jiná. Samozřejmě zákeřné, zlé, poškozující a ubližující lži by měly zůstat nevysloveny. Ovšem takové, které mohou prospět, nebo minimálně nezpůsobit škodu, s těmi už je mnohem užitečnější se naučit zacházet.

Sluší ti to, miláčku

Zřejmě nejčastější milosrdnou lží, kterou musí říkat ve vztahu převážně muži, je ono známé „sluší ti to, miláčku“. Jde se s ženou do divadla, do kina či kamkoli jinam do společnosti. Žena se snaží udělat dobrý dojem, namaluje se, dlouho přemýšlí nad oblečením, zkouší různé kombinace šatů a nakonec potřebuje slyšet onu jedinou kouzelnou větičku.

Nemusí to být nutně lež. Kdyby vypadala vyloženě jak hastroš, je lepší k ní být upřímný. Muži toto pronášejí většinou bez nějakého zlého úmyslu nebo hlubšího promýšlení. Je to prostě fráze, kterou je nutné říct před tím, než se jde nějak ven, nebo než se nakoupí nový hadřík. Že to někdy může být shodou okolností lež, komu to vadí? Ženy jsou spokojené, muži taky.

Věrnost až za hrob

Jak vždy říkal zprofanovaný sexuolog Miroslav Plzák o nevěře: „zatloukat, zatloukat a zatloukat.“ Na to se dá pohodlně aplikovat pravidlo o milosrdné lži. Vždyť přeci co oči nevidí, srdce nebolí. Přestože nemalá část lidí obětovává čas, peníze i důstojnost tomu, aby usvědčili partnera z podvodu, drtivá většina se naopak snaží o nevěře partnera zoufale nevědět nic.

Rádi tak poslouchají milosrdnou lež, když jim jejich partner tvrdí, že skutečně s dotyčným XY nikdy nic neměl. Takovou lež je skutečně vhodné aplikovat v případech, kdy dojde k nějaké menší eskapádě, úletu nebo omylu, kterého dotyčný upřímně lituje, nic tím ale neohrozil a vše se může s klidem vrátit do původního stavu. Naopak přiznání pravdy by mohlo leccos poničit, druhému a dalším ublížit a za to to nestojí.

Lži o bývalých

Mezi další sadu milosrdných lží, za něž se ve vztahu nemusíte stydět, patří lži o bývalých partnerech. To platí pro ženy i muže, protože ani jeden nerad slyší o tom, v čem byl jejich předchůdce lepší. Naopak to bývá využíváno jako nástroj k tomu, aby bylo dotyčnému ublíženo. Typicky: „Moje bývalá, to byla kuchařka“, nebo „ty Vaškovi v posteli nesaháš ani po kotníky.“

Pokud druhého nechcete ranit, ale naopak potěšit a rozradostnit, je mnohem lepší zvolit milosrdnou lež v případě jeho srovnání s vaším expartnerem. Muži mají tendence se vyptávat na sexuální či řemeslnické dovednosti bývalých, takže je lepší lehce zalhat než frustrovat. „Ty jsi v posteli neuvěřitelný!“, nebo „jak ty pěkně dovedeš zbouchat poličku, ty jsi můj šikula“.

Ženy zase bývají porovnávány, co se kuchařských, společenských či vzhledových možností týče. Věty typu: „Jo, Verča, ta dokázala rozesmát celou hospodu“, nebo „ta svíčková od Anežky, to bylo něco.“ Klidně se zkříženými prsty potvrďte, že váš současný partner(ka) je ten nejlepší.

Obávaná tchýně

Přestože se to vysloveně netýká partnerského soužití, tak i milosrdné lži vůči tchýni se mohou ve vztahu velice vyplatit. Většina lidí totiž svou matku má ráda, takže její pozitivní ohodnocení potěší nejen ji, ale také vašeho partnera. Rovněž váš dobrý vztah s tchýní se může kdykoli hodit.

Je tak velice užitečné pochválit „mamince“ její dům, sdělit jí, že má dobrý vkus pro výběr nábytku, dekorací a květin. Pochvalte také jídlo, které uvařila, a řekněte si o recept, přestože to byla nejhorší šlichta, kterou jste kdy jedli. Na závěr pochvalte i její dítko, jak ho dobře vychovala. i když sami dobře víte, že to není úplně ideální.