Maminka.czKojenec

Čí je to dítě...

Martina Malá 9.  7.  2010
„Po tobě má uši,“ tvrdila mi svého času tchyně při pohledu na dceru. Kdybych byla muž, možná by mi to jako určení rodičovství nestačilo. Jenže já o dceři věděla, že jsem ji porodila.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Stalo se módou nechat si udělat genetické testy v případě zlomku pochybností, které muže čas od času nahlodávají. Moje děti jsou „provedeny přes kopírák“, a já vím, že jakékoli další bude mít výrazné rysy svého tatínka. Jednoho tatínka.

Kdyby můj partner byl nejistý ješita, mohl by mi oponovat a tvrdit, že děti sice na první pohled stejného tatínka mají, ale že jím může být třeba zahradník nebo instalatér. Ještě že takový není, navíc naše společné děti vypadají přesně tak jako on před pětatřiceti lety.

Jak to funguje?

Pokud si tatínek (nebo i maminka) není jistý, jestli je dítě opravdu jeho, může si zaplatit a následně nechat udělat testy k určení rodičovství. V devadesáti devíti procentech této možnosti využívají otcové, protože slovy klasika je matka jistá, otec vždy nejistý... Například vytržený vlas obsahuje ve vlasové cibulce kompletní genetický materiál daného jedince.

Pokud tatínek použije vlasy své i svého potomka, dozví se prakticky s jistotou, jestli vychovává vlastní dítě, nebo nikoli. Každý člověk je geneticky jedinečný, jeho DNA představuje specifický prototyp kyseliny deoxyribonukleové (DNA), a je možné jej tedy použít k jeho identifikaci. U dětí pak dochází k „namíchání“ DNA obou rodičů, a toho pak test rodičovství využívá.

Co musím dodat?

Jestliže se chcete ujistit v tom, zda je potomek skutečně váš, můžete si vybrat z několika možností, jaké vzorky dodáte (krevní vzorek, výtěr z ústní dutiny, vlasové cibulky). Ceny takového rozboru a identifikace se pohybují podle zvoleného typu od 4 do 12 tisíc. Výsledky jsou vám většinou sděleny poštou. Nejčastěji se používají stěry z ústní dutiny.

Provádějí se drobným kartáčkem, kterým se setřou buňky ze sliznice. Odborníci se shodují na tom, že kdyby se testy určení rodičovství mohly dělat pouze oficiálně, například z důvodu rozhodnutí soudu, docházelo by častěji k rozpadu rodin, protože by se jednalo o otevřeně vyslovenou nedůvěru. Navíc etickou otázkou zůstává, jestli sdělovat, či nesdělovat případné zjištěné genetické předpoklady pro závažná onemocnění.

Pro testování je vždy nutné mít souhlas dospělé osoby i zákonného zástupce osoby nezletilé. Navíc je velký rozdíl mezi tím, jestli se chce někdo nechat testovat dobrovolně (třeba právě kvůli rodinné anamnéze), nebo proto, že mu někdo vnukne o rodičovství pochybnosti. Takové případy je pak nezřídka nutné řešit s odborníky psychology.

Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Témata: Děti, Časopis Maminka, Předškolák, Novorozenec, Školák, Batole, Kojenec, Jen pro maminku, Instalatér