Církevní školy: Co mohou nabídnout malým ateistům?

Přínášíme příběhy čtyř nevěřících rodičů, kteří své děti nechali zapsat do církevních škol. Čím jim je tato vzdělávací instituce sympatická a co jim nabídla navíc?

Zatímco v tradičně ateistickém Česku je základních církevních škol jako šafránu, například v Itálii je jejich zastoupení ve vzdělávacím systému velmi hojné. Italské základní církevní školy mají však s těmi českými jedno společné; dobrou pověst. Což dokládá i skutečnost, že do českých církevních základních škol dochází i mnoho dětí z rodin, které křesťanskou víru nepraktikují. Co tyto rodiče vede k tomu, že své dítě do církevní školy zapíší?

Jsme nevěřící, ale dítě jsme poslali do církevní školy

Klára L.: „Syn má diagnostikovanou vývojovou dysfázii, a už při zápisu na naší spádovou školu mi bylo jasné, že tamní paní učitelky by to s ním neuměly. Osobní rozhovor s pedagožkou u zápisů mě naprosto zděsil – dál to nechci komentovat. Syn je nyní v církevní škole, od začátku zde nebyl naprosto nic problém! Nakonec neměl ani asistenta, jeho paní učitelka vše zvládá skvěle. Takže shrnuto podtrženo; oceňuji toleranci k jinakosti dítěte, snahu hledat řešení a neusnadňovat si práci. Líbí se mi i pospolitá rodinná atmosféra školy. Věřící ale nejsem, do kostela nechodím. “

Táňa S.: „Erik byl už v první třídě nezvladatelný, na základní škole nám proto doporučovali speciální školu, ale já chtěla dát Erikovi ještě šanci. Navíc jsem měla hodně špatné svědomí, protože mám jako samoživitelka kvůli práci na Erika hrozně málo času. Co ale nezvládly represe, zákazy, školní psycholožka a já jako rodič, zvládl jeho nový třídní učitel a zároveň kněz. Nevím, jak to dělá, ale vím, že nekřičí. Erik stále není žádný svatoušek, ale ve škole spolupracuje, zlobí mnohem méně, snad zvládneme i pubertu, které se moc bojím.“

Ema B.: „Obě dcery mám na církevní škole z prostého důvodu, školu máme za domem a má slušné reference. Sice jsme měli obavy z toho, aby na dcery nějak netlačili a věrouka nezasahovala do některých předmětů, ale kromě jednoho případu jsme se s tím za 3 roky nesetkali. Spíš než učitelé mluví s holkami o víře někteří spolužáci.“

Jan J: „Syn bude přecházet na běžnou státní školu s velmi dobrým jménem, nedostal se totiž na gymnázium a já se obávám, že i proto, že v jeho škole kladli větší důraz na vztahy, morální hodnoty a řád, než na výuku. Syn byl ve škole velice spokojený, dobrý základ do života dostal, nyní je však čas zabrat ve studiu.“ (Jan J.)

Platí se na církevní škole školné?

Zatímco u běžných základních škol je zřizovatelem obec či město, u církevních jsou to arcibiskupství (v případě katolické církve), nebo církve samotné (např. Českobratrská církev evangelická). Nejedná se tedy o školy soukromé, církevní školy jsou finančně závislé na státu. Zákon sice umožňuje církevním školám vybírat školné, ale na rovině základních škol není tato praxe běžná nebo je poplatek spíše symbolický.

V budoucnu se vzhledem k plánům ministerstva možná situace s financováním změní a některé církevní školy skončí. „Už teď jsme obtížně financovatelní. Každoročně musíme na provoz školy zajistit velkou sumu finančních prostředků, která jde nad rámec toho, co získáme na dotacích.“ – tvrdí například ředitel Dívčí katolické střední školy se zaměřením na vzdělávání děvčat s mentálním i fyzickým postižením, Luboš Hošek. Souhrnně lze říci, že ať již jde o speciální církevní školy, nebo běžné základní církevní školy, je v nich zkrátka kladen větší důraz na duchovní rozměr života, určité morální hodnoty, patrná bývá i snaha o individuálnější přístup k žákům. Lidé se také více osobně znají (z církve, církevních akcí) a vztahy tak mohou být o něco osobnější.

Učí na školách jeptišky? Nebude z dítěte fanatik?

Na některých školách řádové sestry učí, na některých ne, avšak i ony musí mít pedagogické vzdělání. Na nekatolických církevních školách najdete duchovního v roli pedagoga spíše výjimečně, učí zde zkrátka věřící učitelé, někde dokonce jen pečlivě vybraní učitelé s pozitivním a tolerantním vztahem k dané víře. Ostatně právě to je základní předpoklad k přijetí na všechny církevní školy – dítě nemusí být vychováváno ve víře, ale mělo by pocházet z tolerantního a respektujícího rodinného prostředí. „Do školy jsou přijímány bez rozdílu všechny děti, věřící i nevěřící, děti z rodin vyznávajících nejrůznější náboženství. Škola a všichni vyučující jsou tolerantní k této různosti, ale nezakrývají svůj katolický přístup k životu.“ uvádí se například na webových stránkách Veselé školy, jejímž zřizovatelem je Arcibiskupství pražské. Na stránkách školy se dále píše: „ Ve škole je kaple, kde se konají katolické mše. Ve škole probíhají krátké modlitby, obvyklé pro nábožensky žijícího člověka. Nikdo není nucen, aby se modlil.“

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Slunce a Jupiter přejí vašim výletům a poznávacím zájezdům. Když ale toužíte být jen spolu s partnerem nebo s dětmi doma, je všechno v…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci