[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Císařský řez jako operační ukončení těhotenství samozřejmě zůstává operací, ale liší se ten plánovaný od urgentního. Při jasných indikacích proběhne v klidu, s pečlivou přípravou, důkladnými informacemi.
Veškerá očekávatelná rizika se mohou minimalizovat a samotná operace se provádí v době, kdy porod ještě nezačal. Plánovaný výkon se provádí v pracovní době, tedy za přítomnosti veškerého potřebného personálu, laboratoře, transfuzní stanice. Vše je připraveno ke zvládnutí jakýchkoli změn a případných komplikací. Tyto informace by měly budoucí rodičky vědět vzápětí poté, co jim gynekolog oznámí, že bude lepší dítě přivést na svět operačně.
Urgentní císařský řez přichází v úvahu až v situaci rozběhlého porodu, kdy je ohroženo dítě, matka nebo oba. Často není čas na epidurální analgezii, takže žena musí mít celkovou anestezii, jde o minuty, proto je výkon otázkou rychlého rozhodování. Smyslem je jediné: Bezpečně přivést na svět zdravé dítě a neohrožovat přitom zdraví maminky.
Těch existuje řada: větší plod koncem pánevním, nepříznivá poloha dvojčat, naopak velmi nízká porodní hmotnost dítěte, myom, předchozí porod císařským řezem, ortopedické, neurologické, oční, interní problémy. Když je případná komplikace známá (kupříkladu když se žena ještě před otěhotněním léčí), dá se naplánovat operační ukončení porodu a budoucí maminka je klidnější, zařídí si vše potřebné s předstihem a vlastně zná i termín narození svého miminka.
K nejčastějším indikacím urgentního císařského řezu patří nedostatečné zásobení plodu kyslíkem, předčasné odloučení placenty, onemocnění matky s rychlým vývojem (nejčastěji preeklampsie).
Přinesou jistotu a sníží pocit strachu a obav z neznámého. Proto je důležité o průběhu hospitalizace a celého výkonu mluvit. To se týká samozřejmě plánovaného císařského řezu (o možnosti urgentního sice ženy obecně vědí, ale proč se strašit dopředu…).
Zeptali jsme se porodní asistentky Evy Smejkalové, jak probíhá příprava na porod plánovaným císařským řezem a následná péče: „Pokud je těhotenství fyziologické, přicházejí budoucí maminky k nám do porodnice do těhotenské poradny v sedmatřicátém týdnu. Zde proběhnou průměrně tři návštěvy, kde se také, pokud to stav vyžaduje, plánuje císařský řez, někdy už je o něm rozhodnuto dříve kvůli jasným indikacím. Pokud lékař v poradně indikuje císařský řez, samozřejmě to probere i s rodičkou a vše jí vysvětlí.
Poté žena projde předoperačním vyšetřením (nutné jsou běžné odběry a zhodnocení praktickým lékařem) a s výsledky je poté odeslána na anesteziologické konzilium. Tam probere s anesteziologem kromě své zdravotní anamnézy také vhodný způsob anestezie u císařského řezu. Lékař nabídne rodičce možnosti, vysvětlí nejen samotný způsob podání anestezie, ale i výhody a nevýhody jednotlivých variant. Na výběr jsou v podstatě dvě: celková, tedy klasická, narkóza nebo místní, například epidurální.
Snažíme se preferovat svodnou anestezi, epidurál, kde anestetika působí lokálně, rodička je při vědomí a může si prožít porod svého dítěte. Pak už se určí termín operace (pokud to nevyžaduje stav, je to devětatřicátý ukončený týden) a čas příjmu na porodní sál, maminka je poučena porodní asistentkou ohledně příjmu a obdrží i písemné pokyny.“
„Příjem je ráno v den operace v určitou hodinu,“ pokračuje Smejkalová. „Večer před operací si dáte už pouze lehkou večeři, pít byste měla podle potřeby, nejlépe nesycenou vodu, od půlnoci v režimu maximálně 2 deci za hodinu. Léky, které užíváte dlouhodobě, užijete, jak je předepsáno. V den operace již žádné potraviny, tekutiny podle potřeby, zase ne více než 2 deci za hodinu.
S sebou pouze základní hygienické potřeby, župan, přezuvky a doklady. Na jednotce intenzivní péče nejsou skladovací a úložné prostory pro věci. Na porodní sál přichází rodička většinou s partnerem v uvedený čas. Po příjmu následují další podrobné informace o průběhu výkonu. Edukace ze stran porodních asistentek probíhá v podstatě stále. Rodičku upozorníme, že přesný začátek operace je ovlivněn situací na porodním sále, kde se může třeba zkomplikovat jiný spontánní porod a musí se ukončit akutně císařským řezem.
Po asi hodinové přípravě čeká spolu s partnerem na uložení na operační stůl. Pokud je císařský řez veden v epidurální anestezii, má obrovskou výhodu, že partner může být s maminkou přímo na operačním sále. Samozřejmě ne všichni otcové jsou schopni toto akceptovat. Ale to nevadí, ihned po porodu jsou již u novorozence, vyfotí si ho, pochovají a navážou první kontakt.
To znamená také edukovat otce, jaký bude průběh, jak a kde se převlékne, kde bude na operačním sále a kde s miminkem, co bude následovat po operaci. Na naší klinice se také snažíme o to, aby byli novorozenci kojení, a pokud si to maminka přeje a operatér dovolí, přikládáme novorozence k prsu již na operačním sále. To rozhodně přispěje k včasnému nástupu laktace. Jestliže je anestezie celková, otec je bezprostředně po porodu s dítětem pouze na novorozeneckém boxu a miminko k prsu nepřikládáme.“
„Po operaci je maminka převezena na jednotku intenzivní péče, kde stráví 6 až 24 hodin, podle aktuálního stavu a času operace,“ popisuje dále Smejkalová. „Na JIP se monitorují základní životní funkce a jsou tlumeny bolesti. Další výhodou epidurálu je tlumení bolesti probíhající kontinuálně přes zavedený katétr a působící opět pouze lokálně. Na JIP nejsou povoleny návštěvy.
Dětské sestry nosí novorozence přikládat k prsu po třech hodinách. Vstává se nejdříve za šest hodin do sprchy a druhý den ráno po operaci přichází také rehabilitační pacovnice. Vysvětlí mamince, jak vstát, lehat si a jaké cviky jsou vhodné k dobré pooperační adaptaci.“
„Po určené době, většinou druhý den ráno, se šestinedělka stěhuje na standardní oddělení šestinedělí. Zde se už začlení do standardního běhu šestinedělí. Pokud je maminka fit, dostane novorozence ihned na pokoj. Záleží na stavu a na vzájemné domluvě. Někdy si ještě potřebuje odpočinout, po těžším průběhu porodu (větší krevní ztráty apod.), v takovém případě si dětské sestřičky nechají novorozence u sebe nebo si ho odnesou alespoň na noční pauzu, aby se maminka vyspala.
Dětské sestry také vysvětlí, jaká je vhodná poloha při kojení po císařském řezu. Maminky navštěvuje rehabilitační pracovnice i na oddělení šestinedělí. Po kontrole jizvy a vyšetření vedoucím oddělení odchází čtvrtý až pátý den domů. Záleží jak na pooperační adaptaci maminky, tak i poporodní adaptaci novorozence. Ten musí začít sát, přibývat na váze jako miminko narozené při spontánním porodu.
Při odchodu jsou maminky detailně poučeny, jak se starat o jizvu (masírování, šetřit se, nezvedat těžká břemena, nekoupat se ve vaně nebo bazénu po dobu šestinedělí). Steh je většinou samovstřebatelný, takže se již nemusí odstraňovat, protože vypadne sám. Po císařském řezu nejsou nějaká zvláštní pravidla ohledně návštěvy gynekologa. Stejně jako ostatní čerstvé maminky si žena naplánuje běžnou kontrolu po skončení šestinedělí,“ dodává Smejkalová.
Ke snížení obav jistě přispěje dostatek informací. Nejlepší je navštěvovat předporodní kurzy, kde se probírají i varianty porodu císařským řezem. Porodnice pořádají také vlastní kurzy, kde se maminky mohou dozvědět i specifika té které porodnice. Pak také samozřejmě oficiální webové stránky, kde bývají informace o režimu oddělení. Čím víc se dozvíte, tím spíš se zbavíte obav, vždyť většinou jde o vaši první hospitalitalizaci...
Odborná spolupráce: prof. MUDr. Pavel Calda, CSc.