Co může ohrozit novorozence bezprostředně po porodu?

Právě se narodilo a je velmi zranitelné. Co všechno ho ohrožuje?

Komplikací, které se mohou přihodit v poporodní adaptaci novorozence, je řada. Jednou z nejčastějších obtíží je vdechnutí neboli aspirace plodové vody. „Během spontánního porodu při prostupu dítěte pánví dochází k stlačení jeho hrudníku, čímž se vytlačí část tekutiny z plic. Je to přirozená prevence vdechnutí plodové vody.

V případě, že dojde k jejímu vdechnutí během porodu, záleží na jejím množství a také na kvalitě,“ vysvětluje dětská lékařka MUDr. Klára Šillerová. „Je-li plodová voda nezkalená a miminko jí vdechlo jen malé množství, jde o docela běžnou a klinicky nevýznamnou záležitost. Organismus novorozence je uzpůsoben k tomu, aby takové množství vody z plic vstřebal.“ Problém přichází ve chvíli, kdy děťátko vdechne větší množství plodové vody.

„Vdechnutí masivního množství plodové vody je většinou spojeno s nedostatkem kyslíku ještě v děloze, a to je samozřejmě již vážná komplikace. Příčin je řada, například špatná funkce placenty, hlavně u přenášených plodů, nebo stlačení pupečníku, předčasné odlučování placenty a podobně,“ objasňuje doktorka Šillerová. Snížený přívod kyslíku placentou vede k dušení, které nastartuje předčasné hluboké dýchací pohyby a tím vdechnutí plodové vody. Při větším nedostatku kyslíku odchází do plodové vody obsah střev miminka, tedy tzv. smolka, která se skládá z elementů spolykané plodové vody a žluči.

Vdechnutí plodové vody se smolkou vyvolá po narození akutní ucpání dýchacích cest, tedy těžkou dechovou tíseň a zápal plic. „Prevence těchto potíží spočívá ve včasném odhalení rizika nedostatku kyslíku u plodu, proto je důležité chodit pravidelně do poradny, kde se v posledních týdnech před porodem provádí kardiotokografie, při níž se snímá srdeční frekvence plodu, a její odchylky mohou ukazovat na vyšší riziko komplikací. Proto je tento monitoring důležitý i v průběhu porodu, aby se při hrozící komplikaci rychle ukončil.

Dojde-li k vdechnutí plodové vody se smolkou, je nutné tuto vodu co nejdříve z dýchacích cest odsát a následně o dítě intenzivně pečovat, většinou přichází na řadu výplach plic, dechová podpora umělou plicní ventilací apod.,“ popisuje lékařka.

Malý žluťásek

Další velmi častou komplikací je novorozenecká žloutenka. Nejčastěji se projeví ve 3. a 4. dni života dítěte, a to až u poloviny novorozenců. Miminko může ale zežloutnout i později. „Důvodem novorozenecké žloutenky je přebytek krvinek z nitroděložního života. Organismus novorozence musí odstranit rozpadlé červené krvinky, proto se část rozpadových produktů, zejména bilirubinu, což je žluté krevní barvivo, ukládá v kůži a zbarvuje ji dožluta,“ vysvětluje MUDr. Šillerová. Novorozenecká žloutenka může být fyziologická, tedy normální, protože z důvodu zvýšeného množství krve odbourává každý novorozenec červené krvinky na bilirubin.

Nebo může být patologická, což je příznakem onemocnění. Taková žloutenka se vyskytuje u poškození jater nebo z důvodu celkové infekce či u rozdílnosti krevních skupin matky a dítě. „Častěji se s ní setkáme u nedonošených dětí, které mají nezralá játra, u dětí se stagnační cyanózou, to jsou drobné modřinky na části těla, kde byl během porodu vyšší tlak na tkáně delší dobu. Také u dětí s kefalhematomem, což je otok či modřina na hlavičce novorozence. Dnes se sleduje orientačně tzv. transkutánní ikterometrií, kdy se měří zbarvení kůže speciálním přístrojem.

Přesněji se ověří odběrem krve a stanovením hodnoty bilirubinu v séru,“ dodává dětská lékařka. Většina fyziologických žloutenek odeznívá sama bez nutnosti zásahu během několika dní. V případě, že je hodnota bilirubinu vyšší, což se stanoví podle tzv. Hodrova grafu, kde se jeho výše hodnotí podle stáří dítěte v hodinách, přichází na řadu fototerapie, tedy léčba modrým světlem, které bilirubin rozkládá. U patologických žloutenek, tedy těch způsobených jinou chorobou, nejen odbouráváním červených krvinek, se musí odstranit příčina, nejčastěji infekce.

Pouze ve velmi závažných případech je nutné přistoupit k výměnné krevní transfuzi. Při vysokých hodnotách bilirubinu totiž může dojít k poškození mozku a hrozí křeče, poruchy sluchu či snížení inteligence. Dříve se doporučovalo dávat miminko na sluneční světlo. „Léčba slunečním světlem v domácích podmínkách, není podle posledního stanoviska České neonatologické společnosti doporučována, protože představuje riziko přehřátí nebo naopak podchlazení dítěte. I když je nutné uznat, že sluneční svit svůj efekt má. Nejlepší prevencí novorozenecké žloutenky je ale časté kojení. Kojený novorozenec se totiž dobře zbavuje smolky, která bilirubin obsahuje,“ doporučuje MUDr. Šillerová.

Má to ale i háček. „Aby to nebylo tak jednoduché, kojení může na druhou stranu přispívat k prodloužení žloutenky. Pak vzniká takzvaná žloutenka kojeného dítěte. Ustoupí spontánně do jednoho až čtyř měsíců. Při vysokých hodnotách se doporučuje přerušení kojení na 12 až 24 hodin, miminko pak dokrmujeme lžičkou odstříkaným mateřským mlékem, ohřátým na 56 °C po dobu 15 minut. Pak dojde k poklesu hodnot. Nejspíš za to může enzym lipáza, který brzdí odbourávání bilirubinu.“

Pozor na sepsi

Její podstatou je zánětlivá odpověď organismu na infekční podnět, spojená s výskytem bakterií v krvi. „Mezi nejčastější původce sepse u novorozenců patří Streptococcus agalactiae ze skupiny B, který se objevuje ve výtěrech z vaginy u některých těhotných. Z tohoto důvodu je každá žena před porodem vyšetřena stěrem z vaginy, zda je, či není infikována, a v případě pozitivního nálezu je přeléčena antibiotiky alespoň čtyři hodiny před porodem,“ vvysvětluje doktorka Šillerová. Mezi rizikové faktory patří předčasný odtok plodové vody, vyšší teplota matky při porodu, zkalená plodová voda, nízká porodní hmotnost, resuscitace novorozence po porodu či porod před 37. týdnem života.

Sepse se dělí na časnou (nastává do 24 až 72 hodin po porodu) a pozdní (po 5. dni života až do 3 měsíců). U pozdních sepsí se většinou najde ložisko infekce – nejčastěji zánět mozkových blan. Mezi její projevy patří dechové potíže, špatné prokrvení dítěte, žloutenka, zrychlení tepové frekvence, změny svalového napětí a apnoické pauzy. Dítě se sepsí je vždy hospitalizováno, musí být monitorováno, jsou mu nitrožilně podávána antibiotika, výživa je většinou vzhledem k jeho stavu také nitrožilní a někdy je nutná léčba kyslíkem či podpora dýchání.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Planety vám velice přejí, Saturn vám dává pozitivní výsledky při účetní a fakturační činnosti, Luna vám zase přináší kvalitní kontakt s…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci