[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Dlouhodobý partnerský vztah s sebou nese řadu výhod. Jsou jimi například vzájemně se doplňující schopnosti, dělba práce, sdílení zdrojů, jednota vůči nepřátelům, stabilní domácí prostředí pro výchovu dětí a širší spolupráce příbuzenstva. Aby mohli lidé využívat všech těchto možností, musí být schopni si udržet partnera, kterého si vybojovali. Lidé, kteří spolu nedokážou zůstat, způsobují těžké ztráty nejen sobě, ale i svým dětem. Právě z těchto důvodů se vyvinuly evoluční strategie pro udržení partnerů.
Jednou z nejdůležitějších je nadále plnit ta přání našeho partnera, která na počátku vedla k tomu, že si nás vybral. Nicméně pouhé plnění přání nestačí, jestliže se o stejnou věc budou pokoušet i jiní – naši soupeři. Jestliže z vnějšku přichází potenciální hrozba narušení svazku, aktivuje se v nás psychologický mechanismus, který se spustí v případě nutnosti nastartovat strategie pro střežení partnera. Tímto mechanismem je žárlivost.
Do ordinace nedávno přišel muž ve středním věku a stěžoval si, že ho manželka jistě podvádí, a on již neví jak dál. Důvodem pro jeho podezření byla nalezená esemeska, kde jiný muž vyjádřil touhu po setkání s jeho partnerkou. To ho vyprovokovalo k dalším akcím jako sledování, natáčení manželky, kontrola jejích věcí a podobně. Manželka nic nepřiznávala a muž – nemaje jistotu – obcházel společné přátele, kterým ukazoval fotky a e-mailovou korespondenci s žádostí o ujištění, že byla přichycena při činu.
Dokonce znám i případ, kdy muž tajně očichával manželce kalhotky po návratu z práce ve snaze zaznamenat eventuální pach údajného soka. Když přistihneme našeho partnera v posteli s někým jiným, zaplaví nás v první fázi snůška emocí od lítosti a pocitu opuštění po následný vztek a silný pocit ponížení. Sexuální žárlivost se tedy skládá z emocí vyvolaných pozorovaným ohrožením sexuálního vztahu. Vztek, smutek a ponížení jsou také častou motivací pro akce namířené k odstavení rivala nebo k zabránění odchodu partnera. V ordinaci jsem se setkala například se ženou, jejíž manžel zmlátil šéfa, který ji přivezl domů po pracovním večírku.
Z hlediska evoluce je pro muže nevěra ohrožením číslo jedna, protože hrozí reálné nebezpečí, že by mohl investovat své zdroje a péči do cizích potomků. Tento problém se vyskytuje všude tam, kde k oplodnění dochází v samičím těle, a muž tedy nemá stoprocentní jistotu, že bude investovat do vlastních genů. Nevěra ženy a neschopnost udržet si partnerku je pro muže rovněž spojená s posměchem a s dočasnou ztrátou společenského statusu. Jistě známe slovní hříčky typu: „Jeho parohy jsou tak velké, že ani neprojde dveřmi.“ Výzkumy ukazují, že muži identifikují sexuální pletky svých partnerek jako primární důvod k žárlivosti. Na druhé místo pak řadí srovnávání sebe s rivalem.
ČTĚTE TAKÉ: Veronika Žilková: „Rodiče by neměli přehnaně reagovat na nějaké ty pády svých dětí“
Ženy naopak označují za primární důvod k žárlivosti to, když jejich muži tráví čas s jinými ženami, rozmlouvání se soupeřkami a líbání. Ženská žárlivost se tedy spouští hrozbou investování partnerových zdrojů do jiné ženy a jejích potomků. Mužským spouštěčem je pak možný odklon sexuálních služeb partnerky. Žárlivost vede do stavu pohotovosti organismu, který může aktivovat taktiky namířené proti partnerovi, proti soupeři nebo proti sobě samému.
Vždycky je však nutné pečlivě rozlišovat mezi zdravou žárlivostí, která vztah neohrožuje, naopak vede k posilování sebevědomí, vylepšování vzhledu partnerky a k projevům laskavosti, péče a lásky, od žárlivosti, která ničí vztah a vede k psychickému či fyzickému násilí, nebo dokonce k psychické sebedestrukci žárlícího. Škála projevů žárlivosti zasahuje od normy až po patologickou žárlivost, která se stává vážným problémem vyžadujícím zásah specialisty – zkušeného psychologa a v krajních případech i psychiatra.