[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Přiznávám, že horečku dítěte prožívám jako matka o dost jinak než jako lékařka. Dobrá zpráva ale je (což se taky těžko poslouchá), že většina horeček je mírná, zmizí sama a nepotřebuje léčení.
Zaprvé, co je to vlastně horečka? Když je vaše dítě nemocné, zvýšená tělesná teplota obecně znamená, že se tělo snaží zbavit viru nebo bakterie. Znamená to, že mít horečku může vlastně sloužit jako ochrana a být i produktivní stav.
Výzkumy ukazují, že některé děti, které mají horečku v průběhu virové infekce, se uzdraví dokonce rychleji než ty, které ji nemají. Většina pediatrů považuje horečku za teplotu nad 38 °C (u miminek od 1 do 3 měsíců však informujte svého lékaře ihned, jakmile má váš novorozenec teplotu nad 37,5 °C).
Mnoho rodičů se ale domnívá, že horečka začíná kolem 37 °C nebo 37,5 °C, což je z definice „pouze zvýšená teplota“. My doktoři se až tak nezajímáme o to které konkrétní číslo. Když nám řeknete, že má vaše dítě teplotu 38,3 °C versus 39,4 °C, nemyslíme si, že je v tom velký rozdíl.
Nemáme rádi horečky nad 40 °C, ale každé nižší číslo pořádně neukazuje, jak nemocné dítě vlastně je. Spíše se zaobíráme tím, jak se dítě chová a jí, a nejdůležitější je, kolik dní horečka trvá. Horečka do tří dnů může být normální u infekce, obzvlášť u mírného onemocnění dýchacích cest, ale pokud po třech dnech neklesne, kontaktujte lékaře.
Nemusíte léčit horečku, pokud je nižší než 38 °C a vaše dítě jinak vypadá v pořádku. Pokud se však rozhodnete dát dítěti paracetamol nebo ibuprofen, nemělo by být vaším cílem srazit teplotu z 39,4 °C na 37,8 °C. Vaším cílem je dosáhnout toho, aby se dítě cítilo lépe. Pokud se tedy dítě zase chová tak jako obvykle, ale jeho horečka vlastně o moc neklesla, tak je to v pořádku.
Většinou je způsobená prostě jenom nešťastnou náhodou po nachlazení. Většina případů ušní infekce je odborníky považována za virové infekce. Ušní infekce mohou být způsobeny buď viry, anebo bakteriemi, když se nadměrně nahromadí tekutina ve střední části ucha.
Když se tento prostor zaplní slizem nebo hnisem, zanítí se a způsobuje to bolesti. Takže nejlepší lék, který můžete dát svému dítěti, když se domníváte, že má ušní infekci, je cokoli na snížení bolesti, jako například ibuprofen.
Ten má navíc protizánětlivé účinky. Tyto infekce jsou bolestivé, nečekejte, až zaberou antibiotika a nenechávejte dítě, aby je protrpělo. Antibiotika pomohou pouze v případě, že byla infekce způsobena bakteriemi. Protože může nadměrné užívání antibiotik vytvořit odolnější a agresivnější bakterie, chceme je používat jen ve správný čas.
Komise Ministerstva zdravotnictví pro účelnou farmakoterapii a studie mikrobiologických oddělení, například Nemocnice Na Homolce, pomáhají lékařům, aby lépe řešili ušní infekce.
Aby byla diagnostikována infekce, nestačí, když je bubínek jen zarudlý nebo je za ním trochu tekutiny; ušní bubínek musí být vyboulený a naplněný tekutinou nebo musí z ucha tekutina odkapávat.
Pokud váš lékař řekne: „Vypadá to jako počáteční stadium ušní infekce“ nebo „Ušní bubínek je trochu zarudlý“, je tu šance, že vaše dítě nesplňuje kritéria a nemělo by být léčeno pomocí antibiotik (většinou amoxicilin). Zeptejte se lékaře, jestli je ušní bubínek vyboulený a naplněný tekutinou.
Pokud není nijak vypouklý a ani z něj nevytéká tekutina, je možné, že nebudou antibiotika potřeba. Možná bude nejlepším lékem čas (pokud vaše dítě potřebuje léčbu, ale mělo amoxicilin během posledního měsíce, měl by lékař změnit antibiotika, aby zabránil odolnosti proti léku).
Antibiotika většinou potřebují všechna nemluvňata do 6 měsíců, děti od 6 do 23 měsíců s ušní infekcí v obou uších, osoby s nesnesitelnou bolestí, osoby s rizikem komplikací, například osoby s oslabeným imunitním systémem nebo se základními chronickými zdravotními problémy.
Mnoho rodičů se obává, že amoxicilin není nejlepší první volbou, ale data i nadále ukazují, že je. Pokud má vaše dítě kromě ušní infekce akutní zánět spojivek nebo výtok z očí, mělo by si ihned vzít lék, například Augmentin, který kombinuje penicilin a přísadu zvanou clavulanate potassium.
Bakterie, které způsobují jak ušní, tak oční infekci, mají tendenci k tomu být rezistentní vůči amoxicilinu. Pokud má dítě starší než 2 roky ušní infekci, ale nemá horečku ani nesnesitelné bolesti ucha, můžete ho nechat dva dny bez antibiotik a pozorovat ho.
Přitom mu podejte ušní kapky, například Otipax či Otobacid N. Důležité je také nasadit kapky do nosu (Nasivin nebo Olynth), které pomáhají oplasknutí sliznic. Ale pokud má stále bolesti anebo se jeho symptomy nezlepšily v průběhu 48 hodin, promluvte si s jeho lékařem.
Pokud příznaky zmizí za dva nebo tři dny pouze s léky proti bolesti, pravděpodobně se ušní infekce uzdravuje (a pravděpodobně byla virového původu). Pokud ale za tuto dobu stále ještě nejsou příznaky nemoci lepší, potřebuje dítě antibiotika nebo změnu medikace.
Jediný lék, který doporučuji při růstu zubů, je Nurofen. Existují také homeopatické prostředky, které mohou vašemu dítěti při těchto potížích ulevit, například Chamomilla 9 CH. O vhodném dávkování se poraďte v lékárně.
Gel pro zklidnění při růstu zubů je lokální anestetikum, většinou benzokain, který znecitliví dásně. Jestli už jste ho někdy použili, víte, že zanechává v ústech neurčitý, podivný pocit.
Zabírá pouze na povrchu kůže, takže nemusí nutně dosáhnout až do míst zasažených mírnou bolestí pod dásněmi, kde se nové zuby prořezávají nahoru. Protože se kojenci může stát, že gel spolkne, může taktéž dojít ke znecitlivění zadní části krku, což způsobí obtíže při polykání nebo vyvolá chování podobné dávení.
Vím, že už v současnosti existují gely bez benzokainu, ale zatím jsem neviděla žádná data, která by prokazovala jejich dobrý vliv.
Navrhuji, abyste nejprve vyzkoušeli kousací hračky pro prořezávání zubů nebo vlhký hadřík vychlazený v mrazáku po dobu 15 až 30 minut. Jestli si i poté myslíte, že má vaše dítě bolesti, dejte mu Nurofen.
Většinu dětí ale růst zubů nijak neohrozí a slintání neznamená bolest. Výzkumy neprokázaly žádnou souvislost mezi růstem zubů a výtokem z nosu, horečkou nebo průjmem.
Každá horečka je pravděpodobně zapříčiněna virovou infekcí, jako například ušní infekcí. Pokud má vaše dítě teplotu vyšší než 38 °C a obáváte se, že má velké bolesti, zavolejte svému pediatrovi.
Hnisavá konjunktivitida, jinak známá také jako zánět spojivek, je opravdu nakažlivá nemoc. Vaše školka, škola, popř. družina od vás budou požadovat potvrzení od lékaře, že se dítě může vrátit, a až půjdete k pediatrovi, budete si přát: „Prosím, dejte mi něco, ať už to zmizí, a to rychle!“ A jako ostatně pokaždé, co vám doktor dá, bude záviset na okolnostech.
Bude muset určit, jestli je zánět spojivek způsobený bakteriální, nebo virovou infekcí. Jako obecné pravidlo platí, že až 50 procent infekcí může být virového původu a takovéto infekce nepotřebují léčení antibiotickými kapkami. Lékaři se rozhodují na základě informací, které jim poskytnete, a na základě dalších příznaků (výtok z nosu, kašel, horečka, bolesti ucha) a také v závislosti na délce trvání daných příznaků.
Avšak bez otestování výtoku z oka může být někdy obtížné určit, jestli dítě potřebuje léčbu, a tak mu musíme dát antibiotika, i když je možná nepotřebuje. Tady jsou čtyři indicie, které ukazují na to, že má vaše dítě pravděpodobně virovou oční infekci (a tudíž nebude potřebovat kapky):
1. Vašemu dítěti je více než 6 let.
2. Je léto. Bakteriální infekce jsou méně pravděpodobné mezi dubnem a listopadem.
3. Oko vašeho dítěte je růžové, ale má jen vodnatý výtok (ne lepivě žlutý/zelený).
4. Vaše dítě se neprobouzí s očima zdánlivě slepenýma k sobě. Pokud se probudí se zalepenýma očima, zavolejte doktora!
Výpočetní tomografie (CT, „cétéčko“) je série rentgenů pořízených v rychlé posloupnosti tak, že vytvoří složené zobrazení těla. CT je v dětském věku předepisováno jen velmi opatrně.
Může se tak stát například při úrazech a podezřeních na tumory či krvácení do mozku. Jeho použití na pohotovosti není obvyklé. Ačkoli může CT zpřesnit diagnózu a zachraňovat životy, musí být minimalizované množství radiace, které jsou děti vystavené, protože se jejich těla stále ještě vyvíjejí.
Pokud se lékaři cítí znepokojeně, mají tendenci nechat pořídit víc testů nebo takový test, který poskytne nejvíce informací. Některé testy tak mohou být nadbytečné – tedy je jich více, než kolik je potřeba pro diagnózu.
To je také důvod, proč někdy radiologové používají při CT vyšetření vyšší stupeň radiace, než je potřeba. Vyšší dávka poskytne ostřejší obraz, ale to nemusí vždy znamenat zlepšení diagnostické přesnosti, která záleží také na typu přístroje.
Ptejte se proto na všechno, co vám není jasné, jde o vaše dítě! Tak doufám, že vám tyto informace pomohou alespoň u těch častých problémů, které s dětmi v ordinacích řešíme. Udělat méně je totiž opravdu často to správné řešení.