Maminka.czSluníčko

Čtení na dobrou noc: Prázdninové tajemství

Zuzana Pospíšilová 4.  8.  2021
Než půjdete spát, přečtěte svým nejmenším hezkou pohádku. Tentokrát prožijí velké dobrodružství s Viky a Kiky na tajemném zámku...

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Viktor a Kristýnka trávili prázdniny u babičky, která měla z okna výhled přímo na zámek. „Mohli bychom se tam jít podívat?“ zeptala se Kristýnka. Babička s úsměvem přikývla. Předtím ještě stihla zadělat těsto na buchty.


Nejprve si koupili vstupenky, obuli se do klouzavých pantoflů a pak už jen obdivovali rytířská brnění a nádherné šaty princezen. Brzy ale prohlídka skončila.
„Tak honem, děti, aby mi neuteklo těsto,“ popoháněla vnučku s vnoučkem babička. „Běž napřed, my tě doženeme,“ navrhl babičce Viky. „Co kdybychom se tu schovali?“ napadlo ho pak. Kristýnka s jeho nápadem souhlasila, a tak oba zalezli pod stůl s dlouhým ubrusem. Ani jeden z nich ale netušil, že tato prohlídka byla dnes poslední. „Je tu ticho,“ napadlo Kristýnku a vykoukla ven. „Aspoň teď máme celý zámek jen pro sebe!“ zaradoval se bratr. Když si šel sáhnout na brnění, zašklebil se na obraz vousatého pána a on se na něj z obrazu zamračil.


Pak z rámu vylétl a jako duch se vznášel ve vzduchu.
„Už dlouho jsem si s nikým nehrál,“ zasmál se tak strašidelně, že Viky a Kiky raději zavřeli oči. „Nebojte se,“ dodal pak o poznání vlídněji duch zámeckého pána a ještě podotkl: „Moc zábavy tu nemám.“ „Já mám v kapse kostku,“ nabídl Viky a hodil ji na stůl. Padla mu pětka. Kristýnka hodila čtyřku. Duch se kostky ani nedotkl, ale přesto se začala kutálet, až spadla na zem. Na horní straně byla dvojka. „Ach jo, zase jsem prohrál!“ posteskl si duch.

Klepněte pro větší obrázek


„Už bychom se měli vrátit k babičce,“ napadlo Kristýnku, která se začínala bát. „Nejprve mi musíte pomoct,“ trval na svém duch. „Celé roky se musím koukat tady na ten svícen. Rozčiluje mě, že svíčky nejsou seřazené podle velikosti.“ „To je maličkost,“ prohlásil Viktor. Vyndal svíčky na stůl a pak je do svícnu umístil od nejmenší po největší.
„Výborně,“ zaradoval se duch. Děti už sahaly po klice, ale zámecký pán je stále nehodlal pustit. „Všimli jste si, že po mně zůstalo na obraze prázdné místo?“ Viky i Kiky přikývli. „Když tam místo mě namalujete něco jiného, už se do obrazu vrátit nemusím.“ S tímto úkolem si věděla rady Kristýnka, která si do batůžku sbalila blok a pastelky. Kreslila ráda, a tak se hned pustila do práce. Namalovala babiččin domeček se starou jabloní a na oblohu sluníčko.


„To je ono, to jsem potřeboval. Teď jsem navždy volný,“ zaradoval se duch a proletěl skrz zamčené dveře.

„My chceme taky ven!“ vykřikl Viky a zacloumal klikou. Zámecký pán se tedy vrátil. „Aha, zapomněl jsem, že nejste duchové. Potřebujete tohle,“ řekl, nadechl se a dal dětem hádanku: „V zámku bydlí, král to není. Otoč ho a v okamžení můžeš dovnitř nebo ven. Z kovu bývá vyroben.“ „Klíč!“ vykřikli Kiky a Viky jednohlasně.


„Je v dóze na stole,“ prozradil jim duch zámeckého pána. Viky byl starší, a tak velikým klíčem odemkl dveře, aby mohli oba sourozenci utíkat za babičkou.
Dorazili zrovna ve chvíli, kdy cukrovala čerstvě upečené buchty. S chutí se do nich pustili. O tom, jak vysvobodili ducha, raději pomlčeli. Bylo to jejich prázdninové tajemství.

Ilustrace: Lukáš Hudec

Témata: Sluníčko, Babička, Viktor, Čtení, Dobrou noc, Vik, Vika, Kristýnka, Zámek, Taj, Duch, Svícen, Hudec, Dobrá noc, Tajemství, Pastel, Lukáš Hudec, Pohádka, Kika