reklama

David Matásek: „Tři děti mi stačí. Nechci být starý otec“

Davida Matáska máme asi nejvíc zafixovaného jako Kendyho z filmů „básnické pentalogie“. Ikdyž v herecké kariéře pokračuje, jeho hlavní rolí je teď „tatínek“. A péči o své děti zvládá velmi dobře…

<<< První díl článku

Beníkovi je dva a půl, ještě se to tak nepozná, ale taky se chystá na encyklopedie?

To ne, to je divoch, zajímají ho jen auta. Chodil až v roce a půl, mluví průměrně, kolikrát si říkám, že by možná bylo lepší, kdyby to bylo obráceně. Holky mají být krásné a kluci chytří. A u nás je to trošičku jinak. Kluk je model a holčička intelektuálka. (smích)

Váš tatínek je scénograf, maminka se zabývá grafikou, vy jste se tomu ale nevěnoval, zdědily výtvarný talent alespoň děti?

Bohužel k dědečkově velké nelibosti a zklamání je toho výtvarna v rodině dost málo. Maruška se ráda nechá inspirovat, když vidí nějaký nápad, dělá krásné koláže, lepí na papír, vyrábí makety událostí, pokojíčky. Ale že by tam byl nějaký průrazný talent… Myslím, že maluje zatím docela naivně, je spíš víc technická. Dělají třeba moc krásné věci na keramice.

Z tebe bude spíš spisovatelka, viď, Maruško?

Maruška: Já ještě nevím, co ze mě bude. Asi bych chtěla být veterinářka. Ale musím si to ještě pořádně rozmyslet.

A herečka jako táta bys nechtěla být?

Maruška: Né… Teda chtěla bych.

Ale tatínek asi moc nechce, co?

Ne. To není nic, co by mohli sami ovlivnit. Navíc pro holky je to ještě složitější, protože život herečky je hrozně krátký. Dokud je hezká, mladá a má kliku, tak se jí třeba podaří nějakým způsobem prorazit a udržet se, ale to, co se podařilo například Jiřině Bohdalové, to je unikát. Život herců je prostě takový neuspořádaný a já bych dětem přál, aby si o svém směřování v životě mohly rozhodovat samy. A to jako herci nemůžou.

A chodí se na vás děti dívat do divadla?

Linda to měla vysloveně ráda a chodila odmalička na Shakespeara, na všechno.
Maruška: A já jsem se byla jednou podívat na Deváté srdce. Líbilo se mi to a ani jsem se nebála. A taťku jsem poznala, i když byl zamaskovaný. Byl teda pěkně přísný, trošku jsem se bála, že je zabije. Ale jinak chodíme do Minoru na dětský představení.

A koukáš se na tátu i v televizi?

Maruška: Viděla jsem šest dílů Přešlapů a taky Konec básníků v Čechách. Tam byl hrozně mladej. Asi o padesát let.

No, to jsi skoro trefila! (smích) Co s dětmi nejraději děláte, Davide?
Maruška: Táta se mnou nejradši blázní.
To znamená, jako že se pereme, šermujeme… Ale oni už si hrají i dost spolu, různě se zavírají do skříní, smějí se, i když to chvilku trvalo. Maruška to totiž zezačátku neměla úplně jednoduché. Nebláznila, ale vždycky tak nějak řekla, že už by bylo dobré, aby si ten chlapeček sbalil svých pět švestek a odešel zase tam, odkud přišel. Mami už ho polož, řekla mamince asi třetí den po příchodu z porodnice. No a teď ji Beník docela mydlí a ona ví, že mu to nemůže vrátit, protože by se bratr neměl tlouct, když je malý…

Měl jste to jako dítě taky tak?

Já jsem bráchy taky docela mydlil, i když teda měli výhodu početní převahy. Ale dával jsem jim, dokonce jsem po nich střílel i vzduchovkou! Oni na to dodneška vzpomínají, i když tenkrát řvali. Teď na jaře slavili čtyřicítku a tam proběhlo historek!

Vídáte se s bratry často ještě dnes?

My se máme rádi, nic jsme si neprovedli, takže se vídáme, i když ten nejchytřejší z nás je v Manchesteru. Což je problém, když potřebujeme s něčím poradit. To mu musíme skypovat. Bráchové to mají dokonce tak, že si oba pustí skype, dělají si každý svoje, ale jsou prostě spolu. Já jsem třeba přišel za bráchou, který bydlí u nás v domě, a on tam měl na obrazovce bráchu v Anglii. Tak jsem ho upozornil a on říkal: Já vím, my si děláme svoje… Prostě dvojčátka. Když byli malí, řezali se jako koně, tak je naši oddělili. Jednoho poslali na tábor a druhého k babičce. A Lukáš v těch čtyřech pěti letech seděl u okna, venku lilo a říkal: To Honza nesnáší… Taková je to vazba.

Oba mají děti, tak je u vás asi i po téhle stránce veselo…

Lukáš má děti starší než já a Honza má teď tříměsíční holčičku, takže ano.

Obvykle trávíte léto s dětmi na chalupě, letos jste ale zůstal v Praze, jak to?

Letos jsme to zkusili trochu jinak a jeli jsme hned na začátku prázdnin do Itálie. Půjčili jsme si karavan a jeli jsme na Lago di Garda. Kromě mě z toho všichni měli otřesný zážitek, protože bylo hrozné vedro a v tom karavanu se člověk nijak neschová. Benouš se navíc bojí vody, a pokud to není dětské brouzdaliště, tak do ní prostě nejde, takže Maruška se zchladila v jezeře, ale Ben dostal úpal. Jinak jsem ale za rodinou na chalupu jezdil, pokud jsem zrovna netočil.

A co jste točil?

Natočil jsem pro Českou televizi jednu detektivku od Hany Proškové, takové české Agathy Christie. Na přelomu 60. a 70. let psala zajímavé detektivky, některé jako třeba Muž s dýmkou a měsícem byly i zfilmované. Je to docela hezký scénář, s panem Preissem tam hrajeme ústřední dvojici policisty a malíře, kteří spolu přicházejí na řešení těch případů. Točili jsme to jako rybáři u Berounky, a pokud to dobře dopadne, tak z toho bude třídílná série.

Kus prázdnin vám zabralo taky natáčení seriálu Obchoďák…

To je klasický seriál rodinného typu, o vztazích a chvílemi je docela vtipný.
Odehrává se to celé víceméně v obchodním domě, doba je taková, a tak se lidi setkávají v obchoďáku. Jen ten původní název Dům snů mi přišel takový případnější, protože lidi si tam chodí ty sny realizovat a budovat další, kterých nikdy nedocílí.

A už se vás někdy při nějakém natáčení někdo zeptal, jestli byste do nějakého obrazu nemohl použít vaše děti?

Maruška hrála s maminkou v Letišti, ale to byla ještě úplné miminko a naštěstí si to nepamatuje.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Přesvědčíte ostatní, jak zajímavá a podnětná změna vám skrze vliv Pluta pomohla ve formování osobnosti a co dobrého se stalo s vašimi…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama