reklama

Dávná historie? Nebo ne? Jak se rodilo před 30 lety

Svobodný výběr porodnice, možnost mít partnera u porodu, možnost prohlídky dané porodnice, epidurální analgezie na požádání – na to vše a mnoho dalších „vymožeností“ mohly maminky před 30 lety zapomenout.

Příběhy tří zasloužilých maminek jsou nejen nostalgické, ale svým způsobem i velmi povzbuzující – tolik se toho v českém porodnictví změnilo! A doufáme, že se bude měnit i nadále. Práce lékařů u nás bývá z odborného hlediska na špičkové úrovni, v některých případech však bohužel „pokulhává“ lidský přístup, empatie a pochopení, respekt s nastávající mamince a k jejím představám o porodu.

Stejně jako před 30 lety rodí i dnes většina žen v porodnicích, a podobně jako před 30 lety jsou některé spokojené a některé ne. Samozřejmě, stále je co zlepšovat, avšak to, co se v současnosti považuje za běžný standard, by naše maminky směle označily za nebývalý luxus. Pojďme zavzpomínat…

 

„Na oddělení se slavilo a na mě zapomněli“

 

Rodila jsem „na hekárně“

Jiřina (62 let): „Mám sice jen jednu dceru ale i jeden porod mi dal tenkrát opravdu zabrat. Ani ne tak fyzicky, jako psychicky. Porodu jsem se samozřejmě bála, navíc jsem do porodu nikdy nebyla v nemocnici. Bohužel neexistovalo, aby mě manžel na oddělení byť jen doprovodil a mobily tenkrát nebyly. Funěla jsem tedy s křížovými bolestmi a pravidelnými kontrakcemi do třetího patra. Povinně – prý ať se porod urychlí.

Neposlechnout neexistovalo, a to ani během povinného holení tupou žiletkou. Po klystýru jsem obdržela tuhou odstávající plátěnou košili bez možnosti zapnutí (koukala mi záda a zadek) a byla jsem zavřena do tzv. hekárny – vykachlíkované místnosti se špinavým záchodem, kde jsem byla úplně sama. Strašně jsem se bála a pamatuji si, jak si mě sestra vychutnávala.

V hekárně jsem nakonec i porodila, na oddělení se totiž cosi slavilo, a tak na mě nějak zapomněli. Nemohla jsem se nikoho dovolat a převoz na sál se nakonec nestihl. Co vám budu povídat, radost z dcerky a vidina návratu domů mi dala zapomenout na nepříjemné pocity. Vše se mi vybavilo, až když jsem chodila do porodnice za dcerou – tolik se toho změnilo!“

 

„Rodila jsem na povel“

 

Kázeň i legrace jak na pionýrském táboře

(scházely jen nástupy)

Martina (57 let): „Obě děti jsem rodila v 70 letech, tehdy bylo dětí strašně moc a rodilo se jak na běžícím pásu. Také nebylo tolik porodnic jako dnes. Doktor byl bůh a sestry mívaly k andělům daleko, tedy až na výjimky. Mám pocit, že jsem porodila doslova na povel: nekřičte, tlačte, netlačte, odevzdejte dítě, ležte, vstávejte, jezte, spěte, kojte…

Na jedno ale vzpomínám hrozně ráda; na pokoji se nás sešlo sedm prima ženských a přes všechna nesmyslná nařízení tam byla strašná legrace – drbaly jsme chlapy, pomlouvaly sestřičky, mrkaly na mladé doktory, pomáhaly si, radily – byl to takový tábor.

Večer se mi sice stýskalo po manželovi, po dcerce, kterou na noc odváželi jinam, ale pak stačilo, aby některá z nás něco plácla a bylo po chmurách. Z porodnice jsem přijela jak z flámu, unavená, nevyspalá, hladová, se seznamem telefonních čísel a adres.“

 

„Návštěvy byly zakázané."

 

Fronta na telefon

Zdena (61 let): „Když se řekne porodnice, ihned mi v hlavě naskočí obrázek dlouhé fronty na jediný telefon na chodbě, na který se stály dlouhé fronty. Telefon byl totiž jediným spojením s domovem, návštěvy na oddělení šestinedělí byly zakázané. Občas se stalo, že nedočkavý tatínek pískal pod oknem a mával, když měl štěstí, uviděl za nemocničním oknem ve 3. patře nejen manželku, ale i miminko, které zrovna přivezli na kojení. (Což se obvykle dělo každé 3 hodiny, a to ať dítě spalo či ne.) Dětská sestra zkrátka zavelela, že se bude jíst – a basta!

Podruhé už jsem věděla, do čeho jdu a nijak to neřešila, taková byla doba. Když vidím, jak si teď maminky stěžují, chce se mi smát. Ale na druhou stranu kdyby si nestěžovaly, nic by se asi nezměnilo. Dceři i snaše jsem přála krásné porody, a těšila jsem se, jak je budu celý týden navštěvovat. Dcera ale rodila ambulantně a snacha byla v porodnici snad jen 3 dny! Návštěvu jsem ani nestihla.“


Chcete se s ostatními maminkami podělit o své zkušenosti z porodnice? Jak jste rodily? Co se vám líbilo a co ne? Diskutujte TADY Diskuse na webu Maminka.cz jsou bez registrace. Popovídejte si s ostatníma maminkama.

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Cítíte, jak může spolupráce vyhovovat vaší kariéře a schopnosti skrze Lunu stoupat po žebříčku důležitosti ve firmě vzhůru. Neměly…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama