Proč? Kolem dvou let už by prostě dítě nemuselo neustále něco „dudlat“, a pokud bez dudlíku nevydrží, snažte se omezit ho jen na noc.

Třeba se chystáte poprvé do školky, a přece jen – s dudlíkem v puse by to nebyla žádná sláva. Kromě toho neustálé používání tohoto uklidňujícího prostředku vede k deformacím čelistí, zvýšené kazivosti zubů a později dokonce k vadě výslovnosti.

Podle klinické logopedky Dany Kubálkové se totiž měkká kost neustálému tlaku poddá, a to zejména tehdy, když nemá dudlík vhodný tvar. Na linii měkké kosti horní dásně je pak patrný oblouček, což může souviset s pozdějšími problémy s výslovností, nejčastěji se sykavkami. Prostě si pak děti budou trochu šlapat na jazyk, a to přece nechcete.

K čemu je dobrý?

„Bez dudlíku náš syn neusnul. V okamžiku, kdy jsem přestala kojit, bradavku vyměnil za dudáka, a fungoval takhle asi do dvou let. Během dne jej ale nepoužíval, pouze na spaní. Po druhém roce jej začal postupně sám vyplivávat a ve finále už ho nepotřeboval,“ říká Helena Mašková (28) z Pardubicka. Helena patří k těm šťastnějším maminkám. Je totiž spousta dětí, které se s ním nechtějí za žádnou cenu rozloučit.

Na druhou stranu není třeba dudlík jen zatracovat, ať chcete nebo ne, patří k nejúčinnějším uklidňujícím prostředkům, když nezabere vůbec nic. Není tedy třeba tuto vymoženost šmahem odsoudit k zániku, protože je určitě lepší dudat dudlíček než si cucat prsty.

„Jeho používání u malých dětí je kontroverzním tématem, na nějž se názory odborníků velice různí. Proti hovoří výzkumy, které prokázaly častější výskyt respiračních a střevních onemocnění, také zánětů středního ucha u dětí, které jej používají. Neblahý vliv má i na růst zubů. Pro zase hovoří především kladný vliv při potřebě dítě uspat, uklidnit či odstavit od bradavky.

V zahraničí byla také prokázána podpora sacího reflexu při cucání dudlíku, což slouží jako prevence náhlého úmrtí kojence. Z psychologického hlediska nebylo prokázáno, že by jeho přiměřeně dlouhé používání mělo negativní vliv na vývoj osobnosti, nástup a rozvoj řeči nebo že by způsobovalo jiné závažnější psychické problémy. V určitém období, zhruba do jednoho roku věku, patří dokonce mezi důležité artefakty dětského světa,“ vysvětluje psycholožka Mgr. Barbora Krčmářová.

Je to období, kdy dítě hledá tzv. přechodové objekty, což jsou dobře známé, většinou snadno uchopitelné předměty, které dítěti pomáhají překonávat úzkosti, zvládat strach ze spánku a uklidňují ho v okamžicích, kdy se maminka vzdálí. A zároveň, jak říká psycholožka Krčmářová, jsou to předměty, které lze později poměrně snadno odstranit, na rozdíl například od cucaného palce.

Kdy ho použít a kdy zničit?

Zkuste s nabídkou dudlíku začít co nejpozději po narození… Tedy pokud kojíte, raději dudlík nenabízejte. Nejvhodnější jsou silikonové a anatomicky tvarované, které neztratí tvar, nerozvaří se a především se svým tvarem podobají maminčině bradavce, takže se nenaruší sací reflex.

Pokud ho ale vaše dítě nechce, nenuťte mu ho. Jestliže ho vyžaduje, pak mu jej dávejte jen v těch situacích, kdy se potřebuje zklidnit a jiné metody prostě nefungují.
„Obecně se uvádí, že používání dudlíku před skončením šestinedělí může mít neblahý vliv na způsob kojení. Později, pokud ho vyžaduje nebo cítíte, že jeho použití miminko uklidní, není důvod mu ho odepírat, a to přibližně do jednoho a půl roku života. Nejpozději kolem druhých narozenin je výhodné omezit jeho používání jen na noc.

V této době je dítě již schopné uznat, že na denní nošení dudlíku je už velké. V noci ho však potřebuje k překonání úzkosti ze spánku. Ve třetím roce života jej velké množství dětí odkládá samo od sebe. Pokud se tak nestane, doporučuji ho odejmout plánovitě,“ radí psycholožka Krčmářová. Triků od kamarádek máte stovky, které ale fungují? A jak dudlík zaručeně odložit?

K tomu budete potřebovat hodně trpělivosti, protože radikální odebrání není řešení. Vše budete muset svému potomkovi opakovaně vysvětlovat, a to tak dlouho, dokud to nepochopí. Nezapomínejte na to, že každé dítě je individualita, a proto může reagovat úplně jinak.

Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu Maminka.