Maminka.czBatole

Když se dítě drží máminy sukně

Alena Klimková 19.  11.  2011
Když se dítě drží máminy sukně
I když se při narození přestřižením pupeční šňůry dítě odpoutává od své matky, i přesto je na ní nadále závislé. Matka pro něj zůstává základnou bezpečí, na niž se dítě může obrátit vždy, když má strach, hrozí mu nebezpečí, je nejisté nebo zažívá nepřehlednou životní situaci. Ale co když se dítě nechce ani v několika letech odpoutat od máminy sukně?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

„Mamánkovské" období trvá ideálně do tří let

Od chvíle, kdy se miminko narodí, se pro něj máma stává středobodem jeho světa. Potřebuje cítit její blízkost, jedině tak si připadá v bezpečí. Svoji závislost na mámě si dítě začíná výrazněji uvědomovat zhruba v devátém měsíci. Toto „mamánkovské“ období by však mělo trvat zpravidla do tří let. Dítě v tomto věku poznává, že maminka je sice fajn, ovšem podobně jako děti na pískovišti nebo paní učitelka v mateřské školce. Výrazná fixace na mámu tedy v tomto věku pomalu mizí. Pokud ne, je něco špatně a je třeba s tím něco udělat.

Výchova jako viník číslo 1

Každé dítě je samozřejmě jiné. To, jak se chová, je podmíněno zejména jeho genetickou výbavou, která mu byla dána do vínku. Určitá míra závislosti na mámu tak může být dána zčásti dopředu. Své ovšem dělá i výchova. Odborníci se shodují na tom, že některé mámy si můžou veskrz samy za to, že se na ně jejich děti až příliš fixují.

Tyto maminky se snaží svému dítěti zcela oddat, tráví s ním každou minutu a úzkostlivě jej chrání před okolím. V tomto případě proto často mluvíme o přehnané péči a o sebeobětování. To, že tyto ženy udělaly ve výchově chybu, zpravidla zjistí až ve chvíli, kdy se chtějí třeba vrátit po mateřské zpátky do zaměstnání, jenomže dítě bez nich nevydrží v mateřské školce ani minutu a „pobyt“ zde jenom propláče. A co teprve, když si chce žena udělat chvilku pro svého partnera a zajít s ním třeba do kina nebo na večeři? Pak musí své závislé děťátko svěřit na pár hodin někomu na hlídání – a i to může být velký problém.

Podělte se o výchovu s dalšími členy rodiny

Postoj matky k výchově dítěte je tedy jedním z klíčových faktorů. Samozřejmě i pro mámy na mateřské je prospěšné trávit čas i bez dítěte, najít si nějakou další zajímavou náplň času – nějaký další životní cíl, kterému by se mohly věnovat. Právě v době od jednoho roku výše může na chvíli své dítě pravidelně opouštět i ta nejcitlivější máma. Měla by ho určitě nechat na starosti i dalším členům rodiny – ať si na sebe všichni pomalu zvykají.

Maminka by se v tomto případě neměla bát, že když nebude se svým miminkem dvě hodiny odpoledne – a svěří jej na hlídání třeba svému manželovi nebo tchýni – že se mu něco stane. A když ony dvě hodinky stráví s kamarádkou třeba u kafe, rozhodně by si neměla namlouvat, že je špatná matka. Na místě totiž nejsou žádné výčitky. Naopak.

Pravidla, kterých se držet

Aby na vás nebylo vaše děťátko až příliš fixováno, měla byste se držet několika základních pravidel. Kromě toho, že se o jeho výchovu podělíte i s ostatními členy rodiny, neměla byste se chovat přecitlivěle, když jej někomu svěříte na hlídání. V hlídání byste navíc měla zavést pravidelnost – například každé pondělí odpoledne budete svěřovat své dítě své mámě (tedy babičce). Z hlídání se tak může stát rituál a váš potomek se tak může začít těšit na babičkovské odpoledne.

Na mateřské dovolené se rozhodně nezříkejte svých koníčků ani svých přátel. A určitě nezapomeňte ani na partnera. Své dítě se také snažte pravidelně vodit do kolektivu (třeba na dětské hřiště, do mateřského centra), ať si pomalu zvyká na své vrstevníky a začne se tak těšit i do mateřské školky.

ČTĚTE TAKÉ: 5x o dětské pokožce

Separační úzkost

U jedináčků nebo u dětí, které vychovává výhradně matka, se může objevit až extrémní závislost. Mluvíme o separační úzkosti, kdy se závislost na matce pohybuje na hranici únosnosti. Pro dítě je traumatizující i pětiminutové odloučení, které může mít za následek třes, nespavost, noční můry, odmítání jídla nebo skutečnou dětskou depresi.

S tímto typem poruchy chování však samotná maminka nic nesvede. Proto je na místě návštěva dětského psychologa, který tento problém s pomocí psychoterapie (a nikoliv léků) během několika měsíců vyřeší.

Témata: Děti, Předškolák, Školák, Batole, Typ poruchy, Sukně, Určitá míra