[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Na obličeji se hned po narození vyskytují tzv. milia, drobné skvrnky způsobené ucpáním vývodu potních žláz. Nejčastěji se objevují na nose a v jeho okolí, po čase obvykle spontánně vymizí.
Děti s citlivější kůží mohou být náchylnější ke vzniku opruzenin.
Kožní lékařka MUDr. Aneta Kelblerová říká: „Plenková dermatitida vzniká v horku při nedostatečně častém přebalování dětí nebo při průjmových onemocněních. Prevencí je časté přebalování, používání správné velikosti plenek. Po každé stolici je nutné pečlivé omytí plenkové oblasti vodou a jemným dětským mýdlem nebo čisticími ubrousky určenými k ošetřování této oblasti. Kůži jemně osušíme a aplikujeme ochranné krémy, které chrání kůži před nepříznivým působením stolice a moči. Nejčastěji se jedná o vitaminové masti, rybilku, zinkovou mast.
Pokud již vznikne zarudnutí v plenkové oblasti, plenky vyměňujeme ještě častěji nebo necháme nějakou dobu dítě větrat i bez plenky. Při omývání plenkové oblasti nepoužíváme v této době čisticí ubrousky, ale vlažnou tekoucí vodu. Pokud je podezření na kvasinkovou nebo bakteriální infekci, aplikujeme po poradě s lékařem přípravky protikvasinkové a protibakteriální. U zdravých dětí je obecně možné koupání každý den. U dětí se sušší kůží doporučujeme koupat 1–3krát týdně s olejovými přísadami a ostatní dny jen rychle dítě osprchovat nebo omýt místa vlhké zapářky.“
Seboroická dermatitida
Žlutavé šupinky nejčastěji ve vlasech, ale i v obličeji. Obvykle tento problém odezní po třech měsících, ale když se neléčí, může přetrvávat. Vhodnou léčbou je promašťování salicylovým olejem a šetrné vyčesávání.
Kožní lékařka doporučuje: „Suchá a citlivá kůže se sklonem ke vzniku atopického ekzému bývá geneticky podmíněná a často u rodičů nebo sourozenců zjišťujeme některé z atopických onemocnění (atopický ekzém, astma nebo alergická rýma). O suchou kůži by se mělo pravidelně pečovat, promazávat ji i několikrát denně zvláčňujícími krémy a přidávat rovněž olejové přísady do koupele. Pokud se suchá kůže dostatečně nezvláčňuje, snadněji se podráždí a u disponovaných dětí může vzniknout atopický ekzém.“
Reakce kůže na látku vyvolávající v organismu alergickou reakci (jahody, oříšky, vejce, mořské plody, léky apod.). Nastupuje obvykle chvíli po kontaktu s alergenem. Mívá různé podoby, někdy se jedná o souvislé pásy, jindy o výsev menších ložisek. Většinou brzy vymizí, nicméně někdy může trvat déle, případně zasáhnout i měkké tkáně (rty, oční víčka, dýchací cesty). Mírnější formu lze ztlumit například mastí s kortikoidem či roztokem s obsahem uhličitanu zinečnatého. Někdo má dobrou zkušenost i s 15–20minutovou koupelí ve vlažné vodě, do které přidá šálek jedlé sody.
Ty jsou v dětském věku velmi časté.
Dermatoložka MUDr. Nina Benáková tvrdí: „Dětský kolektiv s sebou nese kontakt s řadou kožních infekcí – klasické obecné bradavice nejčastěji na prstech rukou či na ploskách nohou, dále ploché bradavičky obvykle na hřbetech rukou či v obličeji a konečně tzv. moluska, vkleslé bradavičky kdekoli na těle, zejména v místech s jemnou suchou kůží (výrazně častěji se objevují u ekzematiků). Určitou prevencí je nechodit naboso v tělocvičnách, šatnách, sprchách a jiných společných prostorách a dále dítě pravidelně prohlížet – kontrolovat stav kůže. Čím jsou bradavice „starší“, tím je totiž léčba svízelnější a dlouhodobější.“ Některé bradavice se občas samy zahojí a vymizí spontánně, jiné vyžadují lékařský zákrok (chirurgický, kryoterapeutický, případně laserový).
Je to běžná bakteriální infekce, která obvykle napadá ústa, nos a uši a produkuje krustovitý výtok. Začíná drobnými skvrnkami, které se rychle zvětší a vzniknou z nich puchýřky. Objevuje se červené ložisko s hnisavými strupy, cárovitým olupováním a mokváním, a to nejčastěji v obličeji, na hýždích či rukou. Infekce se šíří přímým kontaktem. Je silně nakažlivá a léčba mnohdy vyžaduje nasazení antibiotik.
Infekční onemocnění způsobené parazitem se projevuje vyrážkami, pupínky a skvrnami. Samičky zákožky svrabové lezou po kůži, během několika minut se do ní zavrtávají a ve spodních vrstvách kůže si razí chodbičky, v nichž kladou vajíčka. Výskyt chodbiček je zejména v místech s jemnou kůží (meziprstní prostory, okolí genitálu, prsních bradavek, na hýždích, zápěstích, v záhybech loketního a kolenního kloubu, na podbřišku a v místech, kde přiléhá prádlo). Infekci napomáhá snížená imunita a jsou na ni náchylné zejména děti.
Jedná se o „vyrážky“, které provázejí některá bakteriální či virová onemocnění (spála, spalničky, plané neštovice, zarděnky, pátá nemoc, šestá nemoc). Obvykle se u dítěte kromě rozsáhlejšího postižení kůže zjistí teploty, celková nevůle, někdy kašel, rýma, nechutenství, průjmy a jiné příznaky infekce.
Jinak řečeno atopická dermatitida je kožní zánět způsobený reakcí organismu na pyly, určité potraviny, prach a jiné alergeny… Přesné příčiny víceméně nejsou známy. Atopický ekzém vzniká nejčastěji v raném dětství, a to na obličeji. V pozdějších letech se vyrážka přesouvá do loketních a podkolenních jamek, na krk, zápěstí a hřbety rukou. Na pokožce se při něm obvykle objeví pupínky nebo zarudlé mapy. Postižené místo se snadno zanítí a bolestivě mokvá. Ale také zdrsní, vysychá a velmi svědí. Dítě si mnohdy postižená místa rozškrábe, což jeho stav ještě zhorší. Správná léčba ekzému zahrnuje nejen aplikaci mastí, ale i dodržování pravidel jako odstranění známých alergenů. V bytě postiženého by se nemělo kouřit, k eliminaci prachu a roztočů je nutno pravidelně vysávat, vhodné je odstranit koberce a těžké závěsy, případně zvířata se srstí nebo peřím. Důležitá je i správná hygiena kůže a oblékání do vzdušných, bavlněných oděvů.
V dětském věku je spíše vzácností, častěji bývají lupénkou postižena děvčata než chlapci. Tato nemoc je charakterizována zanícenými plochami kůže, které bývají pokryté bílými šupinkami. Léčba může být zdlouhavá a onemocnění se i po úspěšné terapii rádo vrací.
Maminčin odborník MUDr. Nina Benáková, dermatologie, alergologie a klinická imunologie www.mc-praha.cz
Když vyrazí dítěti po těle pupínky, co všechno to může signalizovat? „Vyrážka“ či „pupínky“ u dítěte je tak obecný pojem, že by výčet možných diagnóz představoval učebnici kožního lékařství. Záleží na tom, zda se jedná skutečně o pupínky (a ne o skvrny, puchýřky, hnisavé puchýřky, kopřivkové pupeny a jiné projevy), jak pupínky vypadají (tvar, barva, velikost, uspořádání), kde jsou na těle lokalizovány, kde poprvé vznikly a kam se šíří. Z důkladného popisu kožního nálezu a podrobné anamnézy (historie vzniku vyrážky) vychází lékařská diagnostika. Nicméně k častým „vyrážkám“ v raném dětském věku patří potničky, plenková dermatitida, kvasinkové infekce v kožních ohybech a místech zapářky a obecně iritativní dermatitida – zánět kůže z podráždění třením, zapářkou, pocením, močí, stolicí, též v okolí úst potřísněním potravinami a nápoji, olizováním, sliněním, dudlíky a podobně.