[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Dominance jedné ruky se většinou objeví v předškolním věku. Na preferenci strany lze usuzovat zejména z činností, které nejsou nijak ovlivněny společenskou konvencí (například je zcela jedno, kterou nohu dáváte do nohavice jako první). U některých dětí můžeme pozorovat, že všechno dělají levou rukou, od jídla, přes držení tužky až po házení míčem.
Většinou pak také používají ke kopání levou nohu, telefon si dávají k levému uchu a do dalekohledu se dívají levým okem. V těchto případech, kdy je leváctví jednoznačné, není nic moc co řešit, od roku 1967 se u nás oficiálně ve školách nesmí leváci přeučovat. Pokud se však již blíží nástup do školy a dítě preferuje různé strany u různých činností (např. na koloběžce se odráží pravou, jí levou, kreslí pravou a píše levou), pak je vhodné navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu. Dítě tam absolvuje test laterality a určí se, kterou rukou bude psát. Většinou je, zda snaha, aby preference oka a ruky, kterou píše, byla stejná.
Čtěte také: Testy školní zralosti: Strašák dětí a rodičů?
Přesný mechanismus vzniku není znám. Existují mnohé teorie, mezi nimi například tzv. hormonální, která předpokládá, že za levorukostí stojí zvýšená hladina testosteronu. Jiná zase usuzuje na souvislost s těžkým porodem.
Každopádně určitá část bude s největší pravděpodobností dána geneticky. Svědčí pro to neúspěšné snahy o přeučování nebo velká pravděpodobnost, že pokud je jedno z jednovaječných dvojčat levákem, bude i to druhé. Pokud jsou oba rodiče leváci, pak je pravděpodobnost, že budou mít levoruké dítě přibližně třetinová. Ukazuje se tedy, že genetika jistě nějaký vliv má, ovšem není všemocná a ostatní faktory podílející se na utváření levorukosti zatím spíše jen hádáme.
Existuje celá řada výzkumů, které se snažily dokázat souvislost mezi levorukostí a nějakou patologií. Například se hodně mluví o tom, že muži s preferencí levé strany mají větší sklon k delikventnímu chování nebo že levoruké ženy mají výrazné mužské rysy. Žádný z výsledků však nebyl natolik přesvědčivý, aby se mohl brát jako nějaké pravidlo. Ukazuje se však, že pokud se levorukost objeví u jediného člena rodiny, může přinášet více komplikací, než pokud je levorukost u příbuzných rozšířeným jevem.
V současné době to mají levorucí lidé snazší než v minulosti, nicméně mnohdy to ani dnes není žádný med. Sice se již oficiálně ve školách přeučovat nesmí, ovšem některé (zejména starší) paní učitelky mají stále pocit, že psaní pravou rukou je „normální“ a mohou tak levákům situaci značně znepříjemnit. Pozitivním trendem je také zvýšená nabídka pomůcek pro leváky od otvíráků na konzervy, přes speciální pera až po nůžky pro levoruké. Takto zaměřený e-shop najdete například na www.levaruka.cz.
Sice již dnes není problém sehnat upravenou škrabku na brambory, ale spousta důležitých věcí je stále vyráběna primárně pro pravorukou většinu. Například automobily, mobilní telefony či bytové zařízení mohou být pro levoruké značně neprakticky řešené.
I přes značný posun za posledních pár desítek let musejí leváci zdolávat mnohé nepříjemnosti. Ovšem i zde může platit osvědčené rčení: „Všechno zlé je pro něco dobré“. Levákům můžeme mnohdy závidět jejich tvořivost a kreativitu, což může být způsobeno například právě neustálým zdoláváním různých překážek. Pokud zpozorujete u svého dítěte dominanci levé strany, nemusíte být z toho vůbec znepokojeni.