Mám tři děti, takže jsem si ten PRVNÍ úsměv užila 3x. Je krásné když se mimi probudí a maminka, nevyspalá, utahaná a ne zrovna načančaná přijde k postylce, kde se ten andílek rozzáří poprvé jako sluníčko. Hned je pryč únava a vám je jedno, že nevypadáte jako modelka. Tak to bylo u prvních dvou dětí alespoň semnou. Jenže posledníček Madlenka měla problém se žaludkem a byla utrápené, vyhublé miminko než se přišlo na příčinu. Ve dvou měsících jsme skončily v krajské nemocnici na operaci. Nejhorší a nevymazatelný pohled do postýlky na JIPu, na tříkilového drobečka s jehlou kapačky v hlavičce. Sedíte a čekáte až otevře očíčka. A když je otevřela, usmála se poprvé v životě a já věděla, že je to za náma. Dnes jsou jí tři roky a ten úsměv ji doteď nikdo z hubičky nesmáznul.