Jsou lidé, kteří v životě nespali ve stanu, a představa, že by v něm měli spát dokonce s miminem, je téměř vražedná. Na druhé straně stojí dobrodruzi schopní kempovat s nemluvňátky...

Ať už si o tom dospělí myslí cokoli, spát pod stanem je vzrušení, zábava, nekonečná legrace, a to zvlášť když leje, vichřice odnáší provizorní ložnici do vedlejší vsi a blesky mydlí na všechny strany. Životní priority i nároky na pohodlí se holt věkem dost mění... Neberte dětem radost ze stanování, ale dejte pozor na možné nepříjemnosti, které eventuálně mohou vzniknout.

Ruce v ponožkách

Doubkovi z Prahy mívají o prázdninách města plné zuby, a tak vyrážejí pravidelně do kempu v jižních Čechách. Dokud byli sami dva, jezdili bez obav, dokonce i když byla paní Doubková v šestém měsíci těhotenství. Jenže další léto přibyl ve stanu osmiměsíční Kubík a o dva roky později pětiměsíční Danielka... Přesto si kempovací dovolenou ujít nenechali. Dnes paní Jiřina vzpomíná: „Když jsme jeli poprvé s dětmi, tedy ještě jenom s Kubíkem, trápily mě obavy, jak to všechno zvládneme, jestli nám nepoleze ze stanu a jestli nenastydne. Smůla se na nás lepila hned první den.

Teploty jak v listopadu, déšť. Měla jsem pro malého teplé oblečení, ale nakonec jsme mu ještě balili hlavičku do tátovy košile a na ručičky navlékali ponožky... Kubík byl docela v pohodě, spal se mnou ve spacáku, dokonce – i když jsem ho už odstavovala – začal znovu vyžadovat kojení, a to docela často. Možná byl přece jen ze změny prostředí trochu nervózní. Nakonec celou dovolenou odnesl jen malou rýmou.

Když jsme pak poprvé jeli i s Danielou, proběhlo všechno v naprostém pořádku. Myslím, že děti, i malinké, jsou mnohem přizpůsobivější nepříznivým podmínkám a změně režimu než mnozí dospělí...“ I podle odborníků prý nemusí být velký problém stanovat třeba s ročním, případně trochu mladším dítětem. Doporučují jen dodržovat, alespoň v rámci možností, domácí rituály spánku a stravování a samozřejmě udržovat malé výletníky v teple. Ve výhodě jsou ti, kteří mají větší stan, do něhož lze umístit cestovní postýlku, takže dítě nemusí ležet přímo na zemi. Při výběru stanu pak je dobré zohlednit i dobré větrání či odkladové kapsy, které s potomkem jistě plně využijete... Naopak vzít pod stan dítě mladší půl roku je hazardování se zdravím. Dobrodruzi schopní vyjet kempovat i s dvouměsíčním kojencem riskují jeho vážné zdravotní problémy. Neonatoložka MUDr. Maria Fedorová tvrdí: „Takhle malé děti ještě nemají za sebou základní očkování (třeba tetanus). Stanování v tomto věku považuji za maximálně nevhodné.

Teplotní změny ve stanu v průběhu dne a noci může dítě špatně snášet – hrozí podchlazení, nebo naopak přehřátí...“ Prochladnutí je jedním z největších rizik, které především malým dětem ve stanu hrozí. Zatímco dospělí budou stavět stan, připravovat jídlo, běhat kolem dítěte, mimino bude ležet či sedět v krosně. Nezapomeňte proto na teplou deku, užijete fusak, dětský pytel a teplé bundičky. Obzvlášť v chladnější noci pak můžete použít třeba všechno najednou...

Tábory bez obav

Poněkud veselejší a bezstarostnější už je stanování s předškoláky a školáky. Za vše hovoří stále oblíbené dětské tábory. Hlavní otázkou však i u nich zůstává, co s sebou. Pobyt pod stanem může být rázem nepříjemný i u staršího dítěte, pokud se na místě zjistí, že s sebou má jedny sandály a doma nechal pláštěnku. Rodiče musí především vzít na vědomí, že potomek bude třeba čtrnáct dní v přírodě, zakusí drsné podmínky počasí, ať už vedra nebo deště. Nikdy by nemělo chybět teplé oblečení, i když odjíždí ve třiceti stupních. Dana Uzlová má mnohaleté zkušenosti s pořádáním dětských táborů a tvrdí: „Trváme především na tom, aby děti s maminkami balily, aby věděly, co je jejich. Vše musí být samozřejmě podepsané.
Co se týče mobilů, tak nezakazujeme, ale doporučujeme, aby ho děti nechaly doma, že tábor je vychovává k samostatnosti.“

Důležité je také zvážit, zda je dítě na tábor dostatečně psychicky vyspělé. Nemá cenu trápit potomka, který o podobné radovánky nestojí a po mamince se mu stýská, i když jen odjede na víkendový výlet. Dana Uzlová říká, že má výborné zkušenosti i s předškoláky, ale je pravda, že ji většinou všichni dobře poznali už během školního roku. Zcela neznámé prostředí může stresovat i mnohé otrlejší školáky. Navíc není úplně od věci uvědomit si vzrůstající agresivitu mezi dětmi i možnost šikany. Dana Uzlová tvrdí: „Se šikanou jsme se zatím nesetkali, ale co se týče agresivity, tak ta se opravdu stupňuje už u těch nejmenších. Vše se snaží řešit rukama a nohama, a tak je důležitá naše trpělivost a vysvětlování. Důležité je také vymyslet program, který je zaujme.“

Na co dát pozor při stanování s dítětem

• Zatímco vám zima být nemusí, dítě může prochladnout
• Dobře prozkoumejte okolí stanu – střepy, ostré předměty včetně větví, rybářské háčky apod.
• Malé dítě poznává nové věci pusinkou – pozor na jedovaté bobulky, houby, psí exkrementy
• Táborák jistě zaujme, ale velký pozor na nebezpečí popálení
• Buďte připraveni na možný minimální komfort – hygienické zařízení skromné, přebalovací pulty žádné a hledat místo, kde ohřát dítěti jídlo, může být o nervy

Některé kempy vhodné pro rodinnou dovolenou

Autokempink Osika: Nová Bystřice (dětský koutek, půjčovna loděk a šlapadel). Autokempink Rozkoš: Česká Skalice (dětský koutek, hřiště, nafukovací žirafa, zookoutek) Camp Stříbrný rybník: u Hradce Králové (dětské hřiště, tobogan, zábavní a lanové centrum) Autocamp OASA Staňkov:Třeboňsko (dětské hřiště s mnoha dřevěnými sochami, houpačkami a lanovkou. Provozovatel tvrdí: „Pro vaši bezpečnost jsou důležitá místa kempu sledována kamerami se záznamem. Web kamera umožňuje podívat se z domova, co se právě děje v kempu a zdali svítí sluníčko. Máme rádi nekuřáky, protože nám nekazí vzduch a neházejí nedopalky po zemi. Nemáme rádi party lidí, které budí po půlnoci děti našich hostů.“ I proto byl zmíněný kemp oceněn Ekoznačkou EU jako první v České republice. Ekoznačka EU (the Flower) označuje služby splňující vysoké standardy kvality a šetrnosti vůči životnímu prostředí a je uznávána v celé Evropě. ATC Karvánky: Řípec, jižní Čechy (dětské hřiště, 2 stoly na stolní tenis, beachvolejbalové hřiště, ruské kuželky).

Několik tipů na letní tábor

• Dítěti je vhodné často psát, v případě stesku po domově to povzbudí, ale i když mu smutno není, dopis či pohled ho vždy potěší.
• Nesmělému nebo méně společenskému dítěti pomůže, když jede spolu s kamarádem.
• Pokud možno nebrat s sebou mobil – často stejně není kde nabít.
• Není vhodné mít s sebou velký finanční obnos – někteří vedoucí poukazují na fakt, že děti mívají občas víc peněz než oni sami.
• Zbytečným rizikem je brát cennosti a elektroniku – ve stanu navlhne nebo ji děti někde zapomenou.