[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Paní Hanka (32 let) porodila Jakoubka. Položili jí ho na břicho, sotva přestřihli pupeční šňůru, a Jakoubek se zkušeně přisál celou silou svých pěti minut. „Jé, ten krásně pije…“ vydechla novopečená maminka. Jenže sestřička se smála: „On jen tak cucá, pít ještě nemá co…“ Maminka v tu chvíli propadla panice: „Najednou jsem byla úplně bez sebe strachy, že mléko mít nebudu a že Kubík bude vyhladovělý. Prsy mě docela bolely, ale pořád z nich nic neteklo. Chlapečka jsem musela po každém kojení vážit, ale nepřibíral, ba naopak. Kubík plakal a já byla přesvědčená, že hlady. Sestřičky mě uklidňovaly, že ho přikrmují odstříkaným mlékem, ale to mě ještě více utvrdilo v tom, jak jsem nemožná. Prsy bolely pořád víc, ale mléko nikde. Ani čtvrtý den…
Nakonec laktace přece jen nastartovala, ale ten stres s kojením byl asi nejhorší z celého těhotenství a porodu…“ Pozdní nástup kojení je svízel trápící hodně žen. V podstatě nejde o zas tak veliký problém, spíš vrtochy přírody – situace, kdy se mléko nevytvoří vůbec, jsou však velmi vzácné. Namístě proto není panika, ale trpělivost. Pozitivní bývají i masáže prsů a zahřívání, třeba ve sprše, zkusit jde i jemné ruční odstříkávání. Podle odborníků může ke spuštění laktace dojít třeba i sedmý osmý den po porodu, což už samozřejmě vyžaduje velmi pevné maminčiny nervy. Laktační poradkyně Lucie Marková říká: „Hodně pomůže, když budoucí maminka získá základní informace o kojení již v době těhotenství, je poučená o polohách při kojení, o tvorbě mléka, o tom, jak podpořit laktaci, a během těhotenství jí někdo prsy vyšetří a odhalí případně vpáčené bradavky.
Všechny takto získané informace mají vliv na psychiku ženy. Dále je také potřeba maminky v průběhu těhotenství podpořit v tom směru, že kojení zvládnou a kojit budou moci. Tuto péči hlavně směřujeme na ty matky, které již mají jedno těhotenství za sebou a po porodu s kojením měly problémy. Největší roli hraje psychika a samozřejmě i personál v porodnici. Dnes je naštěstí mnoho porodnic tzv. baby friendly, což je projekt Laktační ligy na podporu kojení v nemocnicích na dětských odděleních…“
Představovala jste si, jak přiložení miminka k prsu bude to nejkrásnější, co jste v životě zažila, a místo toho se vám chce plakat bolestí? Věřte, že v tom nejste sama, a hlavně že jde o záležitost přechodnou. Ač se vám tomu ze začátku třeba nebude chtít věřit, časem se kojení stane záležitostí opravdu velmi pohodovou. Počáteční nepříjemné až bolestivé pocity bývají běžné. Někdy souvisejí se samotným naléváním prsů, jindy s rozpraskanými bradavkami. Osvědčenými pomocníky při bolesti bradavek je třeba Bepanthen mast, ale také pár kapek mateřského mléka, které necháte po kojení zaschnout na bradavce. Pořídit si můžete i speciální chrániče bradavek či „kojicí kloboučky“, některé maminky si nemohou vynachválit ani kojicí polštář.
Pokud bolest trvá, je nejlepší obrátit se na laktační poradkyni – na vině může být i špatná technika kojení či přisávání. Některá miminka například nedostatečně otvírají pusinku. V takovém případě radí odborníci zatlačit na dolní čelist děťátka, čímž se zesílí hledací reflex a dítě otevře pusinku více. „Bolestivé kojení“ je v naprosté většině záležitostí prvních dnů, nicméně i když jde od začátku vše hladce, může vás zaskočit také později. Jako třeba paní Janu, která vypráví: „Až do tří měsíců jsem Káju kojila s naprostým nadšením, byly to pro nás ty nejhezčí chvíle. Ale někdy kolem čtvrtého měsíce nastala změna.
Synáček nějakou dobu vzorně pil, ale asi po pěti minutách si začal ,hrát‘, což obnášelo, že vší silou stiskl bradavku a potom ji se stejně stisknutými dásničkami vytahoval z pusy ven. Chvílemi jsem myslela, že zešílím. Dokonce jsem ho i plácla přes plínku, hubovala, když zase kousl, tak jsem přerušila kojení a vyhrožovala mu sunarem, no, samozřejmě nic nepomohlo. Volala jsem naší pediatričce a ta mi řekla, že ho možná svědí dásně, že třeba už porostou zoubky… Nakoupila jsem tudíž arzenál kousátek a před každým kojením mu dala nejdřív kousací kolečko, pak kousací želvu, potom jsem obětovala vlastní prst a nakonec, celému utahanému kousáním, jsem mu nabídla bradavku. Nevím, zda pomohly tyhle procedury, nebo se nade mnou Kája slitoval, ale pomalu jsme si z kojení udělali zase ten příjemný obřad. Těmi zuby to možná bylo doopravdy – prvním se na mě usmál už na začátku pátého měsíce…“ I laktační poradkyně Lucie Marková tvrdí, že kojení by opravdu bolet nemělo (kromě prvního nalití obvykle 2.–3. den po porodu.) Záleží i na správné poloze miminka, s níž vám poradí sestřičky v porodnici…
Tématem na dlouhé vyprávění jsou kojicí polohy. Zatímco v prvních dnech je maminka ráda, že vůbec nějak nakojí (většinou vleže na boku či vsedě), v následujících týdnech obvykle zkouší poněkud experimentovat. Dílem z vlastního zájmu, dílem přinucena okolnostmi (zkuste kojit vleže na lavičce v parku!). Střídání poloh považují za prospěšné i odborníci. Nedržíte-li miminko vždy stejně, jeho jazyk a čelist nezatěžují při sání tkáň bradavky pokaždé na stejném místě. Výhodou je, že brada děťátka masíruje prs na různých místech, takže tkáň bradavek není jednostranně namáhána…
První porod paní Julie neproběhl úplně jednoduše. Dcera Eliška přišla na svět pomocí kleští, a Julie si urputným tlačením přivodila rozsáhlé hematomy, výhřez konečníku i značně bolestivé hemoroidy. Dnes vzpomíná: „Zatímco ostatní maminy si dávaly nafukovací polštářek, protože je bolela sešitá hráz, já nemohla sedět vůbec na ničem, protože jsem měla celý zadek modrý a šíleně mě bolel. Vlastně jsem ani nemohla ležet na zádech, jen na boku. Výhradně na boku jsem kojila tři měsíce, než poporodní trable ustoupily. Pak jsme začaly hledat jiné polohy, ale Eliška byla zvyklá na ten bok a ani mně se moc nedařilo kojit v jiné pozici. Ale nevzdaly jsme to. V pěti měsících už jsme spokojeně pochodovaly sídlištěm, Ela v šátku na břiše, přisátá k prsu, ostatní maminky jen koukaly, jaké jsme akrobatky…“
Je pravda, že časem si každá maminka vytvoří polohu, která jí i dítěti vyhovuje nejlépe. Byť se některé doporučované pozice mohou zdát poněkud krkolomné, většinou je lze dobře zvládnout. Paní Emma Velková například porodila dvojčata a největší strach měla právě z kojení. „Nechtěla jsem je krmit po jednom, protože to bych nedělala nic jiného, než kojila. Ale představa, že budu oba drobečky držet najednou, pro mě byla naprosto nereálná. Měla jsem však obrovské štěstí na sestřičku v porodnici, která u mě v prvních dnech trpělivě seděla a vysvětlovala a ukazovala a povzbuzovala… Zkoušeli jsme fotbalové držení i polohu do kříže, ale nejvíc mi šlo kojení na zádech – lehce nakloněná na jednu stranu, hlavu podloženou dvěma polštáři, hlavičky u prsů a kolínka u mého klína. Domů jsem šla jako zkušená matka a časem hravě zvládla i toho fotbalistu…“
Podle Lucie Markové je jedno, kterou polohu si nakonec oblíbíte nejvíce (což ovšem platí v případě fyziologického průběhu laktace a donošených dětí). V případě, že budete polohy dodržovat správně, tak jak jsou schválené laktační ligou nebo jak vás naučí v nemocnici, nemusíte se obávat, že by některá z nich byla pro miminko nepohodlná a mohla mu nějak uškodit.
Za posledních padesát let se názory na význam kojení dost měnily. Zatímco dříve bylo doporučováno kojit co nejčastěji a za každou cenu, později nastoupila do čela umělá výživa, jejímž nadšeným propagátorem byl řadu let i věhlasný profesor Švejcar. Plně zastával názor, že matčino mléko nemůže být nikdy tolik kvalitní a obsahovat veškeré nezbytné látky jako mléko umělé. Časem však dospěl k názoru, že se mýlil. Že to nejlepší, co svému miminku můžete dát, je mateřské mléko. Stejný názor zastávají odborníci dodnes. Proto i mnohé maminky, které potřebují na delší čas od dítěte odejít, případně docházejí do práce, raději uchovávají vlastní odstříkané mléko, než by zvolily umělou výživu. Lucie Marková i další laktační poradkyně doporučují mateřské mléko sbírat a uchovávat 24 hodin v ledničce. V mrazáku vydrží dokonce tři měsíce. V případě, že jednou je již mléko rozmrazeno, ho však znovu zmrazit nelze. Důležité je mít také na paměti, že se rozmrazuje při pokojové teplotě, a ne například v mikrovlnce.
-----
Přemýšlíte, jestli se vám vyplatí koupit si odsávačku, když nevíte, jestli ji vůbec budete potřebovat? Připadá vám zdlouhavé vyvařovat lahvičky v hrnci, ale nechce se vám investovat do nového sterilizátoru? Chtěli byste mít kojeneckou váhu pro první vážení miminka? Rádi byste si alespoň vyzkoušeli chůvičky či monitory dechu? Využijte některou z půjčoven kojeneckých potřeb (www.pujcovna-kojeneckych-potreb.cz).