Začněte už v těhotenství

Smysly se u plodu začínají vyvíjet kolem dvacátého týdne, zároveň s formováním mozkových buněk. Nenarozené dítě může slyšet v pátém měsíci prenatálního vývoje, už v druhém měsíci je však patrný základ vnitřního ucha. Podněty, které dítě v bříšku slyší nejvíc, jsou především tlukot matčina srdce, rytmus dýchání, šum krve a trávicí zvuky. Zvuk matčina srdce si pamatuje i po narození.

Nejintenzivněji vnímá hlas své maminky. Je dokázáno, že pokud budoucí rodiče na dítě v bříšku mluví, ovlivňují vývoj jeho mozku, a tedy s tím úzce spjatý fyziologický vývoj. Některé výzkumy také ukázaly, že většina nervové tkáně je napojená na sluch. Mozek je tedy již od nejranějšího vývoje ovlivněn impulzy poslechového ústrojí. Různé studie dokazují, že dítko, které v děloze slýchává matčin zpěv a její oblíbenou hudbu, se po narození lépe vyvíjí. Osvědčeným receptem na dětský pláč bývá hudba, kterou si miminko pamatuje ze svého pobytu v děloze.

Miminko rozeznává hlas své maminky a podle řady výzkumů reaguje na hudbu, kterou slýchalo, než přišlo na svět. Poslechem hudby v raném období vývoje učíte dítě přizpůsobovat se změnám, být vnímavější a rozlišovat různé zvuky. Poslední studie dokonce ukazují, že rytmizace obsažená v dětských básničkách a písničkách může být prevencí pro pozdější výskyt dyslektických poruch.

Sluch je velmi důležitý, ovlivňuje socializaci člověka a schopnost komunikace, protože abychom zvládli mluvit, musíme především dobře slyšet. Když budete na své miminko v bříšku mluvit, nezapomeňte na laskavý, láskyplný tón. Pokuste se nehádat ani nekřičet, svoje nepříjemné pocity přenášíte i na dítě.

První komunikace

Váš první „rozhovor“ s miminkem se uskuteční už první minuty po narození, když ho budete držet v náručí. Vzájemné teplo, tlukot vašeho srdce, váš a partnerův hlas, to vše utváří první spojení, první komunikaci. Od této chvíle mluvte na své dítě co nejčastěji. Důležitější než obsah vašeho sdělení bude zpočátku nejen tón hlasu, ale i to, jak se budete tvářit. Hlavní roli v prvních měsících hraje především melodie, tempo, intenzita a citové zabarvení vašeho hlasu. Důležité také je, abyste mluvili na dítě tváří v tvář ve vzdálenosti asi dvaceti centimetrů. Miminko bude poslouchat a zároveň pozorovat mimiku vašeho obličeje. Ve druhém měsíci dítě hledá a dožaduje se očního kontaktu.

Když studuje vaši tvář, je klidné a vypadá pozorně, když na něj mluvíte. Děti dávají přednost lidskému hlasu, mají rády samohlásky (a, e, i, o, u, á, é, í, ó, ú). Většina dětí umí vydávat i jiné zvuky než pláč, některé děti se už umějí zapojit do „rozhovoru“ tím, že zareagují, začnou se vrtět, kopat nožičkama, boxovat ručičkama a některé se již na konci prvního měsíce umějí usmát. I když jsou ještě malé, učí se posloucháním a zkoumáním.

Proto na děti mluvte celý den, popisujte, co děláte a zpívejte jim. Tím, že budete dávat dítku nejrůznější signály (slova, zpěv, gesta, obrázky, čtení atd.) a procvičovat s ním komunikaci od raného věku, posílíte tím rozvoj jeho mozku. Čím více podnětů mu dáte, tím více se zapojí jeho mozkové buňky. A nejen to, podpoříte také jeho pozdější schopnost mluvení i následnou dovednost číst. Na své dítě ale rozhodně nešišlejte, mluvte zřetelně, pomalu a zvýrazňujte intonaci.

Věty by měly být krátké a jednoduché. Některá slova můžete zdůraznit nebo opakovat, váš hlas by měl být jemný a tón láskyplný. Později můžete přidávat legrační zvuky, grimasy obličeje a společně si tak hrát. Kolem šestého měsíce začněte na dítě mluvit přirozeně a o to více ho podněcujte k interakci.

Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu Maminka.