Špatný stav chodníků a nedostatečně značené přechody, miliony psích výkalů a schody kam se podíváš, ale také hulvátské chování neokolečkovaných spoluobčanů dokáže spolehlivě zkazit pěknou vycházku. Jde s tím vůbec něco udělat?

Za necelý rok, co jezdím Prahou s kočárkem jsem si zvykla MHD využívat jen v nejkrajnější nouzi. Několikrát jsem narazila na neskutečnou neochotu spolucestujících, když jsem je žádala o pomoc při nástupu nebo výstupu do tramvaje či snesení kočárku ze schodů do metra.

Že by se jako za starých časů někdo sám nabídl? To je něco jako sci-fi. Stane se to opravdu výjimečně a když už, pomáhají ženy. Jejich solidarita je příjemná a povzbudivá!

Čelist mi klesla až na zem ve chvíli, kdy mi dvakrát pánové v obleku řekli něco ve smyslu, že mi pomáhat nebudou, protože by si umazali kabát. Cítila jsem se jako nějaká špína na jejich podrážce. Stále přemýšlím, čím to je...

Také jsem se smířila s tím, že jsou mi některé obchody zapovězeny jen kvůli tomu, že buď neprojedu dveřmi nebo je tam moc schodů. Nejsem tak odvážná, abych nechala s klidem své dítě v kočárku před krámkem. Mám pár vytipovaných míst, kde se dá fungovat.

Když jsem neměla dítě, nechápala jsem, proč jsou v obchoďácích takové davy maminek s kočárky. Teď už to chápu. Jinam jít pohodlně nakoupit nelze! I když nejsem příznivkyní velkých obchodních center, chodím do nich také, protože tam mají výtahy, nájezdy a v případě nutnosti přbalovací místnost, což se může hodit. Snad přijde doba, kdy i drobní obchodníci své obchůdky trochu přizpůsobí nám maminkám. Jsme přeci také kupní síla, ne?

Setkala jste se také s piktogramem na dveřích, který naznačuje, že je zde vstup s kočárkem zakázán? Já ano, opravdu to existuje. Bylo to v bance a v butiku. Nesmělo se tam se zmrzlinou, pitím a s KOČÁRKEM!!! V obou případech jsem se snažila upozornění ignorovat, ale záhy mě personál uvědomil znovu.

Všechny tyto strasti mají i své výhody... Díky každodenním procházkám mám výbornou fyzičku! Ještě nikdy jsem neměla tak svalnaté ruce a pevné břišní svaly. Ušetřím za posilovnu. Neustálé tahání kočárku do schodů a ze schodů ze mě pomalu ale jistě dělají akční hrdinku. Ještě půl roku začnu uvažovat o účasti v soutěži Železná žena:-)

Pokud vám stejně jako mě vadí všechna tato a spousta dalších úskalí, můžete se klidně zapojit k iniciativě, která má ambice tyto problémy řešit. Koukněte na stránky www.pmatky.ecn.cz nebo www.auto-mat.cz. Můžete se také informovat na vašem městském úřadě.

Přeji pevné nervy, málo schodů a děr v chodnících, usměvavé a ochotné spolucestující!

Vaše Adéla