[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Schizofrenie se nejčastěji objevuje u mladých lidí ve věku od sedmnácti do třiceti let. Neznamená to však, že se výjimečně nemůže objevit až ve stáří či naopak v dětském věku. Nejmladšímu dítěti, u kterého byla schizofrenie správně diagnostikována, bylo tři a půl let. V naprosté většině se však schizofrenie u dětí mladších pěti let určit nedá.
Příznaky v podstatě do značné míry odpovídají schizofrenii v dospělosti. Dítě není schopno navazovat kvalitní kamarádské vztahy s vrstevníky, bývá hodně izolované a spíše introvertní. Obecně jeho vzezření a chování může být bizardní, což jeho izolaci v dětském kolektivu může ještě prohlubovat. Jeho emoce jsou do značné míry ploché nebo nepřiměřené. Dalším znakem je inkoherentní myšlení. V běžném jazyce to znamená, že dítě nedokáže udržet jednu myšlenku a v hlavě se mu spojují různé myšlenky do nesmyslného celku.
Když pak dítě posloucháte, jeho řeč nedává obsahově smysl, i když mluvit normálně umí. Dalším znakem je neschopnost rozlišit fantazii od reality. Toto může být do značné míry běžné například v předškolním věku. Dítě může být přesvědčeno, že za dveřmi od záchodu na něj opravdu číhá bubák. Zdravé třináctileté dítě tento strach může mít také, ale chápe, že je to jen jeho fantazie a reálně mu žádné nebezpečí ve formě bubáka nehrozí. Děti se schizofrenií však tohoto oddělení fantazie a reality nejsou schopny.
To, co je u dospělé schizofrenie tolik typické, tedy bludy a halucinace, se u dětí objevují velmi zřídka. Například u dětí do desíti let se téměř neobjevují, na možnou halucinaci je možno usuzovat například z náhlého přerušení hry, vysvětlení však bývá nejednoznačné. Trošku starší děti pak mohou slyšet hlasy nebo vidět halucinace, ale pro diagnózu schizofrenie to není nezbytné.
Schizofrenie, stejně jako velká část psychických poruch, má příčin mnoho a většinou se objeví tehdy, kdy je z nich namíchán „ten správný koktejl“. Svou roli hraje genetika, prenatální vývoj, komplikace u porodu nebo neurobiologické faktory. Existují i teorie, které vnik schizofrenie částečně vysvětlují chybnou komunikací v rodině. Jako spouštěč pak může působit stres nebo drogy (například i marihuana).
Příznaky schizofrenie se u dospělých i u dětí objevují buď náhle, nebo naopak velmi plíživě. Pozvolný nástup má většinou horší prognózu. Zatímco lidé, kteří onemocní schizofrenií v dospělosti, mají velkou šanci vést relativně normální život nebo se dokonce zcela uzdravit, až 60 % dětí s touto nemocí končí v ústavech. Schizofrenie se nejčastěji léčí pomocí léků, může se kombinovat i terapií, ať už pro samotného malého pacienta, tak i pro celou rodinu.