[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Opakované lhaní může vnímavý rodič chápat nejen jako prohřešek – něco, co se nemá dělat – ale i jako cennou informaci. Lež může být jednoduše vnímána i jako zpráva či upozornění, že se dítě něčeho obává, cosi jej trápí, něco důležitého aktuálně řeší. „Než abychom dítě trestali a odsuzovali, je lepší pátrat spolu s dítětem po příčině lži a hledat, co jí dítě sleduje.“ tvrdí psycholožka a psychoanalytička Danielle Dallozová.
Zatímco dětská lež mívá krátké nohy, lež dospělých bývá dlouhonohá a mnohem sofistikovanější. Ať už se ale jedná o lež dítěte či dospělého, ve většině případů platí, že lhaní vždy přináší určité výhody a také ochranu před negativními dopady lhářova jednání.
Příčinou lhaní u malých dětí však může být i bujná fantazie či neschopnost pojmenovat problém. Úžasně tento fenomén popisuje psycholožka Danielle Dallozová ve své útlé publikaci s příznačným názvem „Lhaní“.
Dallozová zmiňuje kupříkladu příběh tříleté dívenky, která se v noci pomočila a mokrou postýlku sváděla na pošťáka, který jim nosil každé ráno poštu. Proč? Rodiče holčičky byli dlouhodobě pryč a holčička vždy netrpělivě čekala na listonoše, až přinese dopis od rodičů, po kterých se jí velmi stýskalo. Nehody jí též pravděpodobně připomínaly chvíle, kdy se jí při převlékání mokrých věcí maminka dotýkala a byla jí nablízku. Jenže, jak má takovou směs pocitů vyjádřit tříletá holčička? Ano, pomočila se – může za to ten pán s dopisem!
„Nejméně do 7 let se u dítěte dá jen těžko hovořit o lhaní zejména proto, že dítě potřebuje poměrně dlouhý čas, než začne přesně rozlišovat svět vlastních představ a reality…Dítěti však můžeme pomáhat, aby se postupně učilo používat slova odpovídající realitě.“ říká psycholožka.
Postoj rodičů k prvním dětským lžím dle psychologů velmi pravděpodobně zásadně ovlivňuje další vývoj dětského lhaní. Svým způsobem se dá říci, že v některých případech dotlačíme svým chováním ke lhaní děti my dospělí!