[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Právě dnes, na Velký pátek, je Světový den porozumění autismu. Již v roce 2008 se členové OSN shodli na tom, že 2. duben vyhlásí Světovým dnem porozumění autismu. Tento den slouží především pro zdůraznění faktu, že je třeba zkvalitňovat život lidí s autismem, aby mohli vést smysluplný a důstojný život. V rámci kampaně a v duchu hesla „autismus není volba, porozumění ano“ budou po celém světě probíhat nejrůznější akce, z nichž většinu doplňuje každoročně modrá barva. Proč modrá? Modrá je barvou komunikace a sebevyjádření, což je jedna z oblastí, ve které mají lidé s autismem největší potíže.
Také v Česku proběhne osvětová kampaň, složená z bohatého programu vzdělávacích a kulturních aktivit, které napomáhají zvýšit obecné povědomí veřejnosti o poruchách autistického spektra. Většina akcí se letos, vzhledem k pandemii, přesouvá do on-line prostředí (více informací se dozvíte na nautis.cz a nadejeproautismus.cz). Přidejte se k „modrému dni“, oblékněte si dnes něco modrého, stačí třeba šátek, a vyjádřete podporu lidem s poruchami autistického spektra.
Počet dětí s poruchami autistického spektra rok od roku narůstá, zdá se, že vyšší procento diagnostikovaných dětí není zapříčiněno lepšími a modernějšími diagnostickými přístupy a medicínskými poznatky, ale celou řadou jiných faktorů, které jsou v současné době předmětem intenzivního zájmu odborníků.
Mezi poruchy autistického spektra (Aspergerův syndrom, atypický autismus, Rettův syndrom apod.) patří také tzv. dětský autismus. Proč vzniká a jak se projevuje? A kdy je na místě zpozornět?
„Autismus je jednou z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Porucha vzniká na neurobiologickém podkladě. Důsledkem poruchy je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj dítěte je kvůli tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Autismus doprovází specifické vzorce chování,“ tvrdí odborníci z Národního ústavu pro autismus (dříve APLA).
Dětský autismus je sice závažnou diagnózou (60 až 70 % postižených trpí i mentální retardací), avšak mnozí malí autisté s mírnějšími formami poruchy již dnes díky pochopení jejich jinakosti a změně přístupu k jejich poněkud tajemnému nitru navštěvují běžnou základní školu, studují vyšší i vysoké školy a někteří bývají i velice talentovaní, obvykle však nápadně jednostranně.
Ostatně z nějaké formy autismu byli vzhledem ke svému velmi specifickému chování a zvyklostem „podezříváni“ Albert Einstein, Isaac Newton či Charles Darwin.
Autismus nelze vyléčit, autismus je potřeba pochopit a přijmout. Malí i velcí autisté jsou zkrátka jiní než běžná populace a pozor – i každý autista je jiný – jinak vidí svět i sebe, jinak vnímá druhé, má „specifické“ zájmy, jinak se vyjadřuje.
Podívejte se na video, které zachycuje přátelství mezi autistickou holčičkou a kočkou:
Už v raném dětském věku lze u dětí s autismem pozorovat jistou jinakost a v žádném případě není na místě přivírat nad výraznou jinakostí daného kojence či batolete oči, ale naopak se začít ptát! Čím dříve okolí pochopí specifické potřeby dítěte, tím dříve se může v jistém smyslu ulevit všem zúčastněným.
Diagnostika dětského autismu i dalších poruch autistického spektra není jednoduchá a ani pediatr ji malému pacientovi nemůže „střelit od boku“. Celý proces stanovení diagnózy spadá výhradně do kompetence odborných pracovišť. Nicméně, kdo jiný než rodiče může jako první vnímat, cítit a všímat si, že se jeho dítě chová zvláštně.
„Na druhé straně speciální výchova mírní problematické chování – agresivitu, sebezraňování, záchvaty vzteku. Byl zaznamenán nárůst IQ, zvýšení adaptability a samostatnosti.
Pokud osoby trpící autismem nemají speciální přístup, založený mimo jiné na hluboké znalosti dané problematiky, ocitají se na psychiatrických odděleních s vysokými dávkami psychofarmak či jsou vylučovány ze škol, do kterých však úrovní svého intelektu patří,“ uvádí pro portál www.autismus.cz klinická psycholožka Kateřina Thorová.